Článek
Pouť už dávno není lidová zábava. A nemusíte jít nutně na Matějskou, úplně stačí něco malého, ve vašem městečku. I my jsme na jednu takovou zavítali. Upozorňuji, že pouze ve dvou. Přesto nás to stálo za hodinu tolik, co vydělám v práci za půl dne. Počítejte se mnou.
Vážně tolik?
Přijíždíme, parkujeme a jdeme do víru dění. A já se začínám divit, kolik peněz jsou komedianti schopni říct si za pár minut na staré, obyčejné atrakci. Upozorňuji, že jsem byl s malým synem a ty největší adrenalinové pecky jsme kvůli věku museli oželet. I tak to byl ale pořádný zásah pro peněženku.
Začínáme na malé horské dráze. Všichni ji znáte, kolejnice ve tvaru kruhu a několik vozítek, které jezdí přiměřenou rychlostí stále dokola. A cena? Rovná stovka na osobu. A to včetně malého dítěte. Jdeme ve dvou, takže rázem jsem mínus dvě stě. Za tři minuty jízdy dokola.
Pokračujeme na autodrom. Tady musím uznat, že to takové vydřidušství není. Sice mi stovka připadá za pár minut taky hodně, ale není za osobu, ale je za autíčko. Otec a syn v jednom autíčku tedy platí stokorunu. A za chvíli je to za námi.
Pokračujeme na další šlágry, jako je dětský vláček a dětský kolotoč. Atrakce určené těm nejmenším, za cenu 50 Kč jedné jízdy. Než jsem se nadál, byla u konce jedna, potom i druhá jízda. Najednou jsem byl zase o něco lehčí, tentokrát o rovnou stokorunu.
Procházíme kolem stánků s cukrovinkami. Pouťový perník nevalné kvality, který je celý den na slunci, nesmí chybět. K tomu kousek tureckého medu a u prodejkyně okamžitě zacinká 150 Kč. Ano, i tohle je prostě nedílná součást poutě, kterou nesmíme vynechat.
Ale ještě nekončíme. Jdeme na velký dům pro děti. Tři patra různých prolézaček, kde se děti mohou vyřádit. Už z dálky je vidět, že s bezpečností to není úplně dokonalé, a proto trvám na tom, že budu doprovodem. Pozitivní překvapení přichází na kase. Doprovod je zdarma, takže to mám jenom za kilo pro dítě. Doba na atrakci je neomezená, ale té zábavy tam zase není tolik, aby to po chvíli neomrzelo.
Končíme tam, kde jsme začali. Naposled si užijeme trochu adrenalinu. Znovu jdeme na horskou dráhu a znovu musím u poklady vysolit 200 Kč. Po jízdě koukám na hodinky, na pouti jsme byli přesně hodinu.
Tak kolik?
Doma vše v klidu počítám a jdou na mě mrákoty. Za hodinu na pouti jsem dal tolik, co je můj půldenní plat v práci. Abych si užil hodinu na pouti, musím 4 hodiny makat. Počítejte se mnou. 200 + 100 + 100 + 150 + 100 + 200 se rovná 850 Kč. A to v jedné osobě a jednom malém dítěti. Radši nepřemýšlím, na kolik by vyšla návštěva celé rodiny se dvěma puberťáky, kteří už mohou na ty největší a nejdražší atrakce. Ne, pouť už dávno není lidová zábava.
