Článek
Brát platební karty dnes může kdokoli, kdekoli. I stánkař na trhu. A běžně se setkávám s tím, že mnozí z nich terminály mají. Sice vždy řeknou, že by raději preferovali hotovost, ale když ji prostě nemám, vezmou kartu. A je to v pořádku. Já nakoupím, oni mají tržbu a z ní zisk.
Pravidelně ale narážím i na takové, kteří terminál prostě nemají. A tady si rozmyslím, jestli u nich nakoupím. Obvykle ne, ale když mají něco, co jinde není, tak mi nic jiného nezbývá. A vytáhnu svou rezervní bankovku, kterou pro všechny případy v peněžence mám. A radost z ní nemají.
Dobrý den, berete karty?
Vidím něco, co si chci koupit, a moje první otázka směřuje na to, zda stánkař bere karty. Když ne, má smůlu, odcházím. Až na pár výjimek, jako v tomto případě. Jeho výrobky se mi líbily, ceny byly adekvátní, takže jsem byl rozhodnutý, že koupím.
Oslovil jsem tedy prodejce, zda bere platební karty. A podle toho, jak se na mě podíval, mi bylo jasné, co odpoví. Nebere, nikdy je prý brát nebude, prý preferuje jen a pouze hotovost. No dobrá, tak jsem si vybral zboží asi za 150 Kč a začal tahat peněženku.
Ne, nemám menší
Sáhl jsem do jedné z kapsiček, kde jsem měl připravenou bankovku pro případ nouze. Byly to 2 000 Kč, které jsem podával stánkaři. A nastal další problém: prý jestli nemám menší. No jasně že nemám, v peněžence mám jenom kartu, nebo tuhle dvoutisícovku. A tu prostě nechtěl, prý nemá na vrácení, prý si mám sehnat nějaké drobnější, že si mám jít rozměnit a potom si u něj mohu nakoupit.
No, to určitě, řekl jsem si. Peníze jsem si zase sbalil do peněženky, tu dal do kapsy a s úsměvem na rtech mu řekl, že když tedy moje peníze nechce, tak má smůlu. Já si nikam rozměňovat nejdu, já už o jeho zboží nemám zájem. Na jeho odpověď jsem ani nečekal, prostě jsem se otočil a začal od stánku odcházet.
Najednou to šlo
A v tom slyším, jak na mě volá, že to nebude problém, že drobné sežene, že můžu zaplatit. To mě pobavilo – najednou taková ochota? I při nákupu jen za 150 Kč? Na to měl pan prodejce myslet dříve, já už zájem nemám. Byl jsem na odchodu, když mě doběhl s tím, že na vrácení mít bude, ať se prý vrátím.
Na to jsem mu jen odvětil, že ze sebe šaška dělat nehodlám. Že já jeho produkty prostě oželím a on bude muset oželit svůj výdělek. Kdyby bral karty nebo měl jako zastánce hotovosti dost na vrácení, vůbec by se to nemuselo stát.
