Urazil se, když jsem řekl, kolik budu chtít nájemné. Nechápal, že nejsem charita

Když někomu skončí nájem, je to opravdu nemilá situace. Pochopitelně tohle nepřijde ze dne na den, je jasně daná smlouva, je jasně daná výpovědní lhůta. Ale když je člověk lehkomyslný a nehledá si žádné nové bydlení, může se dostat do problémů. Jako můj kamarád Karel. Končí mu smlouva, pronajímatel se k prodloužení neměl a on k hledání nového bydlení také ne.

Když mi Karel zavolal, jestli nemám něco volného k bydlení, hned jsem mu nabídl, že starší menší byt, kam by se mohl nastěhovat, mám aktuálně volný. Že by nebyl problém, aby tam bydlel, pokud s ním nebudou problémy. Hned začal slibovat, že problémy s ním nebudou, hned říkal, že moc děkuje.

Že mu hrozí, že by jinak skončil na ulici, už mu zbývá jenom týden. No, já jen kroutil hlavou nad tím, že to nechal zajít až takhle do extrému, ale zároveň jsem byl rád. Díky tomu budu mít nájemníka, a tedy i určitý menší měsíční příjem, pokud se domluvíme.

Bral jsem to, že jsme domluveni, a tak jsem mu připravil i smlouvu, kterou jsem mu zaslal na e-mail. Následoval telefonát, že ve smlouvě vidí, že sjednané nájemné je ve výši 7 000 Kč měsíčně. A k tomu energie. Trochu jsem zavtipkoval, že je skvělé, že umí číst a že má postřeh, že to tak skutečně je. A že nějak nechápu, v čem je problém.

A on začal, že nečekal, že ho budu chtít natáhnout, že když vím, v jaké je situaci, že po něm budu chtít nějaké peníze. Že si myslel, že když jsem jeho kamarád, nebudu ho vykořisťovat a nechám ho bydlet u sebe zadarmo. Než se trochu postaví na vlastní nohy.

Tohle mě vyloženě popudilo a naštvalo. Normálně bych to nabízel minimálně za 8 tisíc. Dám mu kamarádskou slevu a on se cítí dotčený? Standardně bych chtěl i kauci ve výši 20 tisíc, ale protože se známe, nechtěl jsem ani korunu. Takže také špatně? Nejsem charita, poměrně drsně jsem ho odpálkoval.

Jestli se ti to nelíbí, najdi si něco jiného. Já si najdu jiné nájemníky a je hotovo a nemusíme to dál řešit. Rozčilený jsem zavěsil a čekal jsem, zda mi zavolá. A nezavolal. Počkal jsem týden a pořád nic. Hmm, asi si to vyřešil po svém.

Tak jsem dal inzerát na pronájem a do týdne se domluvil s někým jiným. Mám kauci, dostávám vyšší nájem a nemusím se handrkovat s někým, kdo si myslí, že jsem tu od toho, abych snad řešil jeho tíživou situaci. Já rád pomohu, to je samozřejmé, ale nejsem Matka Tereza, abych lidi tahal z bryndy, do které se dostali vlastní vinou.