Článek
Rodičovství je nejen radost, ale také starost. A ty nejpernější chvíle obvykle nastanou, když to nejméně čekáte. Třeba když jste s malou dcerou v obchoďáku a ona začne potřebovat na záchod. To potom nejen spěcháte, abyste doběhli včas, ale v hlavě si už přemítáte, kam vlastně půjdete. Budou to pánské, nebo dámské toalety?
Míříme na dámy
Běžíme na toaletu a já přemýšlím, kam půjdeme. A rozhodl jsem se. Budou to dámy. Takže vedu dcerku za ruku, nacházíme volnou kabinku a jdeme tam. Paráda, vše stíháme akorát, k žádné nehodě nedošlo. Potom vycházíme z kabinky s tím, že si půjdeme umýt ruce. A moji radost z toho, že se to zvládlo, přeruší celkem agresivní dáma.
„Co tady jako děláte, vy neumíte číst? Nebo nepoznáte správnou postavičku?“ spustí na mě zhurta, až se leknu. A moje dcera je z toho také vyjevená. „Já jsem tady byl s dcerkou, buďte v klidu,“ snažil jsem se trochu zklidnit situaci i tu dámu. Ale moc to nepomohlo. Daná žena nevypadala moc klidně, naopak, vypadala, že ji rozčílilo, že se s ní chci hádat.
Běžte pryč
Změřila si mě pohledem, podívala se na dceru a já čekal, že je to vyřešené. Ale nebylo. „Vypadněte, jste na dámských záchodech,“ spustila znovu. „Nevšímej si jí,“ řekl jsem dceři. Šli jsme k umyvadlu, umyli si ruce a odcházeli. Ta paní tam pořád stála a vyhlížela, jestli opravdu odcházíme. Přitom mohla normálně jít do některé z volných kabinek a bylo by vyřešeno. Nebo jestli měla jakékoliv podezření na to, co tam dělám, místo křičení mohla dojít pro ochranku. A vysvětlilo by se to hned.
A já šel a přemýšlel, co měla za problém. To mám jako vzít malou dceru na pány? Kde stojí u mušlí několik mužů, které ona uvidí? To rozhodně ne. Až nastane podobná situace, vezmu ji na dámy znovu. Jsou tam kabinky, jiné ženy potkáme jen u umyvadla, k žádnému pohoršení nedojde. Tak v čem mají některé problém? S malou dcerou je to jasné rozhodnutí a nebudu to dělat jinak. Máte to stejně, nebo byste šli raději na pánské záchody?
