Článek
Na západní frontě klid 1930
Prvním z nich byl snímek režiséra Lewise Milestona z roku 1930, natočený v době, kdy vzpomínky na zákopovou válku byly stále živé v myslích těch, kteří ji zažili. Tento film se ve své době vyznačoval technickou vyspělostí, ačkoliv pro dnešního diváka může jeho zvuková stránka působit zastarale. V některých scénách chybí zvukové efekty tam, kde by je divák přirozeně očekával – například při úderu zkušeného vojáka do tváře mladšího spolubojovníka. Dalším typickým rysem raných zvukových filmů je herecký projev – byť obsazení odvádí skvělou práci, někteří herci se stále přizpůsobují novému zvukovému formátu. Film se navíc výrazně opírá o dlouhé monology, které pomáhají lépe pochopit hlavní myšlenky literární předlohy, ale z dnešního pohledu mohou působit až příliš doslovně.
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Přesto si Milestounovo ztvárnění i po téměř sto letech udržuje své místo mezi nejvýznamnějšími protiválečnými snímky. Jeho síla je nejen v nadčasovém poselství, ale i v důmyslném využití zvuku či spíše jeho absence. Během filmu si divák zvykne na ohlušující výbuchy minometných granátů a všudypřítomný hluk bojiště. Právě v okamžicích, kdy prach usedne a zvuky utichnou, však přichází největší hrůza války – ticho země nikoho.
Trailer k filmu z roku 1930
Film z roku 1979
V roce 1979 se televizní obrazovky dočkaly nové adaptace tohoto slavného protiválečného románu. Režisér Delbert Mann představil verzi, která se od svého předchůdce z roku 1930 liší nejen vizuálním stylem, ale i trochu rozdílným přístupem k postavám a atmosféře. Přestože se jedná o televizní film, kvalitami se může směle měřit s velkorozpočtovými snímky své doby.
Hlavní roli Paula Bäumera tentokrát ztvárnil Richard Thomas, kterého tehdejší diváci znali především z rodinného seriálu The Waltons. V roli naivního mladíka, který se společně s vrstevníky dobrovolně hlásí do armády, aby brzy zjistil, že realita války nemá s hrdinskými ideály nic společného.
Ze školních lavic rovnou do zákopů 1. světové války odchází celá třída mladých chlapců. Hrůzy bojiště z nich rychle vychovají tvrdé muže – pokud přežijí… (oficiální text distributora)
Nová adaptace vyniká především snahou o realismus. Zákopové scény jsou špinavé, surové a vyvolávají dojem fyzické i psychické vyčerpanosti postav. Působivě vykreslují postupnou proměnu Paula a jeho přátel – z nadšených rekrutů se stávají zlomení muži, pro něž válka znamená jen beznadějné přežívání v bahně zákopů.
Po technické stránce snímek neohromí velkolepými bitevními scénami jako některé hollywoodské produkce, ale jeho síla tkví jinde. Kamera často zachycuje detailní záběry na tváře vojáků, zdůrazňuje jejich strach a otupělost. Zvuková stránka filmu je minimalistická – místo dramatické hudby dominují syrové zvuky bojiště, křik umírajících a výbuchy dělostřelecké palby.
Film Na západní frontě klid z roku 1979 určitě není revoluční adaptací, ale svou věrností předloze a silným důrazem na psychologii postav zůstává jedním z nejlepších filmů o Velké válce. Ačkoliv může být jeho televizní původ místy znát, emocionální dopad je nepopiratelný. Zvláště v závěru, kdy ticho v zákopech přeruší jediný smrtící výstřel.
Trailer k filmu z roku 1979
Zatím poslední snímek z roku 2022
V roce 2022 se slavný román dočkal nejnovějšího filmového zpracování, tentokrát v režii Edwarda Bergera. Výsledek? Syrová, vizuálně ohromující a emocionálně zdrcující podívaná, která patří k nejsilnějším protiválečným filmům poslední doby.
Hlavní roli Paula Bäumera zde ztvárnil Felix Kammerer, pro kterého šlo o první velkou filmovou příležitost. Proměnu naivního mladíka, který s nadšením nastupuje do armády, na otupělého a přeživšího vojáka, podává s mrazivou přesvědčivostí. Albrecht Schuch jako zkušený voják Katczinsky pak ztělesňuje poslední zbytky lidskosti v nelítostném světě zákopové války.
Sotva sedmnáctiletý Paul jde za první světové války bojovat na západní frontu. Naverbovat se nechal s nadšením, to se ale v brutální realitě zákopů rychle vytrácí.
Přesto může být nové zpracování pro milovníky románu nesmrtelného Ericha Maria Remarqua zklamáním. Snímek nevypráví příběh přesně podle předlohy, kromě dějových změn jej rozšiřuje také o politické zákulisí války. Na druhou stranu to divákům umožňuje jakýsi hlubší pohled na absurditu vojenských rozhodnutí a ukazuje kontrast mezi bezohlednými generály v bezpečí a vojáky umírajícími v bahně.
Po vizuální stránce se jedná o bezesporu vynikající dílo. Barvy jsou utlumené, studené, čímž se ještě více podtrhuje bezútěšná atmosféra. Zvuková stránka pak patří k nejpůsobivějším aspektům filmu – dunivé, disharmonické tóny hudebního doprovodu Volkera Bertelmanna podtrhují tíseň a nevyhnutelnost smrti, zatímco válečné scény jsou natočeny s dokonalou surovostí.
Nejnovější filmová verze románu Na západní frontě klid nevyužívá heroické momenty ani patetické proslovy. Místo toho servíruje syrový, nekompromisní pohled na nesmyslnost války, který je místy až fyzicky nepříjemný. Každý výbuch, každý výstřel, každá smrt působí tvrdě a nekompromisně. Právem si tato adaptace odnesla čtyři Oscary, včetně ceny za nejlepší mezinárodní film, a zůstává jedním z nejvýznamnějších válečných filmů posledních let. Pokud hledáte snímek, který vás nenechá chladnými, Na západní frontě klid z roku 2022 je přesně tím zážitkem, který vás zasáhne jako dělová salva.
