Článek
Narodil se jako John Michael Osbourne v dělnické čtvrti Aston v Birminghamu. Šest dětí v malém domě, rodiče pořád v továrně, šikana ve škole, možná i sexuální trauma. Dětství rozhodně nebylo žádnou britskou hitparádou.
V patnácti se školou praštil a začal pracovat – chvíli jako pomocný dělník na stavbě, jindy pomáhal instalatérům, pár týdnů dřel na jatkách. Budoucnost v továrnách ho ale nelákala, a tak si skromný plat zkoušel přilepšit drobnými krádežemi. Ještě mu nebylo osmnáct a už poznal vězení. Otec odmítl synovi zaplatit pokutu za vloupání do obchodu s oblečením a Ozzy skončil v cele.
Neměl nic. Snad jen hlas, který mu propůjčil sám ďábel.
Zrození okultismu
Osbourne v roce 1968 založil se svou partou (Tony Iommi, Geezer Butler, Bill Ward) kapelu, kterou o rok později přejmenovali na Black Sabbath. Texty plné mystiky a okultismu, Tonyho podladěná kytara, hororová tématika – a především nezaměnitelný Osbournův hlas. Lehce skřípavý, melancholický zpěv někoho, kdo působil, jako by už viděl peklo. Technicky možná nebyl dokonalý, ale měl sílu, která se nedala napodobit.
Sklon kapely k temnotě začal nevinně. Butler si po večerech četl okultní knihu – dárek od Ozzyho. Jedné noci ho prý probudila postava stojící v rohu pokoje. Se směsicí strachu a fascinace se ráno svěřil Johnovi, který zážitek přetavil do textu k písni Black Sabbath.
Princ temnoty se začal probouzet…
Debutové album Black Sabbath vyšlo v únoru 1970 – jak jinak než v pátek třináctého. Za pouhé čtyři měsíce už bylo venku druhé album, Paranoid. Hudební svět se změnil. Písně jako Paranoid, Iron Man nebo War Pigs působily jako zpráva z jiného světa. A Ozzyho hlas zase jako temný šepot ze stínů.
Sláva britských mladíků vystřelila vzhůru. Pojem heavy metal možná ještě nebyl přesně definován, ale Iommiho ďábelský kytarový tritón a Osbournův zlomený vokál tomu žánru postavily schody. Ne do nebe – ale přímo do pekla.
Lásko, voníš deštěm
Podmanivá hudba kapely Black Sabbath bořila hranice světa. A to doslova. Tehdy velmi pečlivě cenzurovaná komunistická státní televize v Československu jen výjimečně povolovala vysílání západních hitů. Přesto se někdy kolem roku 1981 objevila v éteru píseň Lásko, voníš deštěm, kterou nazpívala Marie Rottrová. Jen zasvěcení tehdy tušili, že melodie pochází z písně She’s Gone od Black Sabbath.
V době, kdy slavná česká pěvkyně píseň přezpívala, už byla heavy metalová čtveřice v čele s Ozzym na pokraji rozpadu. To však tehdejší soudruzi v našich končinách nijak nekomentovali. Nutno poznamenat, že i na Západě byla kritika Black Sabbath a jejich údajného vlivu na mládež vděčným tématem veřejné debaty.
Sex, drogy, netopýři
V roce 1979 byl Ozzy kvůli svým excesům – především drogám, alkoholu a celkové nespolehlivosti – z kapely vyhozen. Sám později přiznal, že v té době sotva přežíval, fyzicky i psychicky. Pil od rána, šňupal kokain, bral sedativa, střídal stavy euforie a zoufalství. Ani v následujících letech to nebylo o mnoho lepší – a historie si ho tak bude pamatovat jako zpěváka žijícího nebezpečně blízko okraji.
Na jednom z koncertů kdosi z publika vhodil na pódium netopýra. Dárek pro Pána temnot. Ozzy pravděpodobně vůbec netušil, že jde o živé zvíře. Domníval se, že drží gumovou hračku. Zakousl se.
Koncert skončil, následovalo ošetření v nemocnici a série injekcí proti vzteklině…
Naštěstí pro hudební svět pokračoval Ozzy Osbourne – vedle neustálých excesů – i ve své sólové dráze. Velkou oporou mu byla jeho manželka Sharon, kterou se pod vlivem drog a alkoholu pokusil zabít. Přestože život s tímhle pekelníkem rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem, byla to právě ona, kdo ho znovu a znovu stavěl na nohy.
Jako sólový zpěvák se Ozzy Osbourne zvedl z popela. I jeho volání z temnoty se postupně měnilo. Už první album Blizzard of Ozz (1980) ukázalo, že nezůstal ve stínu Sabbath – právě naopak. Píseň Crazy Trainse stala hymnou nové generace čemuž mohutně pomohl kytarový riff Randyho Rhoadsea. A když o dekádu později zazpíval Mama, I’m Coming Home, dokázal, že má v sobě i tichý lidský hlas. Hudební svět už nebyl stejný, ale Ozzy stál pořád v čele.
Ozzy Osbourne nakonec přežil všechno – vyhazov z kapely, smrt blízkých, mediální štvanice, vlastní závislosti i boj s vnitřními démony. V devadesátých letech založil festival Ozzfest, který přivedl na scénu novou generaci metalistů. A přestože s ním Parkinsonova choroba v posledních letech krutě zatočila, do poslední chvíle seděl na hudebním trůně.
Odešel černokněžník. Ale jeho šepot z temnoty bude znít dál.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sabbath
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozzy_Osbourne
https://www.idnes.cz/kultura/hudba/ozzy-osbourne-black-sabbath-umrti-metal-legenda.A250722_201532_hudba_remy
