Článek
Přesto se občas objeví dílo, které osloví obě strany. Mezi takové bezpochyby patří Stezky slávy (Paths of Glory, 1957), dnes možná neprávem opomíjený film Stanleyho Kubricka.
Kubrick podává syrový a nemilosrdný obraz absurdity vojenské hierarchie a nespravedlnosti válečných soudů v první světové válce. Snímek, natočený podle stejnojmenného románu Humphreyho Cobba, sleduje plukovníka Daxe v podání Kirka Douglase, který se zoufale snaží zachránit své vojáky před popravou za údajnou zbabělost po neúspěšném útoku na německé pozice. Takové události nejsou jen filmovou fikcí – mnoho vojáků bylo během Velké války popraveno na základě vykonstruovaných obvinění, aniž by skutečně porušili vojenskou přísahu.
Mistrovské dílo režiséra Stanleyho Kubricka je pacifistickým odsouzením války, krveprolití a mechanismů, na nichž stojí vojenské rozkazy. Zároveň jde o první film, který režisérovi přinesl celosvětovou slávu, ale také vzbudil značný rozruch. Nejen kvůli neúprosně realistickému zobrazení zákopových bojů, ale i kvůli nelichotivému obrazu armády. Právě kvůli portrétu představitelů francouzské armády se tento film mohl ve Francii promítat až v roce 1975, téměř 20 let po svém natočení.
Kubrick staví do kontrastu realitu zákopové války a pokrytectví generálů, kteří odesílají muže na smrt z bezpečí svých honosných sídel. Generál Mireau (George Macready) a generál Broulard (Adolphe Menjou) zosobňují cynismus a bezohlednost vysokého velení, pro něž lidský život představuje jen nástroj k dosažení vojenských ambicí. Scény v zákopech dokonale vykreslují chaos a zoufalství vojáků, zatímco záběry ze štábních prostor vzbuzují hněv nad arogancí mocných.
Zákaz filmu ve Francii
Film je ostrou kritikou vojenské mašinérie. Plukovník Dax, obhájce obviněných vojáků, je morálním svědomím příběhu. Divák od počátku tuší, že jeho boj je marný, přesto mu drží palce do poslední chvíle. To je onen pověstný perfekcionismus režiséra Kubricka, patrný v každém záběru – precizní kompozice, ostré dialogy a tíživá atmosféra vytvářejí intenzivní filmový zážitek, na který jen tak nezapomenete.
V době svého uvedení vyvolaly Stezky slávy silné kontroverze, zejména ve Francii, kde byl film kvůli kritice francouzské armády zakázán až do roku 1975. Dnes je však považován za jeden z nejlepších protiválečných snímků vůbec. Kubrick dokázal, že válka není jen o hrdinských činech, ale především o nesmyslné byrokracii, nespravedlnosti a utrpení těch, kteří byli jen pěšáky ve hře o nové uspořádání světa.
