Marihuana může být bezpečnější než alkohol a nezdravé jídlo

Zdravotní dopady na člověka

Alkohol: Alkohol patří mezi nejškodlivější legální drogy z hlediska zdraví. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobil alkohol v roce 2016 smrt více než 3 milionů lidí na celém světě, což představovalo asi 5,3 % všech úmrtí . Škodlivé pití alkoholu je prokazatelnou příčinou více než 200 různých nemocí a úrazů – od jaterní cirhózy a srdečně-cévních onemocnění přes několik typů rakoviny až po duševní poruchy . Alkohol navíc výrazně přispívá k předčasným úmrtím: celosvětově je zodpovědný za 7,2 % všech předčasných úmrtí, přičemž ve věkové skupině 20–39 let stojí až za 13,5 % všech úmrtí . Z hlediska neurotoxicity má alkohol silné negativní účinky na mozek – dlouhodobé nadužívání může vést k poškození nervového systému, zhoršení kognitivních funkcí a demenci. Akutní otrava alkoholem (předávkování) může způsobit bezvědomí či smrt, což u marihuany nebylo popsáno. Celkově je nadměrná konzumace alkoholu jedním z nejvýznamnějších rizik pro zdraví populace a přináší i velké sociálně-ekonomické ztráty .

Marihuana: Zdravotní dopady užívání konopí (marihuany) jsou podstatně mírnější ve srovnání s alkoholem, avšak nejsou zanedbatelné. THC obsažené v konopí má akutní účinky na nervový systém – užití zhoršuje pozornost, učení a paměť a narušuje psychomotorické schopnosti (koordinaci pohybů, reakční dobu) . To znamená, že člověk pod vlivem marihuany má sníženou schopnost řídit vozidla či obsluhovat stroje a zvyšuje se riziko nehody (byť méně dramaticky než u alkoholu) . Dlouhodobé chronické užívání marihuany může vést k vybraným poškozením kognitivních funkcí (např. zhoršení paměti a schopnosti soustředění) a u intenzivních dlouhodobých uživatelů mohou některé z těchto změn přetrvávat i po ukončení užívání . Konopný kouř také dráždí dýchací cesty – dlouhodobé kouření marihuany je spojeno s chronickým zánětem průdušek, kašlem a dalšími respiračními obtížemi . U citlivých jedinců může marihuana urychlit nástup psychotických poruch (například schizofrenie) . Na rozdíl od alkoholu však marihuana není spojena s vážnými somatickými onemocněními vedoucími k úmrtnosti – například ještě nikdy nebylo zaznamenáno smrtelné předávkování THC jako v případě otravy alkoholem. Celková globální zátěž nemocemi v důsledku konopí je tudíž výrazně nižší než u alkoholu nebo tabáku , a to navzdory faktu, že konopí je celosvětově nejrozšířenější nelegální drogou (odhadem 147–180 milionů uživatelů ročně) .

Nezdravé jídlo (fast food, cukr a vysoce zpracované potraviny): Nezdravá strava bohatá na cukry, sůl a nasycené tuky patří mezi hlavní civilizační rizikové faktory. Na rozdíl od alkoholu či drog působí spíše chronicky – přebytek kalorií a nutričně chudá jídla vedou k obezitě, cukrovce 2. typu, vysokému krevnímu tlaku, onemocněním srdce a cév či některým nádorům . Podle globálních studií je nezdravá strava dokonce jedním z nejvýznamnějších zabijáků: mezinárodní analýza z roku 2017 přičetla nekvalitnímu stravování kolem 11 milionů předčasných úmrtí ročně, což z ní činí většího zabijáka než kouření . Jiné odhady uvádějí, že přibližně jedna pětina úmrtí globálně souvisí s nezdravými dietními návyky . Nadměrná konzumace cukru a slazených nápojů vede k epidemii obezity – celosvětově v roce 2016 trpělo nadváhou přes 1,9 miliardy dospělých, z nichž více než 650 milionů bylo obézních (cca 13 % světové populace) . Důsledky na zdraví zahrnují zvýšené riziko infarktu, mozkové mrtvice, selhání ledvin, některých rakovin či degenerativních onemocnění kloubů. Nezdravá strava může nepřímo ovlivňovat i mozek – obezita a cukrovka 2. typu jsou spojeny s vyšším rizikem demence a cévní mozkové příhody, nadměrný cukr může zhoršovat kognitivní funkce. Přestože fast food či sladkosti nepůsobí akutní otravy jako alkohol ani euforické stavy jako drogy, jejich dlouhodobý vliv na nemocnost a úmrtnost populace je enormní . V České republice lze nezdravému životnímu stylu (včetně stravy, kouření alkoholu a nedostatku pohybu) přičíst téměř polovinu všech úmrtí , což zdůrazňuje závažnost tohoto často podceňovaného faktoru.

Riziko závislosti a abstinenčních příznaků

Alkohol: Alkohol má vysoký potenciál vzniku závislosti. Na celém světě trpí poruchou způsobenou užíváním alkoholu (alkoholismem) odhadem 283 milionů lidí, tedy řádově stovky milionů osob . Riziko, že se u konzumenta rozvine závislost na alkoholu, je relativně vysoké – některé studie uvádějí, že kolem 14 % dospělé populace naplní během života kritéria pro poruchu užívání alkoholu . Alkohol vytváří silnou psychickou i fyzickou závislost. Při pravidelném nadměrném pití si tělo na ethanol zvykne a náhlé vysazení může vyvolat těžké abstinenční příznaky. Ty zahrnují třes, pocení, nevolnost, zvýšený krevní tlak a pulz, poruchy srdečního rytmu, úzkost, nespavost či dezorientaci . Nejtěžší formou alkoholového abstinenčního syndromu je delirium tremens, kdy se objevují halucinace a epileptické záchvaty; tento stav je život ohrožující a má úmrtnost okolo 5–15 % . V kontrastu k většině drog tak odvykání od alkoholu může bez lékařské pomoci končit i smrtí (např. na selhání srdce či mozkovou mrtvici během delirantního stavu) . Silná tělesná závislost na alkoholu se projevuje i tím, že dlouholetí alkoholici často potřebují pít už ráno k odstranění třesu a nevolnosti. Alkohol tedy způsobuje jak psychickou touhu (craving), tak tělesnou závislost s výraznými abstinenčními syndromy.

Marihuana: Konopí má ve srovnání s alkoholem nižší návykový potenciál, přesto může při dlouhodobém užívání vést ke vzniku závislosti. Odhaduje se, že asi 1 z 10 lidí, kteří někdy začnou marihuanu užívat, si na ní vytvoří závislost . Riziko je vyšší, pokud se s užíváním začne v mladém věku – u adolescentů může závislost vzniknout až v 17 % případů – a úplně nejvyšší je u denních, pravidelných uživatelů (z nich se podle studií rozvine závislost až u 25–50 %) . Závislost na marihuaně má spíše psychologický charakter (bažení po droze, užívání navzdory nepříznivým důsledkům apod.), nicméně projevy fyzického odvykání existují a u chronických uživatelů se při vysazení mohou dostavit mírné abstinenční příznaky. Mezi typické patří podrážděnost, nervozita, poruchy spánku, živé sny, snížená chuť k jídlu, popudlivost a touha po droze . Tyto symptomy nejsou život ohrožující a obvykle odezní během několika dnů až týdnů, ale mohou znesnadňovat pokus o ukončení užívání. Fyzická závislost na THC je tedy slabší než u alkoholu či opioidů – absence marihuany nevyvolává těžké tělesné abstinenční stavy typu křečí či kolapsu oběhu. Nicméně psychická složka závislosti může být silná a u některých jedinců vede k opakovaným neúspěšným pokusům přestat. Je popsán i tzv. syndrom amotivační u dlouhodobých silných uživatelů, kdy může dojít ke snížení zájmu o běžné aktivity, apatii a poklesu výkonu, což souvisí s účinky drogy na mozkové centrum odměny.

Nezdravé jídlo: Potraviny s vysokým obsahem cukru, soli a tuku sice formálně neřadíme mezi návykové látky, nicméně výzkumy naznačují, že mohou vyvolávat návykové chování podobně jako drogy. Velmi chutná, průmyslově zpracovaná „hyperpalatabilní“ jídla stimulují v mozku centra odměny (dopaminový systém) podobně intenzivně jako návykové látky . Opakovaná nadměrná konzumace takových potravin může vést ke vzniku tzv. food addiction (závislosti na jídle). Diagnosticky není zatím zahrnuta v mezinárodních klasifikacích nemocí, avšak pomocí dotazníku Yale Food Addiction Scale bylo zjištěno, že kritéria „závislosti na jídle“ splňuje přibližně 14 % dospělých a 12 % dětí, což je srovnatelné s výskytem závislosti na alkoholu (cca 14 % dospělých) . Takto závislí jedinci vykazují typické znaky jako ztrátu kontroly nad konzumací, silné bažení, pokračování v nadměrném jedení navzdory zdravotním problémům a psychické nepohodě, a také abstinenční příznaky (např. úzkost, podrážděnost) při pokusu o omezení přísunu určitých potravin . Fyzicky se „absťák“ u jídla projevuje méně jednoznačně než u drog, ale mnoho lidí zná „cukrovou krizi“ – při náhlém snížení příjmu cukru mohou pociťovat únavu, nervozitu, bolest hlavy či silné chutě na sladké. Závislost na nezdravém jídle tak může existovat ve smyslu návykového vzorce chování a je jedním z faktorů, který ztěžuje obézním jedincům zhubnout. Nutno dodat, že potraviny jsou pro život nezbytné a nelze je abstinovat úplně; proto se závislostní vzorce projevují spíše jako přejídání určitými druhy jídla. Celkově lze říci, že riziko návyku u vysoce zpracovaných potravin existuje, ačkoliv mechanizmus je odlišný od psychoaktivních látek a abstinenční příznaky mají převážně psychologickou povahu (podobně jako u lehkých drog) .

Dopady na společnost

Alkohol: Dopady konzumace alkoholu na společnost jsou závažné a mnohostranné. Alkohol je častým faktorem násilné i jiné kriminality, domácího násilí, pracovních absencí i dopravních nehod. V Česku se odhaduje, že až dvě třetiny všech případů domácího násilí souvisejí s užíváním alkoholu . Nadměrné pití (zejména tzv. nárazové opíjení) zvyšuje agresivitu – pod vlivem alkoholu dochází nejen k fyzickému násilí, ale roste i pravděpodobnost sexuálního násilí a těžkého psychického týrání . Podle údajů vlády se alkohol v ČR podílí na zhruba 17 % násilných trestných činů . Také u vražd, loupeží či výtržností bývá alkohol častým spolufaktorem. Kromě násilí má alkohol negativní vliv na pracovní sféru – zaměstnanci s problematickým pitím mívají vyšší absenci (nemoci, „propitá“ volna), nižší produktivitu práce a vyšší riziko pracovních úrazů. V ČR analýzy ukazují, že více než polovina celkových společenských nákladů spojených s alkoholem plyne z nepřímých ztrát produktivity kvůli pracovní neschopnosti, nemocem a předčasným úmrtím . Alkohol za volantem je další zásadní problém: v roce 2023 evidovala Policie ČR 4 650 dopravních nehod způsobených řidiči pod vlivem alkoholu . Tyto nehody si každoročně vyžádají desítky až stovky životů a stovky zranění, nemluvě o materiálních škodách. Pro srovnání – ve stejném roce bylo nehod zaviněných řidičem pod vlivem THC (hlavní psychoaktivní látky konopí) zaznamenáno jen 106 , tedy řádově méně. Alkohol rovněž zatěžuje veřejný pořádek (opilost na veřejnosti, vandalismus) a významně zaměstnává policejní a zdravotnické složky (zásahy u rvaček, nehod, akutních otrav alkoholem atd.). Sociální dopady zahrnují rozpad rodin kvůli alkoholismu, zanedbávání dětí rodiči-alkoholiky, bezdomovectví (vyšší míra pití u lidí bez domova) či zvýšené riziko chudoby a nezaměstnanosti u závislých. Celkově tedy alkohol působí ve společnosti značné škody: ohrožuje bezpečnost, snižuje ekonomickou produktivitu a generuje náklady na zdravotní péči, sociální služby i represi.

Marihuana: Ve srovnání s alkoholem mají konopné drogy na společnost méně destruktivní dopady. Užívání marihuany není spojováno s násilným chováním – naopak akutní intoxikace THC často snižuje agresivitu a vede spíše k útlumu či apatii. Statistiky kriminality ukazují, že zatímco alkohol figuruje u podstatné části násilností, marihuana se v případech fyzického napadení či domácího násilí objevuje minimálně. Uživatelé konopí se nedopouštějí trestné činnosti kvůli bezprostřednímu vlivu drogy (např. „v rauši“), výjimkou může být řízení vozidla pod vlivem – to je nebezpečné a zakázané, neboť THC zpomaluje reakce a zhoršuje řízení. Nicméně jak ukázáno výše, počet nehod způsobených řidiči pod vlivem marihuany je mnohonásobně nižší než u alkoholu . K tragickým následkům může dojít, pokud je řidič pod vlivem obou látek najednou (alkohol+THC), protože kombinace jejich účinků se sčítá. Co se týče kriminality, většina trestných činů spojených s konopím pramení z jeho nelegálního statusu – jde o pěstování, distribuci či držení většího množství, což je zákonem postihováno. Na černém trhu s drogami dochází i k násilí, ale to souvisí spíše s kriminálním prostředím obchodu s ilegálními látkami než s účinky marihuany samotné. Marihuana tedy nepodněcuje uživatele k násilí ani k sociální agresi; rizika pro společnost spočívají spíše v možném snížení výkonu a motivace u těžkých uživatelů. Například studenti, kteří často užívají konopí, mohou mít horší studijní výsledky a vyšší pravděpodobnost předčasného ukončení školní docházky . Na pracovišti chroničtí uživatelé mohou hůře zvládat náročné úkoly vyžadující paměť a koncentraci. Tyto efekty jsou však individuální a závisí na frekvenci užívání a dávkách. Pro širší společnost je významným dopadem to, že užívání marihuany je ilegální – každoročně jsou tisíce lidí řešeny za přestupky či trestné činy související s konopím, což zaměstnává policii a soudy. Avšak ve srovnání s alkoholem či tvrdými drogami jsou sociální škody způsobené marihuanou považovány za nižší . Marihuana neničí rodiny tak přímo jako alkohol (výskyt domácího násilí u konzumentů konopí není zvýšený), nezpůsobuje výtržnosti na veřejnosti a uživatelé většinou zůstávají společensky integrovaní.

Nezdravé jídlo: Nezdravé stravování má na společnost spíše nepřímé, ale velmi závažné dopady. Jedním z nejviditelnějších je epidemie obezity, která zatěžuje zdravotnický systém a ovlivňuje ekonomiku. S rostoucí prevalencí obezity (v ČR má nyní nadváhu či obezitu přes 60 % dospělých) roste i výskyt cukrovky, srdečních chorob, artrózy a dalších chronických nemocí, což snižuje celkovou kvalitu a délku života populace. Lidé s obezitou potřebují častější lékařskou péči, více léků, více hospitalizací i operací . To vytváří obrovskou zátěž pro zdravotnictví – podle OECD tvoří léčba nemocí spojených s nadváhou a obezitou v průměru 8,4 % všech výdajů zdravotních pojišťoven v zemích OECD . Mimo to obezita a s ní související nemoci zvyšují invaliditu a snižují produktivitu práce. Lidé s velkou nadváhou častěji marodí (například komplikace diabetu či ortopedické potíže), mohou mít sníženou výkonnost a dříve odcházejí do předčasného důchodu. OECD odhaduje, že pokud bude trend pokračovat, nadměrná tělesná hmotnost sníží v průměru hrubý domácí produkt členských zemí o 3,3 % (kvůli ztrátám na pracovní síle, léčebným nákladům apod.) . To je zásadní ekonomický dopad. Nezdravá strava ovlivňuje i sociální sféru: zvyšuje se výskyt nemocí v nižších socioekonomických vrstvách (nekvalitní levné potraviny vedou k „dvojímu břemeni“ – chudší lidé trpí obezitou a podvýživou zároveň). Dále se diskutuje, že agresivní marketing nezdravých potravin mířený na děti (reklamy na sladkosti, limonády, fast food) přispívá k dětské obezitě a tím i ke zvýšeným zdravotním rizikům generace, což je společensky alarmující trend. Na rozdíl od alkoholu či drog nezdravé jídlo sice nevede k akutním nehodám či výtržnostem, ale jeho dopad se projevuje v dlouhodobém zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva, zvýšené úmrtnosti a enormních nákladech na léčbu civilizačních nemocí. Tyto nepřenosné chronické nemoci (jako srdeční choroby, cukrovka, rakovina) sníží nejen kvalitu života postižených, ale i jejich zapojení ve společnosti (dlouhodobé pracovní neschopnosti, invalidity) a vytvářejí tlak na sociální systémy (např. vyplácení invalidních důchodů, péče o nemohoucí apod.). Celospolečenské klima toleruje nezdravý životní styl – například konzumace fast foodů či slazených nápojů je společensky běžná – což paradoxně normalizuje chování, jež masově podlamuje veřejné zdraví.

Dopady na státní rozpočet (daně vs. náklady)

Alkohol: Alkoholické nápoje jsou v ČR legální a jejich prodej je zatížen spotřební daní a DPH, což přináší státu nemalé příjmy. Ročně stát na daních z alkoholu (pivo, víno, lihoviny) vybere zhruba 13–17 miliard Kč . Například v roce 2021 činil výnos spotřebních daní z alkoholu asi 13,5 mld. Kč . Tyto příjmy však zdaleka nepokrývají výdaje a škody, které nadměrné pití alkoholu způsobuje. Odhadované společenské náklady spojené s užíváním alkoholu byly v ČR v roce 2021 asi 43,4 miliardy Kč, tedy trojnásobek daňových výnosů . To odpovídá 0,69 % hrubého domácího produktu ČR . Do této sumy se započítávají přímé náklady na zdravotní péči (léčba úrazů, nemocí způsobených alkoholem), náklady na polici a soudy (řešení trestných činů pod vlivem alkoholu, věznění odsouzených za násilnosti apod.), náklady na požární zásahy (požáry způsobené opilci), náklady na sociální služby (péče o děti alkoholiků, pomoc obětem domácího násilí) a zejména již zmíněné ztráty produktivity práce kvůli pracovní neschopnosti a předčasným úmrtím . Studie think-tanku Ministerstvo zdraví upozornila, že stát platí za škody způsobené alkoholem mnohem více, než kolik vybere na jeho zdanění – konkrétně v roce 2021 trojnásobek. Jinak řečeno, každá koruna získaná z daní na alkohol znamená několikanásobnou budoucí útratu z veřejných prostředků na řešení dopadů nadměrného pití (léčba, invalidní důchody, policie, prevence). Alkoholem poškozené zdraví populace také nepřímo zatěžuje státní rozpočet snížením ekonomické produktivity a výpadkem daní od lidí, kteří předčasně zemřou nebo nepracují kvůli alkoholovým zdravotním problémům. OECD navíc uvádí, že české spotřební daně na alkohol patří k nejnižším v OECD, což přispívá k vyšší spotřebě . Experti proto doporučují zvažovat zvýšení zdanění alkoholu, aby se jednak snížila konzumace a jednak více pokryly externí náklady, které alkohol společnosti působí .

Marihuana: V případě konopí je situace opačná – jeho rekreační užívání je nelegální, tudíž stát z něj na daních nezískává téměř nic (vyjma DPH z malého množství legálního prodeje léčebného konopí pro pacienty). Naopak, veřejné rozpočty vynakládají finance na represi a prevenci spojenou s marihuanou. Patří sem náklady policejních složek na odhalování pěstitelů a dealerů, náklady soudů a vězeňství na stíhání a případné věznění osob zapojených do nedovolené výroby a jiného nakládání s drogami, a dále výdaje na protidrogovou prevenci, osvětu a léčbu závislosti u té části uživatelů, kteří vyhledají pomoc. Přesné vyčíslení nákladů specificky za marihuanu není snadné, protože se obvykle uvádí souhrnné částky za všechny nelegální drogy. Pro představu: v roce 2023 šlo z veřejných rozpočtů kolem 1,2–1,4 miliardy Kč na financování adiktologických služeb (léčby závislostí) všeho druhu . Další stovky milionů Kč stojí ročně práce policie v oblasti drog a věznění pachatelů drogových trestných činů. Oproti alkoholu a tabáku však marihuana nezpůsobuje státu ani zdaleka tak vysoké náklady ve zdravotnictví – přímé výdaje na léčení následků užívání konopí jsou relativně malé (marihuana nezpůsobuje masově smrtelné nemoci, které by vyžadovaly nákladnou léčbu). Významnější část nákladů tak plyne právě do vymáhání prohibice. Na druhé straně, vzhledem k nelegálnímu statusu konopí existuje šedá ekonomika: odhaduje se, že čeští uživatelé ročně utratí za nelegální drogy (převážně marihuanu, pervitin, opiáty atd.) kolem 10 miliard Kč . Tyto peníze ovšem plynou na černý trh a stát z nich žádné daně nezíská (ale jsou zahrnovány v odhadech HDP v rámci nelegální ekonomiky). V případě legalizace a zdanění marihuany by část těchto prostředků mohla proudit do státní kasy – zkušenosti z jiných zemí ukazují, že daňové výnosy z konopí mohou být značné. Například v některých státech USA přesahují roční příjmy z daní na legalizované marihuaně ekvivalent 1 miliardy Kč. V ČR se o regulované legalizaci uvažuje, což by mohlo v budoucnu přinést nové daňové zdroje a ušetřit výdaje na represi. Aktuálně je však bilance pro rozpočet negativní: marihuana přináší minimální příjmy (jen poplatky za léčebné konopí a pokuty za přestupky) a určité výdaje na její zákaz.

Nezdravé jídlo: Pro tzv. nezdravé potraviny (slazené nápoje, cukrovinky, fast food atd.) neexistuje v ČR žádná zvláštní spotřební daň, jaká je u alkoholu či tabáku. Stát tedy získává jen standardní DPH z jejich prodeje (základní sazba DPH 21 % se vztahuje např. na cukrovinky, snížená 15 % na potraviny obecně). Příjmy z DPH na potraviny jdou do desítek miliard Kč ročně, avšak z toho podíl přímo z nezdravých položek nelze jednoduše oddělit. Některé země zavedly speciální sugar tax (daň z cukru/sladkých nápojů) či daň z nezdravých jídel, což přináší rozpočtu výnos a zároveň míří na snížení spotřeby. V ČR zatím taková specifická daň není – diskutovala se například daň z cukru, ale dosud nebyla legislativně zavedena. Naopak lze říci, že nezdravé potraviny jsou často levné a snadno dostupné, někdy i dotované (např. cukr jako zemědělská komodita v minulosti). Náklady pro stát však plynou z negativních zdravotních dopadů špatné stravy. Léčba obezity a přidružených nemocí stojí zdravotnictví obrovské částky – přímé zdravotní výdaje na léčbu nemocí způsobených obezitou v ČR byly vyčísleny na asi 14,5 miliardy Kč ročně, což je zhruba 3,4 % všech zdravotnických výdajů . Pokud započítáme i nepřímé náklady (například sníženou produktivitu, invaliditu a předčasná úmrtí), šplhají společenské náklady obezity v ČR do desítek miliard. Studie z roku 2019 odhadla, že celkové společenské náklady spojené s obezitou dosahovaly už v roce 2016 kolem 59,5 miliardy Kč (cca 1,2 % HDP) . To je vyšší částka než odhadované náklady alkoholu, což podtrhuje, jak významný finanční problém nezdravá strava a obezita představují. Tyto výdaje zahrnují léčbu diabetu, infarktů, mozkových příhod, onkologických onemocnění, ortopedických operací (náhrady kloubů), ale i například péči o dlouhodobě nemocné, kteří vlivem komplikací obezity potřebují předčasnou důchodovou a zdravotní péči. Stát sice z prodeje potravin obecně inkasuje DPH, ale z ekonomického pohledu jsou nezdravé potraviny čistým břemenem pro veřejné finance – vedou k výdajům, které dalece převyšují jakékoliv daňové příjmy z jejich prodeje. Proto se i v Česku objevují úvahy o zavedení daní či regulací (omezení reklamy, zákaz prodeje ve školách apod.) na zvlášť škodlivé potraviny, podobně jako je tomu u alkoholu nebo tabákových výrobků . Zatím však politická vůle k takovým krokům nebyla dostatečná.

Nerovný přístup v zákonech a společnosti

Při pohledu na výše uvedená data bije do očí nesoulad mezi objektivní škodlivostí těchto látek a tím, jak s nimi společnost a legislativa zachází. Alkohol i nezdravé jídlo jsou legální, široce dostupné a společensky tolerované, přestože prokazatelně způsobují ohromné zdravotní problémy a ekonomické škody. Naproti tomu marihuana, jejíž rizika (zejména u dospělých) jsou v mnoha ohledech menší než u alkoholu, je kriminalizována a uživatelé konopí jsou postihováni zákonem . Tento nerovný přístup se dá ilustrovat několika kontrasty:

Tento nepoměr má kořeny historické a kulturní. Alkohol je v naší kultuře hluboce zakořeněný (tradičně tolerovaná „droga“), stejně tak jídlo – byť nezdravé – není vnímáno skrz optiku drogové závislosti. Naproti tomu konopí bylo dlouho démonizováno jako nebezpečná narkotika. Data ovšem ukazují odlišný příběh: marihuana vykazuje nižší zdravotní rizika i společenské škody než alkohol (a pravděpodobně i než masová konzumace fast foodu), přesto je ilegální. Alkohol způsobuje prokazatelně větší ohrožení zdraví populace i ekonomické zatížení státu, a přesto je jeho prodej legální od 18 let a reklama na něj je povolena s minimálními omezeními. Podobně vysoce kalorická strava je komerčně dostupná a marketingově podporovaná navzdory epidemii obezity.

Z čistě věcného hlediska tedy existuje nesoulad mezi rizikem a regulací. Tento nesoulad vedl odborníky k úvahám o změně přístupu: navrhují přísnější regulaci alkoholu (vyšší zdanění, omezení reklamy) a naopak dekriminalizaci či legalizaci marihuany s rozumnými pravidly . Taková opatření by více odpovídala reálným dopadům – alkohol by nebyl společensky až tak protěžovaný vzhledem k „obrovským negativním dopadům“ a konopí by nebylo přísně trestáno „navzdory nižším rizikům“, jak bylo požadováno v zadání. Závěrem lze konstatovat, že současný stav je výsledkem dlouhodobých tradic a lobby (alkoholový průmysl, potravinářský průmysl) spíše než vědeckého zhodnocení škodlivosti. Důsledkem je paradox: látky způsobující největší díl nemocí a úmrtí jsou legální a běžné, zatímco látka relativně méně nebezpečná je zakázaná. Tato disproporce je stále častěji předmětem veřejné debaty a tlak na její nápravu poroste spolu s dostupností dalších dat o zdravotních a ekonomických dopadech všech tří porovnávaných kategorií. Přehodnocení stávajících politik by mohlo vést k účinnějšímu snížení škod na veřejném zdraví i spravedlivějšímu přístupu k uživatelům různých látek – a to bez ideologie, čistě na základě objektivních dat a logických závěrů.

Zdroje: Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo financí ČR, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, vědecké publikace a veřejné databáze.