Článek
Bájná Trója byla skutečná. Na místě, kde se podle celé řady zdrojů toto město původně nacházelo, se však přišlo až na konci 19. století.
Objevitelem Tróje se kolem roku 1870 stal Heinrich Schliemann, který započal archeologické vykopávky na pahorku Hisarlik. I přesto, že je Trója známá hlavně z eposu Iliada od Homéra, málokdo z vás by odhadl, že se toto město nenachází v Řecku, nýbrž v Turecku.
A zatímco město založené zhruba před třemi tisíci lety se rozprostíralo poblíž ústí řeky Skamander, dnes je naleziště města posunuté zhruba o pět kilometrů. Hlavně proto, že se ústí řeky za několik tisíc let plnilo náplavami, a de facto se tímto posunulo po pobřeží.
Replika Trojského koně, kterou najdete poblíž archeologického naleziště města Trója
Při archeologických vykopávkách se mimo základů a zbytků budov či kvádrů z kamene a mramoru podařilo najít celou spoustu artefaktů. Třeba oštěpy, jehlice do vlasů, nádoby na vodu nebo čepele nožů.
Největší vzácností však byl tzv. Priamův poklad, který Schliemann objevil 31. května 1873. Zahrnoval celkem 8 833 předmětů, zejména zlaté knoflíky a kroužky, části řetězů a diadémů, stříbrné vázy a čepele či zlaté poháry. K tomu ještě vzácné náramky, čelenky a naušnicové přívěsky.
Při analýzách archeologických vykopávek se zjistilo, že vrcholek, kterému se říkalo Trója, byl osídlen už dříve, a to hned v několika etapách. Samotné archeologické naleziště Trója je od roku 1998 součástí celosvětově chráněných památek UNESCO a největší sbírku z Tróje samozřejmě nenajdete přímo na místě, ale ve státním muzeu v Berlíně, kam ji Schliemann daroval. Vysloužilo mu to čestné občanství Berlína i čestné členství v Berlínské společnosti pro antropologii.
Z koně je pěkný výhled do okolí, tedy za předpokladu, že se zrovna neopravuje. Tuto větší podobu koně byste však nenašli v Tróji ale v městě Çanakkale
Schliemann, jakožto německý amatérský archeolog a podnikatel, sice objevil skutečné místo, kde se nacházela Trója (posléze to potvrdily další expedice a výzkumy), přesto však významně poškodil několik archeologických vrstev a také historické artefakty v nich uložené.
Jak vypadá Trója dnes
Dnes musíte Tróju na mapách hledat pod označením „Troya Antik Kenti“. Pozůstatky antické Tróje se nachází čtyři hodiny jízdy autem z Istanbulu, tj. ve vzdálenosti 330 km.
Národní park s archeologickým nalezištěm se nachází poblíž turecké vesnice Tevfikiye. Na místo se můžete dostat jak autem, tak i autobusem při jednodenním výletu z Istanbulu.
Před nalezištěm je velké placené parkoviště, u něhož mohou někteří dokonce stanovat.
Takto vypadá archeologické naleziště v Tróji. Zachovala se pár sloupů a základů budov, jinak je to pěkná procházka v přírodě
Jaké je hlavní lákadlo zdejšího naleziště? Zní to trochu kuriózně, ale také trochu očekávaně a kýčovitě - replika starověkého trojského koně. Konkrétně se žebříkem mezi zadními nohami a „domečkovou“ nadstavbou.
Zbytek je vlastně tak trochu zklamání: pár základů budov, několik antických sloupů (v několika případech i s překladem) a krajina s keři a stromy, ve které se line dřevěný chodník. V trávě tu a tam uvidíte čísla odkazující na archeologické vrstvy nalezené při odkrývání Tróje. Pod plachtami jsou vidět základy několika budov. Informační tabule jsou v turečtině a angličtině, jenže na moderní poměry je to trochu málo. A tak je vlastně dobře, že je tady alespoň replika koně.
Ten odkazuje na „trojského koně“, který byl použit při obléhání antického města Řeky. Ukryla se do něj skupina vojáků, kteří po vtažení koně za městské hradby (obránci uvěřili, že se jedná o dar bohyni Athéně) navečer pobili stráže a otevřeli městské brány vojsku, které do něj chvatně vtrhlo. Část městských hradeb navíc bylo nutné probourat, aby se mohl kůň vystavěný z trupů lodí vůbec dostat do města. Jednalo se tak prakticky o válečný stroj s překvapivým využitím. Muži byli ještě téhož večera vyvražděni, ženy vzaty do otroctví, a tím i skončila desetiletá trojská válka.
Takto vypadá filmový Trojský kůň, ten původní vznikl z lodních trupů
Místo je určené hlavně pro milovníky historie. Podle těch, kteří jej navštívili, má i po takové době stále atmosféru starobylého města. Ale musíte si představovat, kde co asi stálo.
Minimálně se tak na místě můžete procházet a nechat se fascinovat historií, ke které se něco málo dočtete z informačních cedulí. Informace však nejsou zcela dostatečné, protože naleziště pokrývá více časových období.
V areálu je nově otevřené muzeum (v roce 2018), které zvenčí připomíná zrezivělou kostku. Samozřejmě nechybí ani obchod se suvenýry nebo kavárna.
O Tróji se dočtete i v různé literatuře. Mě k bádání o Tróji zavedla až kniha Ďáblové od Joea Abercrombieho. A vlastně díky němu jsem se dozvěděl, že toto bájné město nikdy neleželo v Řecku, ale v Turecku. A jeho pozůstatky tam leží dodnes.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%B3ja
https://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Schliemann
https://www.britannica.com/place/Troy-ancient-city-Turkey/The-Trojan-War
https://www.youtube.com/watch?v=M8txptp4VfU
https://www.reddit.com/r/ancientgreece/comments/lj32it/did_the_mythical_city_of_troy_really_exist/
https://whc.unesco.org/en/list/849/
