Hlavní obsah

Čtvrteční zápasy v Evropě? Velká bída, ale i za bod musíme být rádi

Foto: Unsplash

Pokud nám úterní kolaps Slavie v Ázerbájdžánu ještě neukázal zrcadlo, čtvrteční zápasy v Evropské a Konferenční lize rozhodně ano. České kluby vyválčily jediný bod a ještě za něj můžeme být rádi.

Článek

Na rovinu se přiznám, že nadpis tohoto článku vznikl v 91. minutě zápasu Sparta – Lillestrøm, kdy soupeř po podklouznutí obránce Guddala vyrovnal na konečných 1:1. Impulzivně, ale s notnou dávkou reality, protože tak na tom české kluby prostě jsou.

Berme jako úspěch, že se do evropských soutěží dostaly v tak hojném počtu, ale se sběrem bodů je to jako v lese. Když nemáte svůj den a mezi listím prostě nevidíte houby, přinesete domů prázdný košík. A včera do něj české kluby „vydolovaly“ jen jeden mizerný bodík. I tak za něj díky! Mohlo to být ještě horší.

Foto: Pixabay

Fotbalový čtvrtek opět ukázal, že naše týmy letos v evropských soutěžích moc bodů neposbírají

Skoro to vypadá, že se české kluby snaží nenavyšovat národní koeficient, aby už Slavia neměla jistotu Ligy mistrů. To by znamenalo, že by se musela probojovat přes předkola, a tedy že by v Evropské nebo Konferenční lize musela alespoň pár bodů uhrát. Raději před sebe pusťme Řecko, protože letos po fotbalové stránce nemáme co nabídnout.

Sparta – Lillestrøm (1:1)

Jako správný fanoušek českého fotbalu jsem večer usedl k televizi, abych se zase podíval na pořádný fotbal. Jenže to zase drhlo a nebylo to ono. Hráči hráli přes nohu, a než aby se Sparta prokombinovala před bránu, nahrávala zpět až k brankáři. Vlastně totéž, co o dva dny dříve předvedla Slavia. A když se sparťané k bráně soupeře konečně dostali, z toho byly jen slabé střely, které gólmana hostů příliš nepřekvapily.

Možná za tím stála mladá sestava, do které nastoupil devatenáctiletý Viktor Vitályos nebo mladík Hugo Sochůrek. První půle byla poměrně klidná a sudí nechal hru hodně běžet. Strkanice, bloky i bodyčeky nechával bez povšimnutí a evidentní zmaření gólové šance bez snahy hrát míč neodměnil ani žlutou kartou. Největší rozruch z první půle vyvolalo to, že sudí nastavil jen pár sekund. Jinak nestála za nic. Do druhého poločasu Sparta prostřídala, místo Singateha šel do hry Alcócer a v 56. minutě skóroval ve vápně střelou „přes nohu“ z úhlu.

Pak už to vypadalo jako profesorský fotbal, kdy si to Sparta chtěla zkušeně pohlídat a nejspíš i šetřit síly na ligu. Každá akce hostů ale „smrděla“ gólem. Jakmile se dostali k vápnu, obránce Sparty vyšachovali, a jen díky tomu, že hosté mířili na tribunu, neslavili gól dříve než v 90. minutě. Každá akce mohla skončit gólem, stačilo správně zamířit, času na to měli hráči soupeře více než dost.

Gól do sítě Sparty přišel v 91. minutě, kdy i komentátoři ve studiu brali výsledek jako hotovou věc. Byli dost překvapeni, že rozhodčí nastavil pět minut, zatímco v první půli to bylo pět vteřin. Guddal podklouzl v tu nejméně vhodnou chvíli a soupeř vyrovnal na 1:1. Zdánlivě z ničeho, ale mezi řádky to bylo jen čekání na gól. A Sparta může být ráda, že byl tento gól jen jeden, protože dopředu byla jalová. Trenér přesto uvedl, že na hře Sparty nebylo nic špatně a že hrála dobře. Ano, ale místo bohorovného řešení úniků a přečíslení by to chtělo vést o více gólů a víc se tlačit do brány. Chyba Guddala za střeleckou nemohoucnost Sparty nemohla, lidé nejsou stroje. Ale to, že měl Brunes prakticky jen jednu nebezpečnou střelu z otočky, je na hrotového útočníka málo. Sparta potřebuje snajpra, který jí v evropských zápasech dlouhodobě chybí.

Ferencváros – Plzeň (2:1)

Ani po chvíli pauzy na občerstvení mě další televizní zápas příliš nezaujal. Už delší dobu mi vadí venkovní dresy Plzně. Když se na ně dívám, je to, jako by mi v televizi vypadly barvy. Domácí naopak vypadali tak trochu jako Celtic a v pruhovaných dresech i hodně namakaně. Na trávníku měli dokonce známé tváře: Birmančevič nahrál na první gól po ztrátě Memiče a Cadu je zase starý známý přímo z Plzně. S trochou nadsázky si nepotřební hráči z české ligy povodili Plzeň jako na provázku.

Útoky Plzně byly spíše jen v náznacích. Do zápasu sice vstoupila aktivně, ale postupem času odpadla. Vše vystihují standardní situace na polovině soupeře. Místo centru nebo rozehrávky do stran a postupného útoku se míč z rozehrávky vrátil až k brankáři. A tohle asi nikdy nepochopím. Proč hráči nešli dopředu, proč tam nebyla žádná nabídka? Plzeň se trápila, ztrácela dech a konečné skóre určil gól na 2:0 z penalty nařízené za faul na Birmančeviče.

Střely létaly mimo, nebo byly slabé jako čaj. Gól Višinského v 90. minutě nic neřešil. Plzeň je po dvou zápasech v Evropské lize bez bodu a vzpomínky na tažení evropskými soutěžemi v předchozích letech jsou to jediné hřejivé, co fanouškům Plzně a českého fotbalu zůstává. Proč to dříve šlo, a teď vůbec? Ustojí trenér Kováč i toto nemastné neslané vystoupení? Asi ano, ale hra Plzně se nelepší, léčba šokem zabrala jen na jeden zápas. Od Plzně se letos čeká daleko víc.

Freiburg – Jablonec (3:2)

Od Jablonce se jako od outsidera naopak čekalo málo, a protože se zápas hrál souběžně s Plzní, občas jsem mezi oběma přepínal. Výsledek 3:2 sice vypadá „těsně“, ale lídr německé bundesligy si to zkušeně pohlídal. Vedl už od 15. minuty po trefě z přímého kopu. Růsek vyrovnáním vykřesal možnou senzaci, ale pak si Jablonec dal vlastní gól a vedení Freiburgu pojistil Eggestein. Gól Kuola v nastavení už nic neřešil. Pro Jablonec to přitom byl letošní první zápas v ligové fázi, protože se Evropská konferenční liga hraje jen na šest zápasů.

Domácí Jablonec evidentně podcenili, osobně jsem čekal daleko jednoznačnější průběh. Jablonec tak prohrál se ctí, protože dva góly na hřišti Freiburgu nejsou jen tak. Paradoxně tak ze všech tří týmů zahrál asi nejlépe.

I tak je to ale bodová bída a já jsem od zápasů čekal daleko více. Obehrávání u středu a u branky není fotbal. Samozřejmě se nedá pořád útočit, ale ani v jednom zápase jsem neviděl zápal pro hru, nasazení ani přemíru snahy. Hráči dostávají zaplaceno a na hřišti se jakože snaží, jenže rozhodují výsledky, a ty dopadly ve všech případech mizerně.

A rovnou se přiznám, že zatímco v předchozích letech jsem vydržel až do 90. minuty všech zápasů, teď už dvacet minut „obehrávání u středu – u brány – zpět u středu – u brány – ztráta míče“ nedávám. Raději fotbal na chvíli vypnu a jdu dělat něco konstruktivního, abych se po chvíli přesvědčil, že je to pořád stejná plácaná. Když není vidět snaha, kteoru jen korunuje nulová sebereflexe trenérů, je to občas opravdu ztráta času. Stačí mi jen vidět snahu hráčů, aby zahráli co nejlépe, i to mi ale včera chyběla.

Zdroje:

vlastní názor ze shlédutých zápasů

https://www.idnes.cz/fotbal/pohary/brian-priske-sparta-praha-lillestrom-ohlas-hodnoceni.A261015_223050_fot_pohary_daj

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2887566

https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-evropske-pohary-evropska-liga/480993/online-ferencvaros-plzen-madari-doma-na-ceske-kluby-umi-potvrdi-to-s-viktorii.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz