Článek
Výstavy kostek patří k našim oblíbeným víkendovým cílům. Děti si přijdou na své a my dospělí musíme často smeknout před stavitelským uměním všech generací – od malých dětí přes náctileté až po tatínky, kteří svůj dětský koníček povýšili na seriózní (a finančně nákladný) koníček.
Pokud se na podobnou lokální výstavu chystáte poprvé, zde je pohled na to, co od takové komornější akce čekat.
Různé prostory spojuje nadšení z kostek. Na podobných akcích mě baví to, že se podíváte do prostor, obcí a měst, kde byste možná nikdy nezavítali
Podobné přehlídky se většinou odehrávají v komunitních sálech nebo kulturních centrech. Bývají sice komornějšího rázu, ale to jim neubírá na kouzlu – organizátoři dokážou i menší prostor zaplnit stoly s megalomanskými modely tak, aby bylo pořád na co koukat.
Za mě dělá hodně i samotný prostor – už jsme byli ve stodolách, ale i v prostorách školní jídelny nebo obecního domu.
Podobné výstavy mají vždy nějaký highlight - stavebnici obřích rozměrů, kterou stojí za to vidět
Pro organizátory je totiž často těžké odhadnout výstavní plochu. Někdy je prostor zdánlivě zbytečně velký, ale zaplní se lidmi, jindy je zase naopak malý, díky čemuž miniaturní modely ještě víc vyniknou.
Propracované modely a prodejní pult na pozadí, kde se s dětmi zastavíte při odchodu (a určitě něco koupíte)
Na poslední akci jsem ocenil i to, že přímo u vstupu bylo drobné občerstvení, takže šlo dětem pořídit pití nebo něco malého na zub, aniž byste museli narychlo odbíhat jinam.
Snad na každé podobné akci je i kasička s dobrovolným vstupným a u východu pak nechybí prodejní stánek. I proto se děti tak těší – z místa si totiž odnesou památku v originální žluté Lego tašce, kterou si pak doma složí.
Modely bývají propracované do nejmenších detailů
Udržet pozornost dětí (ale i rodičů) je nesmírně důležité, a proto jsou nedílnou součástí podobných akcí i soutěže.
Na nedávné akci nás hned u vstupu přivítala soutěž, kdy stačilo vzít herní kartičku a splnit úkoly. Jako vysokoškolákovi mi ale docela dlouho trvalo pochopit, co po nás autoři soutěže vlastně chtějí.
Větší i menší modely - každý si přijde na své
Nakonec jsme to i s přispěním dalších návštěvníků dali dohromady – cílem bylo poznat pohádku znázorněnou na vystavených modelech.
Seznam byl dost dlouhý, a pokud jste pohádku správně poznali, stačilo u ní uvést písmeno, které se na daném modelu nacházelo.
Každý model ukrývá příběh, někdoho baví objevovat v modelech skrytá místa a představovat si různé zápletky
Tematicky šlo o dětské i filmové pohádky a i já jsem se jako dospělý pořádně zapotil. Nakonec s vyplněním pomohla hlavně manželka a dcera.
Škoda jen, že písmena za sebou netvořila tajenku, kterou by šlo přečíst – nemohli jsme si tak ověřit správnost a musíme jen doufat, že jsme vše vyplnili správně. Herní kartu jsme hodili do velkého Lego domečku a snad se na nás usměje štěstí a děti se dočkají nějaké odměny.
Dům, které postavily dvě seniorky - sám bych z Lega nevyrobil lepší
Občerstvení, vstupné a soutěž máme za sebou, teď už jde jen o samotné modely.
Lokální akce se soustředí na stavitele z blízkého regionu, respektive z okolních měst a vesnic. U každého modelu pak najdete cedulku se základním popisem, jménem autora, případně i QR kódem a doplňujícím příběhem.
Někdy jsou modely opravu obrovské - toto je výstava výškových budov z celého světa
V minulosti jsme viděli gigantickou zoo, obří pásový přepravník, a tentokrát to bylo obrovské vlakové nádraží.
Vždy je tu nějaký „highlight“, který naláká k návštěvě, a k němu spousta dalších doplňkových modelů.
Tady mě zaujal perfektně zpracovaný čáp
Tematicky je to úplně vše, co si dovedete představit – od krabicových modelů (např. bradavický hrad, velké Lego Star Wars apod.) až po vlastní vymyšlené modely inspirované filmy a seriály. Některé stavebnice se týkají filmových světů, seriálů, známých postaviček nebo místa, kde se právě nacházíte. Překvapuje mě jak samotný nápad, tak detailní zpracování.
Z Lega si staví malí i velcí
A když se s autory staveb pobavíte, poznáte, že tím prostě žijí – snad ke každé figurce mají speciální příběh.
A zvláště s některými staviteli musí mít jejich manželky svatou trpělivost.
Někteří postup stavby sdílejí na internetu nebo se scházejí v klubech, kde staví společně, a pro řadu z nich je to celoživotní koníček. Je jasné, že je neuživí, ale modely, které vytváří, jsou úchvatné.
Často se objevují i modely na dálkové ovládání či různé interaktivní instalace
A nejsou to jen samotní stavitelé, ale třeba i školní kroužky. Naposledy jsem si mohl vyzkoušet elektrickou kobru, která sleduje okolí, a když jsem k ní přiblížil ruku, snažila se mě „uštknout“.
Detail slona z Lega
Slon pak zase automaticky rozpoznal kostku lega a dokázal ji nabrat svým chapadlovitým chobotem. A dříve jsem viděl i robota, který umí za chvíli složit Rubikovu kostku.
Na Legu je krásné, že kostky vlastně nemají hranice – tou jedinou je naše představivost a samozřejmě dostupnost dílků.
Demo zóna s mixem klasických kostek, z nichž si mohli děti postavit cokoliv
Právě to je hlavní téma poslední sekce podobných výstav – stánku, kde je možné si některé stavebnice rovnou zakoupit.
Naposledy si každé z mých dětí vybralo menší stavebnici za pár stovek.
Tentokrát musím ocenit, že ceny byly stanovené opravdu rozumně – nemám problém se slušným Legem za 400 Kč, ale když ceny začínají na patnácti stovkách a máte s sebou dvě děti, často zůstane jen u speciálních figurek, a to je škoda.
Tady si zase mohou úplně malé děti stavět podle své představivosti z velkých kostek
A málem bych zapomněl na hrabárnu, kde si děti mohou stavět podle svého. Ať už je to Lego Duplo nebo stavebnice pro větší děti a dospělé, v několika bednách na dekách nebo na stolech mohou děti stavět, co je zrovna napadne.
A když máte čas, strávíte zde s nimi klidně pár hodin.
Bez koupených stavebnic na závěr by to snad ani nešlo
A kde podobné akce vůbec hledat? Já se o nich vždycky dozvím na Facebooku, z reklam na webu nebo z vývěsních ploch. Zatím každá akce tohoto druhu, kde jsem s dětmi byl, rozhodně stála za návštěvu.
Zdroj:
vlastní zkušenosti z podobných výstav a akcí
