La Palma - La Isla Bonita. Krásný ostrov pro dovolenou s dětmi

Když si přečtete název La Palma, asi se vám jako první vybaví hlavní město ostrova Gran Canaria. Jenže to je ve skutečnosti Las Palmas. Les Palmes je zase městečko poblíž pevninské Valencie a La Palma je čtvrť ve španělské Málaze nebo dokonce samostatné město na pevninském Španělsku, které na vás při zadání do Google Map vypadne mezi prvními.

Španělům stačí tu přidat, tu ubrat jedno písmeno, a mají název, který našinec horko těžko rozpozná nebo vůbec někam zařadí. Já jsem se vloni s rodinou vydal na ostrov La Palma, který patří mezi méně známé ostrovy patřící do souostroví „Kanárů“ a na který se (minimálně z Česka) začalo létat teprve nedávno. A když už se na tento ostrov někdo vydá, není to primárně kvůli písečným plážím, ale kvůli unikátní kombinaci přírody, moře a klidu, který na Kanarských ostrovech není úplnou samozřejmostí. Navíc se vůbec nemusíte bát, že by si z dovolené na tomto ostrově děti nic neodnesly. Hotel jsme vybrali právě kvůli nim, a ani po roce ničeho nelitujeme. I přesto, že zásadově nikdy nejezdím na stejné místo, natož do stejného hotelu, tady bych asi i já udělal výjimku.

La Palma je ostrov sopečného původu s mezinárodním letištěm, na které se z Prahy dostanete se Smartwings (smluvní doprava u zájezdu k moři) za 5 hodin. A protože jej prakticky nikdo nezná, pokud jej navštívíte, bude o něm každý chtít vědět úplně všechno.

La Palma je se svou rozlohou 706 kilometrů čtverečních až pátým největším ostrovem souostroví. Říká se mu La Isla Bonita, což v překladu znamená „Krásný ostrov“. Za tímto názvem stojí stejnojmenná píseň Madonny z roku 1986, která se týkala právě tohoto ostrova. Videoklip k této skladbě má na YouTube přes 981 milionů shlédnutí!

Jedná se současně o nejvíce vulkanicky aktivní ostrov ze sedmi hlavních, a díky erupcím se ostrov postupně proměňuje. Výrazná vulkanická činnost v roce 1971 (vulkán Teneguía) konkrétně vytvořila prostor, na němž postavili hotel, v němž jsem byl s rodinou ubytovaný. Poslední erupce se datuje do září roku 2021, kdy soptil vulkán Cumbre Vieja. Erupce trvala 85 dní, byla nejdelší za posledních 400 let. Zasáhla obydlené oblasti, z nichž se muselo evakuovat 7 tisíc lidí, a až vloni v létě, tedy krátce před naším příjezdem, silničáři zprovoznili spojení do zasažených oblastí, kdy se konečně prokopali vrstvami ztvrdlé lávy.

Pokud si myslíte, že nasajete atmosféru ostrova shlédnutím katastrofické minisérie La Palma na Netflixu, jste na omylu. Díval jsem se na ni až po návratu z ostrova a je to skoro škoda vašeho času. Filmová série má v sobě tolik chyb, nesrovnalostí a vyložených nesmyslů, že si tím dopředu ani po návratu z ostrova nekažte náladu. La Palma je kouzelná, La Palma se musí zažít. A to klidně i s dětmi.

Na ostrov jsme se vydali s českou cestovní kanceláří a vše probíhalo hladce až do přistání. Po dosednutí a vyzvednutí zavazadel jsme nasedli do autobusu, který nás zavezl do hotelu. Vybrali jsme si hotel La Palma Princess, který je umístěný poblíž jižního cípu ostrova mezi banánovými plantážemi. Nemám rád hotely namačkané na sobě, kde je hlava na hlavě, a tady se mi to splnilo i s klidem a splynutím s okolní přírodou.

Pokud se na La Palmu vydáte, dejte pozor na autobusy. Řidiči jsou na to zvyklí, sopečný ostrov má velká převýšení, a tak vám v autobuse dříve nebo později může být špatně. Nejdřív na cestě ztratily barvu děti, posléze manželka a já jsem obsah žaludku udržel jen silou své vůle. Dětem přitom v autobuse nebývá špatně, toto byl ale extrém. V jednu chvíli jsem na telefonu pravou rukou vyklikával „pre-check“ do hotelu a levou rukou jsem asistoval dceři, které bylo opravdu hodně špatně…

Po zvuku, o němž každý ví, co znamená, autobus ve vteřině ztichl. Na mou prosbu o to, zda někdo nemá kapesník nebo sáček, v mžiku přiběhly čtyři osoby a ostatní nám do přední části autobusu poslali všechnu výbavu, kterou nepotřebovali. Tatínka nikdo nenechal v nouzi a toho si od svých českých spolucestujících cením dodnes. Na cestu zpět jsme pak už byli připravení. Děti dostaly do rukou kyblíčky se sáčkem, ale nakonec to potřeba nebyla. Bylo jim sice trochu špatně, ale odjezd zvládly s grácií.

Zvláště finální klesání k hotelu nabídne impozantní pohled na sopečná skaliska a také na hotelový resort, který je umístěn relativně kousek od hlubokého útesu. Do La Palma Princess se však nejezdí přímo kvůli koupání v moři, ale kvůli bazénům. Je jich sedm a každý má jinou hloubku a jinou „klientelu“. Některé jsou plavecké, jiné zase využijí rodiče s dětmi, protože mají pozvolné klesání. Už jen kvůli bazénům to stálo za to.

Ano, každé ráno je to sice trochu boj o lehátka, a nepsaným pravidlem se stalo to, že po snídani už si lidé začali zabírat lehátka. To je bohužel nešvar moderní doby, lehátek však bylo dostatek (vše v ceně ubytování, až na několik „nebeských postelí“). Já takto „rezervoval“ lehátka, na která jsme se vydali po snídani, jen kvůli tomu, abych viděl na děti u bazénku s nízkou hladinou vody. Většinou se právě zde uchylovali důchodci a starší návštěvníci hotelu či dokonce kuřáci (K dětem? To už nechápu vůbec), kteří mohli klidně být kdekoliv jinde.

Samotná skladba hostů byla relativně bohatá, potkali jsme zde Brity, Holanďany, Francouze a také samozřejmě Čechy. Nezažili jsme žádný konflikt, anglicky jsme se perfektně dorozuměli, a vše jsme si maximálně užili. Služby delegáta jsme však nevyužili, protože v tom nebylo žádné praktické využití. Delegátka chtěla jen prodat zájezdy, kterým se věnovala maximální porce setkání, které jsem absolvoval sám. A když měl někdo z dalších účastníků zájezdu nějaký dotaz, delegátka jej odpálkovala. Na mě to působilo, že se snad i bavila na jeho účet. Manželka ani děti vůbec o nic nepřišly a mě zajímalo jen to, kdy nás autobus vyzvedne a odveze zpět na letiště.

Výlety po okolí jsou samozřejmě skvělá věc, některé byly autobusem (pro nás spíše nevhodné), jiné naopak na lodi. Když však na ostrov dorazíte se dvěma školkovými dětmi, tím hlavním bude koupání v bazénu a nekonečné natírání opalovacím krémem. Dětem jsme přímo v hotelu koupili kyblíčky a všechno potřebné „nářadí“, a položili jsme tím základ úžasné dovolené.

Ta se vyvedla i po stránce stravy. All Inclusive bylo výborné po všech stránkách, od bohatých snídaní po skvělé večeře, vše formou švédských stolů, kde každý den čekalo nějaké překvapení. Chobotnice, kalamáry, mušle… co vás jen napadlo, a samozřejmě se do zkoušení nových chutí pustily i děti. Nápoje jsme si sami čepovali z automatů, což platilo i o baru uprostřed bazénů. Přísun tekutin byl v horkých srpnových dnech zajištěn bohatě.

Nevyhledávám masový turismus (právě proto jsme si zvolili právě tento ostrov a hotel), a tak jsme místo hromadných hurá akcí autobusem přes polovinu ostrova raději zvolili zkoumání oblasti poblíž hotelu. Je umístěn přesně mezi banánovými plantážemi, do nichž můžete nakouknout a sledovat různé fáze prakticky nekonečné banánové sklizně. Mezi plantážemi jsou u hlavní cesty postaveny kamenné a cihlové domy, v nichž probíhá balení banánů, které odsud putují do celého světa. Otevřenými dveřmi můžete nakouknout třeba na to, jak se banány umývají.

Ani milovníci moře (pardon, oceánu) nebudou zklamaní. Dvacet minut pěší chůze po asfaltové cestě mezi banánovými plantážemi, kde jsme potkali jen jedno auto, dojdete k útesu, z něhož vedou schody až na pláž Playa la Zamora. Ta má tmavý písek a je uzavřená ze tří stran útesem. Pokud si přivstanete (a to znamená třeba příchod na pláž kolem 9 hodin, tj. po snídani), budete na ní možná i necelou hodinu úplně sami. A můžete se zaposlouchat do šplouchání vln.

A když je odliv, můžete přes vodu přejít do druhé části pláže, která je jinak přístupná druhým schodištěm trochu dále po cestě. Na koupání to mezi kameny sice není (ovšem ostatní to s chutí zkoušejí), my si necháváme nohy oplachovat vodou a pomáháme dětem se stavěním a kopáním. Kyblík a lopatka jsou i tentokrát důležité doplňky, které prostě nesmíte nechat na hotelovém pokoji.

Při objevování druhé strany už to chce cestu autobusem, ten vyráží přímo od hotelu a směřuje až na naši konečnou stanici Faro de Fuencaliente. Za 15 minut přijíždíme na parkoviště k majáku, od něhož se můžete vycházkovým tempem vydat k odsolovacím lagunám a třeba si i trochu soli koupit. Je to mimo banánu hlavní vývozní artikl La Palmy. Jsou zde vidět jednotlivé fáze získávání soli z mořské vody, jenže je zde pohled na otevřený oceán a trochu tady fouká.

Čepice a pokrývky hlavy rozhodně s sebou. Od majáku si cestu zkracujeme přírodou do kopce, a vracíme se na pláž kousek po cestě zpět. Odtud pravidelně vyrážejí potápěči na zaplacených kurzech, jinak je pláž úplně prázdná. Potkali jsme zde jen jeden starší britský pár. Před odjezdem autobusu jen stačí vydat se včas zpět.

A autobus jsme využili ještě jednou. Konkrétně při cestě na bližší (cca 10 minut jízdy) Playa de Echentive. Tady jsme vyrazili primárně kvůli přírodním sopečným jezírkům. I když jsme vyrazili v 10 hodin autobusem, měli jsme je prakticky hodinu pro sebe. Kdysi zde byla vnitřní termální jezírka, která se však po erupci v roce 2021 uzavřela. Ta venkovní s vodou, která je cítit po síře, zde však stále existují. A jsou brána jako perla ostrova - něco, co musí každý turista vidět. Jezírek je hned několik, do toho posledního pod ostrým srázem jsem se však vydal jen já. Primárně kvůli hloubce. Při plavání jsem však narazil na díru pod průzračně čistou vodou, ze které stoupal pramen teplé vody. V tom klidu a tichu unikátního přírodního jezírka to byl zážitek k nezaplacení.

La Palma je prostě krásný ostrov, který má pro každého něco. Nebojte se na něj vyrazit i s dětmi. Jejich nadšení a úsměvy pro vás budou odměnou za skvělou dovolenou se vším všudy. Odměna vás čeká při návratu zpět, na odletovém terminálu je dětské hřiště, které vaše ratolesti vyčerpá natolik, že většinu zpáteční cesty v letadle prospí.