Článek
Teplice nad Bečvou se staly naší první zastávkou na cestě na jižní Moravu. Nedejte na Google Mapy: navedou vás k placenému parkovišti u nádraží, i když se tam ve skutečnosti nacházejí parkovací plochy se závorami.
Vzdálenější parkoviště, které je výchozím bodem pro Zbrašovské aragonitové jeskyně, leží trochu stranou trasy a s dětmi se tam vymotávat poblíž hlavních tahů není nejlepší nápad.
V Google Mapách to nenajdete, ale nejlepším parkovacím místem pro návštěvníky je asi okolí pramene Janáčkův zdroj. Právě u něj je odstavná plocha, kde můžete bez obav zaparkovat a odtud se vydat prozkoumat nevelký areál tamních lázní.
Janáčkův zdroj nabízí zřejmě nejchutnější minerální vodu
Začněte klidně u pramene – pokud je otevřeno, můžete ho ochutnat. Fanouškům pramenité vody doporučujeme vzít si s sebou PET lahev, nebo alespoň hrnek.
Vodu si zde napustíte z kohoutku
Tady si vodu pustíte z kohoutku a napijete se jen z dlaně, ale u druhého pramene, ke kterému se dostanete cestou do kopce a po rychlém odbočení doleva, jsou i vestavěná pítka.
Pítka u druhého z pramenů
Chuťově nám voda připomněla minerální pramen z lázní v Karlově Studánce. Je železitá, ale ne těžká a upachtěná, nýbrž příjemně svěží.
Nejvíc nám chutnal Gallašův pramen ve středu lázní, blízko mostu přes Bečvu. Pramenů je tu celkem pět: ve žluté budově poblíž Bečvy je Kropáčův pramen a kousek v kopci ještě Jurikův pramen.
Jeden z pramenů
Ten je umístěn v budově se střechou ve tvaru obráceného písmena W, kterou nelze přehlédnout.
Teplice nad Bečvou jsou mezi milovníky architektury známé svými meziválečnými funkcionalistickými stavbami (např. sanatorium Moravan od architektů Karla Kotase a Oskara Oehlera).
Budovy lázní
V lázních se léči hlavně srdeční onemocnění, jezdí se zde po kariochirurgických zákrocích. Voda se pije, ale účinnější je v rámci koupelí. Ty pomáhají s rozšířením cév, snížením tlaku a zlepšením krevního oběhu. I díky vysokému obsahu oxidu uhličitého a vápníku.
V lázních je pěkně upravený park, jako stvořený pro relaxaci s knížkou. Jedinou chybou na kráse byl hluk z frekventované silnice na druhé straně řeky a také z projíždějících vlaků. Zvuk se tu dost rozléhá, a tak ani procházka po nábřeží Bečvy nezaručuje absolutní klid.
Park je krásně upravený
Parkem a podél řeky navíc vede cyklostezka a několik značených tras (A, B a C). V parku najdete také volně přístupné toalety – mýdlo sice chybělo, ale jinak nebylo na co si stěžovat. V areálu je i dětská léčebna s dětským hřištěm, které není schované za plotem, ale je volně přístupné.
Dětské hřiště v areálu lázní
Naše děti zaujal krámek se suvenýry, kde nám v chladném ránu ohřáli lázeňské oplatky. Na výběr byly čtyři příchutě a kromě nich tu koupíte i různé upomínkové předměty.
Teplý kakaový oplatek s ovocem
Do lázní se dostanete i bez auta: přímo v areálu zastavuje autobus městské hromadné dopravy, který vás pohodlně doveze do nedalekých Hranic na Moravě. Jezdí sem také vlaky, a to dvěma směry – na Vsetín a do Hranic na Moravě.
Lázní jsme s rodinou už projeli několik. Tyto nejsou podle nás nejkrásnější ani nejtišší a nejsou ani v největším souladu s přírodou, ale mají jednu specialitu: přímo součástí areálu jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně, a to je opravdu velký unikát.
Jeskyně jsou součástí lázní
Jde o nejteplejší jeskynní systém v Česku s celoroční teplotou kolem 14 °C (takže v parném létě si přbalte mikinu), který letos slaví 100 let od zpřístupnění veřejnosti. Pozor také na zhruba 400 schodů. Jeskyně rozhodně nejsou bezbariérové, případný kočárek musí zůstat venku.
Je velká škoda, že jeskyně nenabízejí žádnou formu permanentky, například pro ubytované hosty, kteří by se tak mohli každý den svého lázeňského pobytu nadechnout jeskynního vzduchu. Je také třeba dodat, že k jeskyním se od Bečvy jde krátkou procházkou do kopce, která nemusí být pro každého. Před závěrečným stoupáním k jeskyním je ještě velké odpočívadlo a malá servisní stanice pro kola.
Výlet sem se dá spojit i s Hranickou propastí, nejhlubší zatopenou propastí na světě. Ta však leží na protějším (pravém) břehu Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka. Od lázeňského nádraží se musíte vydat lesní stezkou po červné značce do hodně strmého kopce.
Most do lázní přes řeku Bečva
Když jsme se po ochutnávce minerálky, krátkém výšlapu a procházce parkem vraceli k autu, uvědomili jsme si, že Teplice nad Bečvou sice nepatří k velkolepým lázním s vyšperkovanými kolonádami z 19. století, ale mají svébytný, civilní ráz. Je to místo, kde se podzemní svět střetává s běžným lázeňským životem a řekou.
Stopy podzemních vod je navíc vidět i na stalaktitech, které se už nějakou dobu tvoří na mostě přes Bečvu. Kdyby to měl být jediný cíl výletu, možná byste byli zklamáni, i když to vyváží návštěva jeskyně a propasti. Prohlídku lázní proto doporučujeme spíše jako zastávku při delší cestě.
A náš tajný tip na relaxaci v lázních? Ty v Jeseníkách si nenechte ujít.
Zdroje:
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/centrum-zdravi-a-dlouhovekosti-v-srdci-moravy-v-la
https://www.blesk.cz/clanek/cestovani-cestujeme-po-cr-olomoucky-kraj/846049/tajemne-lazne-u-becvy-pijete-v-nich-50-let-starou-vodu-a-hrozi-po-ni-projimani.html#
vlastní zážitky
