Madeira, aktivní dovolená plná pohody a relaxace s neskutečnými výhledy

Na dovolenou na Madeiru jsem se vydal v lednu 2023, kdy se mi podařilo sehnat levné letenky okolo 5 tisíc korun za zpáteční let přímým spojem z Prahy. Let trval asi čtyři a půl hodiny. Na tuto dovolenou jsem vyrazil v mužské sestavě se svým otcem a tchánem a myslím si, že jsme si to pořádně užili.

V lednu zde přes den panovalo příjemných 21 stupňů Celsia, noční teploty klesaly k 15 stupňům Celsia, což bylo ideální počasí pro pěší turistiku. Madeira je však vhodná k celoroční návštěvě – ne nadarmo se jí přezdívá ostrov věčného jara a v každém ročním období má své jedinečné kouzlo. Přes zimu zde bývá více deštivo, ale během naší týdenní dovolené nespadla ani kapka. Přesto je vhodné si přibalit nepromokavé oblečení a pláštěnku do batohu, protože se počasí v horách může rychle změnit.

Nezbytností této dovolené bylo vypůjčení auta, které jsme si půjčili na letišti a tam jsme ho také vrátili. Předem se připravte na velmi úzké cesty, strmé útesy a velká převýšení. V průběhu týdenní dovolené jsme objeli celý ostrov a ubytování jsme střídali. Vždy jsme vybírali hotel s bazénem a wellness, abychom mohli po túře relaxovat.

První ubytování jsme si našli v Santaně. Po příjezdu jsme vyrazili k ikonickým domečkům, pro které je Santana známá, a hned ráno po snídani jsme se vydali na naši první túru PR8 Ponta de São Lourenço.

Došli jsme až k vyhlídce Mirador Ponta de Furado – tuto túru jsme zvládli za 4 hodiny a protože nám vyšlo počasí, kochali jsme se nádhernými výhledy na krajinu, útesy a oceán

Pozdní odpoledne jsme pak strávili na pláži Praia da Alagoa – vlny byly vysoké, oceán chladný, ale nohy jsme si po túře osvěžili.

Po zpáteční cestě k hotelu jsme navštívili ještě vyhlídku Miradouro do Guindaste, což je skleněná plošina nad oceánem. Pokud vám vyjde počasí, naskytnou se vám úchvatné výhledy, takže ji určitě nevynechejte.

Další den jsme si naplánovali túru levádou a vybrali jsme PR9 Levada do Caldeirão Verde. Leváda je označení pro zavlažovací kanál, který svádí vodu do zemědělských oblastí, a nejlepší turistické trasy vedou právě podél těchto levád.

Naše trasa měla asi 15 kilometrů, viděli jsme několik vodopádů a spatřili opět úžasné výhledy – ale jiné na Madeiře ani nečekejte.

Další ubytování jsme si vybrali na severu ostrova, ve městě Porto Moniz. Cestou k hotelu jsme ještě navštívili mystické ruiny Ruínas de São Jorge, kde se zastavil čas. Je to kouzelné, mytické neobydlené místo, kde jsme byli jen my, kameny a oceán.

Cestou k hotelu jsme zastavili na několika vyhlídkách a ve vinařství Quinta de Barbusano s úžasným výhledem do údolí. Posadili jsme se venku, koštovali víno, k němuž jsme zakousli pečivo se sýry a salámky, a užívali si tento jedinečný okamžik.

Zajímavostí bylo místní stádo ovcí, které zabralo vnitřní prostory tohoto vinařství. Večer jsme dorazili k ubytování a vydali se k přírodním jezírkům v Porto Moniz, ty však byly pro vysoké vlny zavřeny, takže jsme den zakončili prohlídkou nočního města a večeří.

Na další den jsme si naplánovali, jak jinak než další túru, tentokrát jsme vyrazili na PR14 ve směru na magický les Fanal. Ve vyšší nadmořské výšce nás překvapila mlha a rázem se nám naskytl opravdu tajuplný, magický pohled – jen pokroucené stromy v mlze a my.

K večeři jsme si v hotelu objednali místní specialitu, rybu tkaničnici se smaženým banánem – je to opravdová pochoutka. Na dovolené vždy rád ochutnávám místní speciality, protože tak nasajete více z místní atmosféry a kultury. Jídlo k nim neodmyslitelně patří.

Sbalili jsme se a po snídani jsme vyrazili zase o kus dál. Naší první zastávkou byl maják Miradouro Farol da Ponta do Pargo na západním cípu ostrova s výhledy na oceán. Ještě dopoledne jsme dorazili do Calhety, kde se nachází jedna z mála písečných pláží na ostrově. Bylo slunečno, takže jsme se konečně vykoupali v oceánu.

V Calhetě vám doporučuji navštívit cukrovar Sociedade dos Engenhos da Calheta – je to poslední cukrovar na ostrově, kde se můžete podívat dovnitř a ochutnat místní rum nebo alkoholický nápoj Poncha. Vstup je zde zdarma, platí se jen za ochutnávku.

Okolo jedné hodiny jsme dojeli do města Madalena do Mar, kde jsme se vydali na trasu banánovými plantážemi RB3 Vereda da Vargem, a po ne příliš náročné procházce nás čekala prohlídka muzea Museu de Banana da Madeira – BAM.

V muzeu banánů uvidíte banánové sazeničky ve skleníku, bude vás čekat krátká expozice uvnitř a prohlídka banánovníků okolo. Nevynechejte ochutnávku banánového piva – jako řidič si ho můžete koupit v PET láhvi, je příjemně osvěžující.

Cílem dne bylo naše další ubytování. Měli jsme ještě dost času, a tak jsme se pěšky vydali k vodopádu Cascata dos Anjos, který je oblíbeným fotografickým cílem, protože padá z výšky na dnes nevyužívanou slepou cestu.

Poslední den dovolené jsme si nechali na hlavní město Funchal. Cestou do Funchalu jsme ještě navštívili vyhlídku Miradouro do Cabo Girão – skleněnou plošinu vysoko na útesech – a pak nás už čekalo hlavní město. Zde jsem se nejvíc těšil na muzeum Cristiana Ronalda, ale to bylo bohužel v neděli zavřené.

Po poledni jsme se vydali lanovkou k botanické zahradě Jardim Botânico da Madeira – nadšenci rostlin zde stráví celý den. Části botanické zahrady jsou stylizované podle světadílů a zemí. Po návštěvě botanické zahrady nás čekalo vrácení auta v půjčovně a poslední noc v hotelu u letiště před ranním brzkým odletem.

Madeira je nádherný ostrov. Pro poznání celého ostrova by bylo ideální alespoň 10–14 dní, 7 dní bylo málo, i když si myslím, že jsme toho zvládli docela dost a naši pánskou jízdu jsme si naplno užili.

Zdroje:

https://visitmadeira.com/en/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Madeira_(souostrov%C3%AD)