Článek
Když ho pravidelně vypouštíme z klece do obýváku, je náš králík ve svém živlu. Snad jako by v uších cítil svobodu, a tak ji užívá plnými doušky. Bohužel i plnými hlodáky – tak se totiž nazývají dva páry řezáků v horní čelisti a jeden pár v čelisti spodní.
Vypadá nevinně, ale ten náš je něco jako královský ochutnavač kabelů. Jak se dozvíte na konci článku, ještě za to můžu být rád…
Má od nás absolutní servis: stravu dvakrát denně, nepřetržitý příděl sena, kámen na kousání a čas od času větvičku nebo kousek starého tvrdého pečiva na přilepšenou. Občas přesto okusuje klec (a občas i nás), nejvíce ho však přitahují kabely, které v obýváku najdete úplně všude.
Nabíječce k herní konzoli stačila jen elektrikářská páska (tady si králík jen zkoušel skus) jako náplast. V dalších dvou případech jsem už ale takové štěstí neměl
Když králíka vypustíme z klece, dáváme na něj bedlivý pozor. Je však tak rychlý, že si ho někdy ani nevšimnete. Podezírám ho z toho, že nás pečlivě sleduje, a jakmile naše ostražitost – moje, manželčina nebo dětí – jen na chvíli poleví, jde na věc. Začalo to vcelku nenápadně. Když jsem jednoho dne v obýváku nabíjel telefon, všiml jsem si, že nabíječka chvíli nabíjí a chvíli ne.
Miláček celé rodiny a synův nerozlučný parťák
Po zběžném prozkoumání jsem zjistil, že má rozkousanou izolaci. Nevím, jak to králík stihl, ale já se do černého kabelu rozhodně nezakusoval. Navíc měl i štěstí – kdybych se prokousal hlouběji, je velká šance, že by to byla jeho poslední večeře. Nechtěl bych to vysvětlovat dětem, pro které je králík velký mazlík. Od té doby si dáváme bedlivý pozor na to, kde se králík pohybuje, a snažíme se mu co nejvíce znesnadnit přístup ke kabeláži.
Nečekaný výpadek internetu
Měsíce plynuly a jednoho dne jsem odvedl děti do školky, sedl si k počítači a zjistil, že vypadl internet. Protože jsem na něm pracovně závislý, potřeboval jsem se co nejdříve dostat zpět online. Switch v podkroví hlásil, že konektivita funguje, ale počítač se k síti připojit nechtěl – a totéž platilo i o smartphonu.
Router hlásil nedostupný internet, a už mi to začalo být podezřelé. Počítač jsem vypnul a znovu zapnul, oba domácí routery odpojil a zapojil zpět, přitáhl jsem i záložní UTP kabel, kterým jsem přemostil propojení ve zdi.
Nepomáhalo vůbec nic. Nakonec jsem routery resetoval do továrního nastavení, a protože ani to nezabralo, usoudil jsem, že se jedná o chybu na straně poskytovatele.
Po nabíječce, které jsem si všiml, jsem kvůli tomuto kousanci dvě hodiny laboroval s nefunkčním internetem
Dal jsem technikům vědět, že mi nefunguje internet, a místní firma reaguje velmi rychle. Za patnáct minut jsem obdržel zprávu, že u nich aktualizovali software konzole, restartovali ji a že na jejich straně je vše v naprostém pořádku. Já jsem přitom pomalu vyměňoval router za nový, protože jsem nedokázal pochopit, v čem je chyba.
Když jsem už asi po dvou hodinách opravdu nevěděl kudy kam, zkontroloval jsem potřetí síťový kabel vedoucí ze zásuvky ve zdi do routeru.
Kabel byl delší, takže měl několik smyček. A teprve po jeho odpojení jsem v jedné ze „zatáček“ odhalil příčinu problému – králík překousal většinu vodičů v síťovém kabelu, ale tak šikovně, že to nebylo prakticky vidět. Prozradilo ho to až po odpojení kabelu a jeho vyrovnání do roviny.
Následovala omluva technikům, že problém je skutečně na mé straně a že za vše může králík, který si pochutnal na kabelu. Alespoň jsem někomu zpříjemnil den. Od té doby si dáváme dvojnásobný pozor, když králíka pouštíme ven – všechny kabely přemísťujeme do větší výšky, zejména nabíječky a různé adaptéry. A hlídáme ho, aby si ke kabelům už ani nečichnul.
Lepší prokousaný kabel než gauč
Jenže se to stalo zase. Když jsem po nějaké době chtěl vyzkoušet zrcadlení telefonu do televize přes HDMI kabel, obával jsem se nejhoršího. A oprávněně – spojení nefungovalo, protože kabel za televizí byl rozkousaný na dvě části. Šlo o speciální kabel s HDMI na jedné straně a USB-C na druhé, který si králík dal jako pochoutku zcela nezištně. Musím smutně konstatovat, že doma máme žrouta kabelů.
HDMI kabel k telefonu už králík překousnul celý. Všiml jsem si toho až tehdy, když jsem se snažil telefon propojit s televizí
Poslal jsem kamarádovi fotografii s dovětkem, že máme doma žrouta, až je to k neuvěření. Jeho reakce mě však doslova srazila ze židle. Poslal mi snímek rohového gauče, jemuž právě chyběl celý rohový díl, s vysvětlením, že děti večer špatně zavřely klec a králíka nenapadlo nic jiného, než si pochutnat na čalounění.
Na takového ušáka se snad ani nejde zlobit…
Přitom mu nestačila jen povrchová ochutnávka – šel pěkně do hloubky. Zatímco měl kamarád kus gauče u čalouníka, začal jsem si říkat, že kousání do kabelů vlastně nezní tak špatné.
Úplný svatoušek, no ne?
Kontroly králíka jsem zintenzivnil, ale netroufám si odhadovat, zda to k něčemu bude. Ta malá potvůrka si ke kabelům vždycky cestu najde – a já se jen obávám toho, co překouše příště. Sice se tváří nevinně, ale je mi jasné, že když se naskytne příležitost, využije ji dosytosti. A to doslova.
