Článek
Po prvním poločase už se mi chtělo říct, že Opava to na exligové kluby umí.
V prvním kole jsem sledoval vítězství Opavy nad Karvinou 2:1, které bylo až doteď jediným vítězstvím slezanů v aktuálním ročníku FNL.
Tentokrát na domácí půdu zavítala Dukla Praha a já tak nějak čekal, že by mohlo jít o stejně povedené utkání. Vyhovoval mi i sobotní termín, který se přesunul z pátku kvůli vysílání zápasu na ČT Sport.
Počasí bylo prakticky ideální, i vítr se před výkopem utišil, zapnulo se osvětlení, pokropil se trávník a šlo se na věc.
Pokropit trávník a začínáme. Počasí bylo pro fotbal ideální
V první půli bylo co vidět na obou stranách – skvělý reflexivní zákrok domácího gólmana proti střele zblízka i proti zatočenému rohu, který už už směřoval do branky. Na straně domácích to bylo zase několik zblokovaných střel, hlavička z ideální pozice nad branku a po pár minutách utkání prakticky sólo na brankáře, které však Lacík zakončil spíše kopem do země – míč se mu před střelou zamotal mezi nohy a kdovíjak z toho byl alespoň roh.
Útočník neměl svůj den
Domácí se radovali ve 22. minutě, kdy centr Lacíka propadl na vzdálenější tyč a křižná „šmudla“ zapadla do branky.
Byl to světlý moment opavského křídelníka, který v zápase ještě jednou poslal povedený centr do „kapsy“, jinak se mu ale s míčem nedařilo – balony spíš ztrácel a přihrával dozadu.
Alespoň trocha radosti. Zálešák dává gól na 1:0
Domácí šli do kabin za stavu 1:0 a fanoušci očekávali, že SFC ve druhé půli přidá další góly, protože hosté z Prahy vlastně vůbec nic nepředvedli.
A zatímco první poločas ze strany Opavy snesl druholigové parametry, ve druhém domácí odpadli. Obával jsem se, že to bude beton na výsledku 1:0, nakonec se ale stalo něco ještě horšího.
Opavští zcela vyklidili střed hřiště, děravá záloha umožnila hostům klidnější rozehru a navíc ani opavský snajpr Juritka neměl svůj den – za celý zápas nedostal jedinou pořádnou přihrávku do volného prostoru nebo do běhu a naběhal si toho možná za dva hráče.
Přesto patřil k mála hráčům, kteří napadali rozehrávku soupeře. Kolem 50. minuty už ale bylo vidět, že toho má dost, a z tribun se ozývalo hlasité „střídej!“ směrem k domácí lavičce.
Poločas? Domácí vedli 1:0 a vše vypadalo optimisticky
Vyzdvihnout musím i průnik opavského krajního hráče, bohužel jediný za celý zápas, protože vepředu nikoho neměl a vzadu byli všichni obsazení. Vzal to na sebe a nakonec ho zastavil faul, který soupeři vynesl žlutou kartu. Proč to podobně nezkusili i další?
Mezi obránci (včetně brankáře) bychom napočítali desítky přihrávek. Za každou další navazující přihrávku pak domácí fanoušci s přibývajícím časem svým hráčům ještě ironicky zatleskali.
Vlastní gól brankáře hlavičkou
Střídání nakonec proběhlo až v 62. minutě, ale o tři minuty později bylo zaděláno na drama.
Opava neubránila protiútok z vlastního rohu, míč měl na noze Lacík u čáry, ale místo aby ho odkopl až směrem k nedaleké basketbalové hale, odrazil se mu od nohy dotírajícího Mikuše z Dukly. A ten zkusil něco, co mu už za celou kariéru zřejmě nikdy nevyjde – vyslal na bránu střelu z půlky, protože brankář domácích byl v tu chvíli hodně vyběhnutý.
Rozhodčí se v Opavě (zase) příliš nevyznamenali
Úplně vidím myšlenkové pochody brankáře, který se mohl otočit a pelášit k bráně, nebo pomalu couvat a sledovat míč. Nakonec udělal něco napůl a fanoušci jen nevěřícně zírali na míč mířící do branky domácích.
Brankář se vracel, míč letěl dost vysoko a bylo vidět, že zvažuje, zda už může zasáhnout rukou (teprve se blížil k pokutovému území), nebo ještě nemůže a bude z toho červená.
Duklu přijela podpořit nadprůměrná návštěva, která byla i slyšet
Nakonec míč zasáhl někde na hraně pokutového území – já to viděl jako ruku, ze záznamu to ale byla vlastní hlavička gólmana (už v pokutovém území), po které míč skončil v síti.
Gól prakticky z ničeho, darovaný zadarmo.
Tohle jsem na zápase snad ještě nikdy neviděl. Chtěl jsem odejít, protože tohle nemělo s druholigovým fotbalem nic společného.
Nakonec jsem si jen koupil další pití a vrátil se na místo, abych sledoval bezduchý fotbal s jediným cílem – co nejdřív ho dohrát.
Dukla vyhrála gólem z ofsajdu
Hosté samozřejmě chytili druhý dech a Opava se už jen bránila. Fanoušci ale tušili, že nejde o žádný tlak, jen o čekání na gól v síti domácích.
Prostřídalo se, na hře domácích se ale nic nezměnilo – ani po dřívějším evidentním faulu hostujícího hráče, který zezadu trefil opavského hráče. Mohlo to být klidně odměněno červenou kartou, kterou bylo vidět až z poslední řady tribuny, pan rozhodčí to ale viděl jinak a evidentní faul neřešil ani domluvou.
Třešničkou na dortu byla další akce, u které se rozhodčí opět vyznamenali – a to znovu za velké pomoci domácích, kteří dostali gól (podruhé!) po vlastní standardní situaci na půlce soupeře.
Zavánělo to rukou hostů ve vápně (za celý zápas jsem jich viděl dvě), a pokud k tomu přidáme i některé neodpískané zákroky a jeden roh, který rozhodčí Opavě odepřel, vlastně ani nepřekvapilo, že byl gól podle televizních záběrů s největší pravděpodobností z „lehkého“ ofsajdu. Potvrdil to přinejmenším reportér České televize, který se samozřejmě vymlouval na neexistující kalibrovanou čáru, resp. na chybějící VAR ve druhé lize.
86. minuta - 1:2. To bylo pro mnohé fanoušky akorát. Pohár trpělivosti přetekl
V závěru už to byla jen křeč, na hrot se přesunul Lacík. Rovnou přiznávám, že jsem to pár minut před koncem vzdal.
Opava potřebuje dynamičtější křídlo a větší součinnost zálohy s útokem – když útočník nedostane míč, nemůže skórovat.
Rozhodčí se nevyznamenali, ale Opava taky ne.
Domácí potřebovali vyhrát, aby se odpoutali od konce tabulky. Šest bodů po sedmi kolech, což stačí tak akorát na 13. místo v druholigové tabulce (dva body nad sestupovou čárou), je pro loňského aspiranta na baráž žalostně málo.
Zdroj:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/16443164487-2-ceska-fotbalova-liga-muzu/426232401122506/
vlastní zážitek očima fanouška
