Článek
Jednou z toho bude film, dejte na má slova: Odcházení Cristiana Ronalda aneb jak to bylo doopravdy. Zatímco by běžně stačila reakce ve stylu „Nechal jsem se unést, nikdo nemůže být víc než tým a přijmu jakýkoliv trest“, zveřejnil Ronaldo obsáhlé tiskové prohlášení. Ohání se v něm tím, co mu kdo řekl, jak se domluvili a jak to nakonec dopadlo. Ukazuje to jen obrovské ego hráče, který nedokáže překousnout, že ve 41 letech už nemusí být nejlepším na hřišti (a také není, protože věk nezastavíš).

Ronaldo a portugalská reprezentace? Po jeho odjezdu to vypadalo na konec, ale v obšírném vyjádření je to vlastně jen dočasná pauza
Jeho obsáhlá reakce na sociálních sítích i tentokrát rozděluje fanoušky na dva tábory. Jedni mu nemohou přijít na jméno a ptají se, zda to hráč tohoto formátu má zapotřebí. Druzí se staví na jeho stranu a ptají se, zda se takto skutečně máme chovat k fotbalové legendě. Závěry nechť si z toho udělá každý sám, mě však na Ronaldově vyjádření zaujalo hned několik bodů, které v tomto komentáři náležitě rozeberu.
Berme Ronaldovo vyjádření jako pravdivé
Vycházím z toho, že prohlášení, které zveřejnil na sociálních sítích, je pravdivé. Minimálně z pohledu Ronalda. Stěžejní je informace, že mu vedení reprezentace navrhlo vynechat dva zahraniční zápasy a odehrát první a poslední zápas tohoto cyklu. Zůstal by v Portugalsku a nikam by necestoval. Ronaldo to odmítl, protože je kapitán, a s týmem později do zahraničí odcestoval.
V prvním zápase nastoupil, ale byl střídán. Když mu trenér řekl, že ve druhém zápase nečekaně nastoupí na 30 minut, nebyl na to připravený (regenerace, plánovaná životospráva a další důvody), ale samozřejmě souhlasil. A když se při tomto zápase rozcvičoval a na trávník nešel, bral to jako podraz a uraženě odjel. Ale pěkně popořádku: co z Ronaldova vyjádření vyloženě bije do očí?
Trenére, tady máte notičky…
Za mě je to hlavně doslovný scénář toho, co má trenér říct na tiskové konferenci. Ronaldo chtěl po reprezentačním trenérovi, kterého mimochodem sám schválil, aby se před národem ponížil, přiznal chybu, sklonil mu poklonu a pronesl: „Udělal jsem chybu, když jsem nechal hráče formátu Pelého nebo Maradony rozcvičovat se a následně ho neposlal do hry.“ Tady je vidět, že se Ronaldo vnímá až v nebeských výšinách. Je to skvělý hráč, ale kde vzal pravomoc k tomu, aby trenérovi nařizoval, co přesně má říkat? Tohle mi hlava nebere.
S trenérem měl dohodnutou minutáž a nelíbilo se mu, že se šel rozcvičit, ale pak do zápasu nezasáhl. Asi se mu to stalo poprvé v životě, ale běžně se u rohového praporku rozcvičuje třeba pět hráčů a trenér ukáže na dva. To mají ti tří odjet, nepřijít na další trénink nebo rovnou odejít z klubu? Ale co když měli domluvené, že budou hrát? Je to úplně absurdní.
Za dva týdny půjdeš na hřiště v 60. minutě. Přesně
Týden před zápasem se nedá papírově domluvit, jak dlouho bude který hráč hrát. Je to přece otázka jeho formy (a formy ostatních), jeho nastavení na zápas a také závisí na průběhu utkání. Někdy hoří obrana, někdy záloha, někdy útok. Někdy je třeba vyztužit kraj hřiště. Nikdo není vševědoucí, aby už týden předem věděl, že od 60. minuty nastoupí Ronaldo za každou cenu.

Dohoda je dohoda. Co na tom, že se zápas vyvíjel možná jinak, než trenér před týdnem předpokládal?
Ano, trenér možná porušil ústní dohodu, ale ruku na srdce: komu z vás se to nikdy nestalo? Že jste se s někým domluvili a pak to nevyšlo? To je prostě život. Anebo se to hvězdnému Ronaldovi stalo v kariéře vůbec poprvé. No, za 18 let prosedil první zápas celý na lavičce, takže to klidně může být pravda.
Ve vyjádření se objevuje i Simão Coutinho, sportovní ředitel klubu Al Nassr, který je popisován jako klíčový svědek všech událostí: v šatně, u oběda i na krizových jednáních. Ronaldo to bere jako samozřejmost, ale z vyššího úhlu pohledu je vidět zapojování členů soukromého saúdského klubu do fungování národní reprezentace. Ronaldo tak klidně může vnímat svůj klub jako nadřazený struktuře fotbalové federace.
Sám popírá své vlastní vyjádření
Líbí se mi i věta: „Nikdy, ani v jediném okamžiku během téměř 25 let kariéry, jsem se nevměšoval do technického ani taktického rozhodnutí žádného trenéra.“ Koučování z lavičky za zády trenéra na turnaji EURO 2016 nechme stranou.
Ve stejném prohlášení Ronaldo uvádí, že s ním prezident reprezentace konzultoval volbu nového trenéra, kterého měl „schválit“. Dále uvádí, že měl dopředu rozplánované zápasy a minuty. A když ho trenér neposlal na hřiště, demonstrativně opustil reprezentační sraz. Minimálně ve všech těchto třech bodech se sám usvědčil ze zasahování do technických a taktických rozhodnutí trenéra.

Jsem kapitán, potrestejte mě nejvyšším trestem. A pak zase na sraz přijedu!
Sám sebe navíc tak trochu vidí jako mučedníka. Odjel ze srazu, takže udělal chybu z čistých principů, a nastavuje záda trestu. Požaduje však, aby byl v plné výši a bez polehčujících okolností, protože není jen tak ledajaký hráč, ale kapitán! To je psychologicky neuvěřitelné. Svůj vztah k Portugalsku vyjádřil i zmínkou o smrti svého otce v roce 2005, kdy neodjel za rodinou, ale zůstal s reprezentací. Tím naznačuje, že nikdo nemá právo zpochybňovat jeho loajalitu k Portugalsku.
Nechybí ani omluva těm divákům, kteří na zápas dorazili jen kvůli němu, ale nakonec jej vidět nemohli. Na závěr pak vzkazuje, že si odpyká trest a je připraven hrát dál. Žádný konec legendy se tedy nekoná – ego jede dál a mediální cirkus pokračuje.
Zdroje:
https://www.facebook.com/Cristiano/posts/pfbid02×L7ZAmGPbiCGJCK5EEagQC66U8vKnBmUjHdopanHjK26aZPJrZMggHKjpbCgYAAfl
vlastní názory a myšlenky, kritické zhodnocení prohlášení Ronalda




