Objevte kouzlo Korsiky. Nedotčená příroda, pevnosti a krásné pláže

Na Korsiku jsme před několika lety vyrazili ve zcela nové sestavě - Marek, Mára, David (kterému se jako jedinému dochovaly fotografie) a já. Cíl byl jasný: pánská jízda na ostrově, který objedeme křížem krážem. Na místě si půjčíme auto, přibalíme stany a karimatky, vařiče a konzervy a projedeme málo známý ostrov včetně několika výšlapů.

Nakonec jsme i párkrát zabrousili do hotelu, protože to opravdu bylo občas potřeba. Ceny však nebyly nijak extrémní. Ve finále se z toho vyklubala velmi zajímavá dovolená, možná nejlepší, na které jsme kdy byli v partě „bez manželek, partnerek a dětí“.

Termín pro cestování jsme zvolili začátek října, který je na Korsice stále teplý - typicky od 17 do 21 stupňů se sedmi hodinami denního světla. To je v době, kdy v Česku už teploty klesají k nule a začíná sněžit, počasí přímo luxusní. K odletu jsme zvolili večerní let z Vídně směrem do města Bastia, který trval hodinu a čtyřicet minut.

Na letišti jsme si půjčili auto, vyšel na nás prostorný Renault Grand Scenic, do jehož kufru jsme složili krosny. Po krátkém přejezdu jsme se ubytovali v Bastii (Hotel Univers). V noci jsme si ještě dali pozdní večeři - pizzu na korsický způsob a zapili to místním vínem.

V neděli prvního října to začalo. Hned ráno jsme vyrazili do městečka Corte, které se nachází v srdci ostrova. Ve městě jako by se zastavil čas. Kamenné budovy mezi spoře obrostlými skálami, úzké cesty a nádech dávné historie, kdy se jednalo o hlavní město Korsického nezávislého státu. Citadela na kopci byla v období 1. světové války upravena jako vězení pro německé vojáky. Celé město jsme si prohlédli i z výšky z dronu.

Přestože obloha nevypadala zrovna kdovíjak lákavě, vydali jsme se na půldenní túru polovyprahlou pustinou, která nás však posléze zavedla až do soutěsky řeky Tavignano.

Našim cílem byla jezírka, ve kterých jsme se vykoupali. Křišťálově čistá jezírka na nás vykoukla po dvou a půl hodinové cestě.

Dali jsme nohám trochu odpočinout a poté jsme se vraceli zpět trasou kolem řeky. Večer jsme pak obdivovali architekturu a různé cedule a nápisy na budovách ve městě Corte. Naše další noc byla v hotelu (De la Paix) v Corte, a tak jsme prozatím nechali stany u ledu.

Dalším dnem byla našim cílem legendarní turistická trasa GR 20 ze sedla Col de Vergio k horskému jezeru Lac De Nino. Nejprve jsme však museli k treku dojet 50 km autem a už po cestě jsme potkali stáda polodivokých koní a místních korsických prasat.

Ze startu byla cesta zcela po rovině, ale posléze jsme začali stoupat. Našim cílem byl nejprve vrcholek Bocca a Retta (1883 m.n.m.), kde jsme dorazili při prakticky absolutní mlze.

Jen chvíli poté se nám otevřely krásné výhledy na jezera poblíž Refuge de Manganu, což je chata ve střední části Korsiky. Trasa to byla hodně náročná, do kempu jsme dojeli až po osmé hodině, postavili stan a kolem půl deváté zasedli k toužebné večeři - ke konzervám, které jsme táhli z Česka.

Další den jsme si pracovně označili jako „odpočinkový“. Přesunuli jsme se k městu Porto, a už jen z auta to byly krásné vyhlídky na skaliska, která se zejména ráno zabarvovala do červena díky vycházejícímu slunci. Zastavujeme na několika vyhlídkách a dříve naplánovanou túru vynecháváme - GR 20 nám opravdu dala zabrat.

Míříme do přístaviště Marine de Porto, kde si dáváme oběd a poprvé zkoušíme Středozemní moře poblíž kamenité pláže. Vystoupáme na janovskou věž, ze které máme krásnou vyhlídku na okolní útesy. Záběry z dronu jsou všeříkající. Pokračujeme k městečku Piana a cestou míjíme skalní město z oranžovo-červené žuly.

Zastavujeme, dáváme si krátkou procházku a pohledy na okolí za nás opět obstará dron. Končíme v kempu Camping d'Arone. Ale ještě předtím ochutnáváme místní rozmanité alkoholické nápoje na písečné pláži poblíž kempu.

Druhý den ráno na stejné pláži i snídáme. Jsou zde bezplatná lehátka a slunečníky, nikde nikdo, a tak snídáme a děláme si kávu s pohledem na východ slunce a klidné moře. David si šel mezitím zaběhat na upravené, ale přesto liduprázdné pláži.

Vyrážíme směr Ajaccio, z kempu je to zhruba hodinu a půl. V tomto městě jsme navštívili rodný dům Napoleona, katedrálu Notre-Dame De La Miséricorde, kde byl Napoleon pokřtěn.

A protože vše je zde opředeno Napoleonem, jeho strýc měl vlastní muzeum, které věnoval městu. Hlavní bulvár Cours Général Leclerc vyplňuje prostor mezi dvěma náměstími a zdobí jej socha s jeho slavnými vítězstvími. Další socha Napoleona je umístěna v historickém jádru Ajaccia, poblíž palem a lví kašny.

Den končíme u nedalekého mysu Pointe de la Parata. Jedná se o překrásný vyhlídkový bod, kam dorazíte pěšky a kde máte pod starou obrannou věží výhled na okolní moře. Trasu až k mysu vyplňuje naučná stezka s cedulemi. A na konci je to ideální místo na vypuštění dronu a nasnímání okolní krajiny z výšky.

V kempu jsme zaujali strategickou pozici pod stromy s dřevěnou lavicí uprostřed, takže další den ráno můžeme posnídat jako lidé a vyrazit dále.

První zastávkou po trase do Bonifacia je mafiánské městečko Sartène, kde jsme si dali oběd v restauraci Restaurant du Cours, která má tolik ocenění, že přes dveře dovnitř restaurace vůbec není vidět. Sartène je proslavené jako dějiště vendety, krevní msty. Traduje se, že zde v roce 1815 prakticky celé město rozdělilo na dva nesmiřitelné tábory. Nelítostné boje a vraždění rodinných klanů trvalo celých 33 let, kdy byla krevní msta postavena mimo zákon.

Bytelné kamenné domy s malými okny jsou jako pevnosti svírající úzké uličky (hradby jsou dokonce vestavěné do některých domů). Někdy se mu přezdívá „nejkorsičtější z korsických měst“ nebo také „město mafiánů“. Stoupáme výše, kde je pěkný výhled na okolí a také na domy, které doslova visí na útesech. Tady bych asi nechtěl bydlet.

Dost bylo objevování města, vyrážíme k vodě! Zastavujeme kousek od Plage de Furnellu, ale vybíráme si vzdálenější pláž, která není značená na Googlu. Azurové moře, modrá obloha, pláž s jemným pískem s minimem chaluh, vyplavenin a bez lidí. Kolem dvanácté si dáváme oběd na pláži a samozřejmě se na svět díváme i z výšky.

Po obědě pokračujeme pěšky zhruba půl hodiny kolem břehu ke staré věži Tour d'Olmeto. Jedná se o další janovskou věž, která byla postavena v letech 1530 až 1620 jako obrana ostrova proti pirátům. I toto místo je doslova magické, a tak nezbývá nic jiného, než se na něj podívat i pěkně ze vzduchu.

Kolem třetí dorážíme do města Bonifacio, které je prakticky postavené na útesech a ve městě jsou hodně velká převýšení. Dojdeme ke spodním útesům a pozorujeme moře, později vystoupáme do výšky, abychom z protějšího kopce mohli vidět celé město jako na dlani.

Hlavně jeho historickou část. Útesy jsou z bílého pískovce a západ slunce je nádherný. Pokračujeme až k majáku Phare de Pertusato, odkud vidíme úchvatný západ slunce.

Den ale ještě neskončil, ve čtvrti Maora máme zajištěné ubytování v malém domečku v kempu Vigna Maggiore a hlavně koupání v soukromém vyhřívaném bazénu s LED světly.

Je pátek a je na čase se pomalu vracet zpět k letišti. Projíždíme přes horský průsmyk Col de Bavella, kde se nám ukáží neskutečné výhledy na krajinu, ale také na vodopády, k nimž si dáme půldenní výšlap k Cascade de Piscia di Ghjaddu.

Den končíme v městečku Solenzara. Ubytujeme se opět uvnitř a vyrážíme k vodě. Večeři si dáváme v přístavišti, samozřejmě škeble s hranolkami a místní víno.

A tak nějak už odklepáváme blížící se odjezd.

Je tady sobota a s tím i den, kdy Korsiku opouštíme. Chceme ještě stihnout prohlídku města Bastia, a tak vstáváme poměrně ráno. Čeká nás zhruba 100km přejezd a kolem druhé hodiny jsme v Bastii.

Odlétáme až v devět večer, takže si procházíme útulné staré uličky města plné obchůdků, kaváren a různých zákoutí, nalézáme přístaviště a vyfotíme se s Mickey Mousem a Mimoněm (vlastně ani nevím, kde se tady vzali). Prostě doháníme to, co jsme po příletu do Bastie nestihili. Dáme si poslední ochutnávku vína a o půl sedmé vracíme auto na letišti.

Stálo to za to? Aby ne! Pohodová dovolená ve čtyřech a maximální pohoda, kterou jsem na jiných evropských ostrovech ještě nezažil. Pokud budete mít možnost podívat se na Korsiku, určitě ji nezavrhujte a dejte jí šanci. Ať už hledáte památky, víno, přírodu nebo koupání v moři, na Korsice si všeho užijete plnými doušky.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Corte,_Haute-Corse

https://www.treking.cz/treky/lac-nino.htm

https://en.wikipedia.org/wiki/Torra_d%27Ulmetu

https://forbes.cz/rodiste-napoleona-netahne-proc-zaziva-korsika-jednu-z-nejhorsich-sezon/

https://www.ituristi.cz/francie/korsika/