Opava si ze Zbrojovky udělala trhací kalendář. Druholigový šlágr měl vše

Souboj prvního se třetím týmem tabulky – to byl o aktuálním víkendu zcela jasný druholigový šlágr, a tam jsem samozřejmě nemohl chybět. Kdyby Opava zvítězila, díky předchozím výsledkům konkurentů by se posunula na druhé místo v tabulce.

V cestě jí však tentokrát stála Zbrojovka Brno – tým, který měl před zápasem s Opavou jen jednu prohru v celé ligové sezoně.

Podzimní zápas v Brně skončil 0:0, ale bodový rozdíl byl mezi oběma týmy natolik výrazný, že všichni experti jistě očekávali drtivou výhru Zbrojovky. Jenže opak byl pravdou.

Zápas byl evidentně hodnocen jako vysoce rizikový, protože když jsem přicházel ke stadionu v Opavě, bylo zde podstatně více policejních aut a dodávek, policisté s psovody, pořádková jednotka a také policejní Tatra s vodním dělem. Takové opatření bývá jen na Baník. Záhy dorazila skupina brněnských fanoušků, kterých bylo na výjezdu opravdu hodně.

Mimo Baník si nevzpomínám, že by někdo do Opavy přijel v tak hojném počtu.

Při příchodu ke stadionu skandovali nadávky na opavský klub a jeho fanoušky, policie je však okamžitě usměrnila. Kdo si zakrýval obličej, měl toho nechat, jinak by proti němu byly použity donucovací prostředky.

Brněnští fanoušci zaplnili valnou většinu přiděleného sektoru a na jejich choreo bylo radost pohledět. Jenže ještě než se u sebe pořádně „zabydleli“, Opava vedla 1:0. 

Mužík v šesté minutě odcentroval ze strany, kde hlavičkoval Babacar Sy, a jeho hlavička zapadla za záda brankáře, byť zpočátku nevypadala tak nebezpečně.

Opava záhy převzala otěže utkání a Brno bavilo prakticky jen svými fanoušky. Ti začali zpívat chorály, rozvinuli choreo a vytáhli vlajky, jinak ale byla zábava na opavské straně.

Ve 24. minutě se opět zvedl zájem, brněnský Markovič fauloval Babacara Sye a protože byl poslední hráč v obraně, musel po červené kartě předčasně do šatny. Na penaltu to těsně nebylo, ale Helešic zakroutil přímý kop přímo do horního rohu a nedal brankáři šanci. Takové přímé kopy vídáme jen v televizi, a tento byl prvotřídní – 2:0.

Opava nedala Brnu vydechnout, vycházela z jisté rozehrávky a pevné obrany, kde tentokrát kvůli kartám chyběl lídr a kapitán Janoščín, jehož roli skvěle převzal Jaromír Srubek.

Krátce po druhém gólu centroval z kraje opět Mužík, jako by byl polit svěcenou vodou, a po zaváhání brněnského obránce se dostal ke střele Ndiaye – 3:0. 

Brno bylo zralé na ručník a nepředvedlo vůbec nic, zatímco Opava hrála obětavě a prakticky v suchém triku přehrála lídra druholigové tabulky.

Po třetím gólu byla zřetelná rozmrzelost hostujících fanoušků, kteří na opavské – ale i na své vlastní hráče – vylévali z ochozů pivo. Do šaten se tak šlo za jasného stavu, a přinejmenším já si nevzpomínám, že by Opava v prvním poločase někdy vedla 3:0 a takto dominovala – hlavně proti lídrovi tabulky, od něhož to nikdo nečekal.

Na ochozech mezitím brněnský sektor vypustil několik dělobuchů, ke kterým vyjeli hasiči. Na opavské straně bylo zase vidět choreo se žlutými vlajkami a dýmovnicemi, které nepříjemně zakouřily přilehlé tribuny.

Za mě velká zbytečnost – Opava bude zbytečně platit pokutu, a to v současné situaci bolí dvojnásob.

Poločasovou přestávku vyplnilo kropení trávníku i soutěž o bečku piva – kdo se trefil míčem nejblíže od krajní čáry ke středu hriště, kde stála bečka, byla jeho.

Opava měla z první půle solidně nakročeno, Brno hrálo v deseti, takže se dalo čekat, že se zápas bude jen dohrávat. Brno masivně střídalo, ale ani to nepomohlo. K obratu nedošlo, navíc Opava v 65. minutě přidala čtvrtý gól, kdy se po rohovém kopu trefil z voleje opět Ndiaye.

Každý gól byl jiný a na všechny si celý stadion spokojeně zakřičel. Bylo prakticky hotovo a čekalo se jen na závěrečný hvizd rozhodčího.

Tím byl mimochodem ostřílený Dalibor Černý, který běžně píská prvoligové zápasy. A já mohu po mnoha zápasech potvrdit, že jsme v Opavě měli skutečně zkušeného rozhodčího s maximálním přehledem o všech situacích. Někdy mi přijde, že jsou do Opavy delegováni rozhodčí s malými zkušenostmi, a i laik to při zápase pozná.

Musím pochválit brněnské fanoušky, že to nevzdali a že i za stavu 0:4 svůj tým podporovali chorály a pokřiky. Nakonec se mohli radovat z čestného úspěchu. Míč propadl opavskou obranou a k samostatnému úniku se dostal brněnský Kanakimana. Opavského brankáře Babku překonal kličkou, jenže opavští i za rozhodnutého stavu ukázali bojovnost a nechtěli inkasovat. Za golmana na poslední chvíli zaskočil Sochor, který skluzem vykopl míč mířící do prázdné brány.

Kanakimana následně nevěřícně ležel asi minutu s rukama opřenýma o obličej a nemohl uvěřit, že nedal. Nakonec ho musel zvednout ze země jiný brněnský hráč – to se ve druhé lize rozhodně jen tak nevidí.

Kdyby byl zápas 1:1 a hráč by neproměnil samostatný únik v 90. minutě, dalo by se to pochopit, ale za stavu 4:0 by tento gól stejně nic neřešil. Také rozhodčí měl jasno v tom, že není třeba křeč Zbrojovky jakkoliv prodlužovat, a písknul konec utkání v 90. minutě s minimálním nastavením.

Za mě to byla oslava fotbalu. Padly čtyři góly (každý jinak), byla udělena červená karta, viděl jsem samostatný průnik, dělbuchy, dýmovnice a povedená chorea fanoušků.

Na stadion dorazilo 2 814 diváků, kteří opět vytvořili velmi slušnou kulisu, a pomohlo i slunečné počasí. Prostě fotbal jako z přání. Opava se díky drtivému vítězství nad Brnem, které se rozhodně nečekalo, dostala na druhé místo druholigové tabulky a opět si hlasitě .