Venušiny misky zdolaly i děti, překážkám navzdory. Stezka, která vás překvapí

Venušiny misky jsou přírodní památka – žulové skalní útvary ve tvaru misek na Smolném vrchu v Rychlebských horách.

Jako start našeho výšlapu jsme si zvolili obec Černá Voda, auto jsme zaparkovali u Kulturního domu a vyrazili po zelené turistické značce, najdete zde neplacené parkoviště.

Z Černé Vody je trasa dlouhá něco málo přes čtyři kilometry v jednom směru, což bez problémů zvládl i náš mladší šestiletý syn.

Začátek trasy vede po pěkné asfaltové cestě, procházeli jsme kolem luk s pasoucími se krávami. Kvalita asfaltu se pomalu horšila, ale šlo se dobře ve stínu stromů, chvilkami na sluníčku.

Asi po dvaceti minutách jsme došli k Rybníku u dubu. Je to krásný rybník, kde děti pozorovaly šplouchající ryby a rodinku divokých kačen s šesti malými káčátky.

Na kraji rybníka naproti turistickému rozcestníku se nachází dřevěný altán s posezením a ohništěm. Dokonce zde bylo i dřevo, takže si tu můžete opéct třeba špekáčky nebo sníst svačinu.

Rybník je pojmenován po přírodní památce, místním dubu.

Od majestátného dubu jsme pokračovali cestou vpravo, kde stála i volně přístupná suchá toaleta.

Část trasy se překrývala s trasou rychlebských trailů, občas jsme tedy minuli nějaké cyklisty – to však až při zpáteční cestě. Ráno jsme nepotkali živáčka a užili si klid a relaxaci v přírodě. Stačilo z parkoviště vyrazit v osm ráno, což s našimi ranními ptáčaty nebyl problém.

Z asfaltové cesty jsme přešli na lesní cestu, kde jsme zahlédli dva divoké zajíce.

První dosti nepříjemnou překážkou na naší trase byli všudypřítomní ovádi, občas jsme jim museli doslova utéct. Nefungoval na ně ani sprej proti hmyzu, kterým jsme byli dobře nastříkáni – ovádům snad voněl.

Dále v lese jsme si dali skoky a podlezy přes kmeny stromů ležící napříč lesní cestou, to však nepovažuji za překážku. Bylo to spíše vítané zpestření pro děti.

Po chvíli nás opět našli naši milí ovádi, a tak jsme si dali kratší sprint, abychom jim unikli.

Lesní cesta pomalu, ale jistě, příjemně ubíhala, dokonce i děti si nestěžovaly a šlapaly. Syn se občas rozptýlil výstřelem šišky z praku a šlo se dál.

Cestou dorazíte k domnělé studánce v zemi, kryté dřevěným poklopem, u něhož byl ledabyle pohozený krásný hrneček.

Nenechte se napálit jako my, o studánku opravdu nejde a slabé žaludky ať tuto díru obejdou velkým obloukem. Někomu by se však mohla hodit.

Poslední část trasy je již stoupání, ale nic hrozného, co by děti nezvládly. Po cestě jsme si natrhali lesní maliny na posilněnou a pokračovali jsme v cestě.

Místy to pěkně klouzalo – uježděná hladká hlína od předešlých pádů nám občas pěkně dala zabrat. A to bylo dnes sucho, za deště to bude jiná zábava. Na zpáteční cestě jsme tento úsek sjeli preventivně po zadku a nestydíme se za to – odřená kolena a dlaně jsme už měli z předešlého dne a to nám stačilo.

Poslední zastávku na pití jsme si udělali asi 100 metrů pod vrcholem, nabrali jsme sílu a vyrazili na poslední úsek trasy.

Po deseti metrech syn zahlásil, že viděl hada. To se nakonec ukázalo jako největší překážka, děti se bály pokračovat v cestě. V daném úseku jsme je přenesli a zdolali poslední metry.

Na vrcholu najdete krásné nové lavičky s výhledem do krajiny. Venušiny misky jsou skalní útvary tyčící se do krajiny.

Je zde zábradlí, ale raději se na něj nespoléhejte, místy je už pořádně vyviklané a nestabilní. Děti s manželkou se kochaly výhledy z laviček a i tak si výšlap s výhledem užily. Já jsem si troufl až na skalní útvar.

Na lavičkách jsme si chvilku odpočinuli, dali si jablko ke svačině a vydali jsme se zpět k autu.

Tento výšlap mohu rodinám doporučit, jen dávejte pozor, kam šlapete.

A pokud byste chtěli další tip na výlet s dětmi v okolí, mám pro vás rovnou dva. Naše děti nadchla pláž Nyského jezera, kde řádily jako u moře.

Do Jeseníků jezdíme v létě pravidelně. Z loňských výletů bych vyzdvihl výlet k Lesnímu baru – ten jistě navštivte, až budete poblíž.

Zdroje:

Vlastní zkušenosti a zážitky

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/venusiny-misky