Článek
Rád cestuju metrem, chodím do jeskyní a objevuji podzemní katakomby. Podzemní svět mě láká, a když jsem měl čas a možnost navštívit brněnské vodojemy, neváhal jsem ani minutu. Jedná se o zajímavé prostory s bohatou historií, které se v určitém smyslu používají dodnes. Zážitek z návštěvy je nepopsatelný – ani přiložené fotografie vám neukážou, jak megalomanské tyto podzemní prostory vlastně jsou.
Jak se dostat na Žlutý kopec
Nejjednodušší je zřejmě MHD, protože kousek od vstupu zastavují trolejbusy 35, 38 a 39. Stačí dojet na zastávku Žlutý kopec, vydat se směrem dolů z kopce a po chvíli zabočit doprava. Alternativně se můžete vydat pěšky – cesta trvá z náměstí Svobody 25 minut. Pokud pojedete autem, parkování je možné v okolí.
Vstupenky si koupíte v malé žluté budově, kde si můžete vybrat běžnou nebo komentovanou prohlídku s průvodcem. Já měl druhou variantu, která probíhá denně kromě pondělí v každou celou hodinu a trvá zhruba 60 minut. Vstupné stojí 350 Kč, zlevněné (pro děti, studenty, seniory se ZTP) pak 250 Kč.
Tři podzemní katedrály
Součástí prohlídky jsou tři podzemní „katedrály“ z let 1874, 1894 a 1917. Přesněji řečeno se jedná o již delší dobu nepoužívané vodojemy, které z evropského hlediska prakticky nemají obdobu. První dva jsou cihlové, třetí je betonový.
Nejstarší z vodojemů v Brně, pohled na druhou stranu
Vybudování prvních dvou vodojemů souvisí s masivním rozvojem Brna ve druhé polovině 19. století, kdy bylo nutné zajistit kvůli rychle rostoucímu počtu obyvatel nezávadný zdroj pitné vody. Novým vodním zdrojem se stal takzvaný pisárecký vodovod čerpající vodu z řeky Svratky. Postavil jej britský podnikatel Thomas Docwra, který vytvořil i vodárenský areál podle vzoru britského systému.
Boční pohled na klenby prvního vodojemu
Postupně v areálu Žlutého kopce vznikly tři vodojemy – dva cihlové a jeden betonový. V roce 1913 byl uveden do provozu nový vodovod z Březové nad Svitavou, který se stal hlavním zdrojem vody pro Brno. Zmiňované vodojemy a vodovod však fungovaly ještě dalších 84 let jako zdroj užitkové a průmyslové vody. Odstaveny byly v roce 1997, areál byl opuštěný a určený (v roce 2014) k demolici. To by však při pohledu do podzemí byla věčná škoda!
Podlaha prvního vodojemu má od rovné plochy hodně daleko. Na místě oceníte i hodně zajímavé osvětlení
Proti demolici se zvedla velká vlna odporu, a v roce 2019 byl celý areál na Žlutém kopci prohlášen Ministerstvem kultury ČR za nemovitou kulturní památku. Ta se tak nejen zachránila před zničením, ale postupně se ji podařilo zrekonstruovat a otevřít veřejnosti.
Prohlídka tří vodojemů
Při prohlídce vás zavede cesta nejdříve do nejstaršího vodojemu, který byl zpřístupněn v létě roku 2020. Druhý cihlový vodojem s monumentální nádrží s pilíři, vysokými arkádami a fragmenty armatur byl zpřístupněn v roce 2022. Přibylo schodiště a efektivní osvětlení, díky čemuž zde vzniklo ideální místo pro pořádání kulturních a společenských akcí, například módních přehlídek. Vodojemů si mezitím všimli i ve světě a zájem o jejich využití vyjádřily i filmové společnosti. Následovala citlivá rekonstrukce třetího vodojemu, díky které se mohl celý areál včetně revitalizovaného parku otevřít veřejnosti na jaře roku 2024.
Druhý vodojem s perfektním nasvícením
První vodojem má rozměry 45 × 45 metrů a výšku 6,5 metru. Je vyroben z červených pálených cihel z brněnských cihelen a má objem 9,5 milionu litrů. Podlaha vodojemu není rovná, ale zaoblená, takže může být chůze trochu náročnější. Pohledy přes arkády (zvláště při skupinových návštěvách) jsou dost unikátní. Při procházení máte dojem zrcadlového efektu, kdy dvě zrcadla proti sobě zdánlivě do nekonečna odrážejí stále menší a menší objekt. Jenže vodojemy jsou se svými arkádami skutečné. Dojem z místa bohužel fotografie nedokážou úplně vystihnout, ale k návštěvě místa rozhodně nalákají.
Výpustě u druhého vodojemu
Za druhým vodojemem už stojí český autor Emil Procházka. Vodojem má rovné betonové dno a zjednodušenou konstrukci, takže je lépe přístupný, nijak však není ochuzený o dojem podzemní katedrály, zvláště díky skvělému nasvícení. Jedná se o největší podzemní stavbu v Brně a současně o poslední cihlový vodojem, který byl v Brně postaven. Celkem je zde 70 pilířů půlkruhově zakřivených arkád, které podpírají soustavu valených kleneb. Patky jsou opět vyzděny z brněnských pálených cihel. Tento vodojem má rozměry 35 × 35 m, výšku 6,5 metru a ve své době pojal až 8,5 milionu litrů vody.
Druhý vodojem je dnes místem pro pořádání kulturních akcí. Při mé návštěvě se zde chystala večerní módní přehlídka
Třetí betonový vodojem se skládá ze dvou nádrží, které dělí masivní betonová stěna. Celkem jej tvoří 87 betonových pilířů, přičemž nádrže mají rozměry 35 × 30 m a 45 × 30 m. Vodojem pojme 15 milionů litrů vody a je vyrobený z monolitického betonu. Dodnes se zachoval ve výborném stavu a má až skoro nepřirozeně vysokou ozvěnu. Jakékoliv pády či zakopnutí na schodišti jsou v ozvěnách slyšet velmi nepříjemně, takže je zde doporučeno nemluvit nijak hlasitě.
První nádrž třetího vodojemu s pozdější laserovou projekcí
V betonovém vodojemu je umístěna zajímavá videoinstalace a také zde po schodišti vystoupáte k zachovalým pumpám pro napouštění a vypouštění vody. Ještě předtím si prohlédnete zajímavou laserovou projekci s hudebním podkresem.
Druhá nádrž třetího vodojemu s „magickým okem“
Pokud se v Brně zdržíte na více dní nebo budete mít jen pár hodin volna k dobru, je to zajímavá památka, kterou je škoda nevidět. Všechny tři vodojemy jsou úchvatné, důkazem špičkově odvedené práce. Každý má své osobité kouzlo, a přímo na místě vám průvodce k vodojemům uvede řadu historických souvislostí a zajímavostí. Za mě? Top památka v Brně!
Zdroje: Oficiální stránky Vodojemy Brno
