První české letadlo: Metoděj Vlach vzlétl s motorem Laurin & Klement

8. listopadu 1912, Mladá Boleslav. Metoděj Vlach se rozjíždí po louce na stroji, který si sám navrhl a postavil. Před ním není letištní dráha, ale nerovný terén. Po zhruba 70 metrech se to podaří. Kola se zvednou a Vlachův letoun stoupá nad louku. Stroj se dostává do přibližně dvacetimetrové výšky a letí rychlostí až 100 kilometrům za hodinu. Český konstruktér právě dokázal vzlétnout s letounem vlastní konstrukce, poháněným českým motorem.

Vlach pokus opakuje. Následují další lety, některé dlouhé několik set metrů. Jenže úspěch ještě neznamená, že stroj již nemá žádné slabiny. Při šestém letu přichází havárie. Letoun se poškodí a Vlach utrpí lehká zranění. Jeho pokus končí tvrdým návratem na zem. Ale ne dřív, než prokáže, že jeho konstrukce skutečně dokáže létat.

Automobilový mechanik chce dobýt vzduch

Metoděj Vlach se narodil 6. července 1887 v Říkovicích u Přerova. Pracoval v mladoboleslavské automobilce Laurin & Klement, kde získal zkušenosti s motory a strojírenskou výrobou. Automobily pro něj ale nebyly konečnou metou. Na počátku 20. století se totiž odehrávalo dobrodružství, které přitahovalo konstruktéry po celém světě: člověk se učil létat ve stroji těžším než vzduch.

Po úspěších bratří Wrightových se o to pokoušely desítky dalších vynálezců. Mnozí stavěli stroje, které se sotva odlepily od země, jiní havarovali při prvních zkouškách. Spolehlivé motory byly vzácné a zkušenosti s pilotováním se získávaly především pokusy, z nichž některé končily tragicky.

Vlach začal experimentovat kolem roku 1909. Jeho první konstrukce neuspěly podle představ a při zkouškách docházelo k poškození letounů. Přesto pokračoval. Nechtěl vzít hotový zahraniční stroj a pouze ho upravit. Chtěl přijít s vlastním řešením.

Jeho nejúspěšnější letoun vznikal od roku 1910 a dokončen byl v roce 1912. Šlo o jednoplošník s rozpětím přibližně deseti metrů, dřevěnou konstrukcí a plátěným potahem křídel a ocasních ploch. Celý stroj vážil kolem 720 kilogramů. Byl to výsledek několikaleté práce konstruktéra, který se snažil využít technické možnosti dostupné v českých zemích.

Motor z Laurinky

Srdcem letadla se stal motor Laurin & Klement o výkonu přibližně 38 koní. Automobilka, známá výrobou vozidel, tak nepřímo vstoupila i do dějin českého letectví. Na dnešní poměry se výkon zdá nepatrný. V roce 1912 však konstruktéři pracovali s úplně jinými možnostmi. Každý kilogram navíc znamenal problém, protože motor musel být dostatečně výkonný, ale zároveň nesměl letoun příliš zatížit. Křídla musela vytvořit dostatečný vztlak, konstrukce vydržet namáhání a pilot zvládnout stroj, který neměl moderní přístroje ani bezpečnostní prvky.

Vlach většinu součástí svého letounu zajistil z domácích zdrojů. Výjimkou byl například plátěný potah od firmy Kontinental. Podstatné bylo, že letadlo nebylo kopií zahraničního typu. Jeho konstrukci navrhl sám Vlach a pohon svěřil motoru, který znal z prostředí mladoboleslavské automobilky.

V roce 1912 svůj stroj představil na Mladoboleslavské krajinské výstavě, kde získal zlatou medaili. Město mu následně poskytlo malý hangár na vojenském cvičišti Radouč. Zbývalo jediné: dokázat, že letadlo není pouze zajímavým technickým exponátem, ale skutečně létá.

Sedmdesát metrů k prvnímu vzletu

Vlach nebyl zkušeným pilotem. Rozumět motoru a postavit letadlo byla jedna věc, zvládnout ho ve vzduchu druhá. Přesto se rozhodl, že za řízení usedne sám.

Ke svému stroji někdy přicházel už kolem třetí hodiny ráno. Město ještě spalo, ale na cvičišti se ozýval motor a konstruktér zkoušel, zda jeho výtvor dokáže vzlétnout. V době, kdy neexistovaly dnešní letecké školy se každý pokus mohl změnit v nebezpečnou nehodu.

Rozhodující okamžik přišel 8. listopadu 1912. Letoun se rozjel po zemi a po přibližně sedmdesáti metrech se odlepil od povrchu. Vlach vystoupal do výšky asi dvaceti metrů a uletěl několik set metrů. Uváděná rychlost dosahovala až 100 kilometrů za hodinu.

Nebyl to rekord, který by ohromil celý svět. Význam spočíval v samotném úspěchu: vlastní konstrukce se skutečně vznesla a dokázala letět. Vlach se navíc pokusil o několik letů během jediného dne. Právě opakované vzlety ukázaly, že nešlo jen o náhodné poskočení nad zemí.

Šestý pokus však skončil havárií. Vlach se lehce zranil a jeho letoun utrpěl poškození. Technický úspěch tak měl svou cenu. Konstruktér dokázal dostat stroj do vzduchu, ale stále se učil, jak ho bezpečně ovládat.

„Svůj aeroplán si rozbiji raději sám“

Vlachova povaha mu pomáhala vytrvat, ale zároveň ho mohla dostávat do nebezpečných situací. Zdeněk Keck mu nabídl pomoc se zalétáváním letounu. Vlach však údajně odpověděl, že si svůj aeroplán raději rozbije sám. Chtěl mít svůj projekt pod kontrolou a spoléhal na vlastní schopnosti. Jenže pilotování vyžadovalo zkušenosti, které se nedaly získat v dílně.

Vlach pokračoval v pokusech až do roku 1914. Poté vypukla první světová válka a jeho experimenty skončily. Letoun rozebral a motor vrátil firmě Laurin & Klement. K létání se už po válce nevrátil a věnoval se mimo jiné vývoji obráběcích strojů. Zemřel 8. února 1957 v Sezimově Ústí.

Metoděj Vlach nevybudoval leteckou továrnu a jeho letoun se nevyráběl v tisících kusů. Přesto se mu podařilo překonat hranici mezi technickou představou a skutečným letem. V Mladé Boleslavi postavil vlastní letadlo a sám se s ním vznesl nad zem. Vlach tak dokázal, že český konstruktér může vytvořit vlastní létající stroj bez opisování zahraničních konstrukcí. V době, kdy se letectví stále rodilo z odvážných pokusů, to byl výkon, který si zaslouží místo v dějinách techniky.

Seznam použitých zdrojů:

1. AEROKLUB MLADÁ BOLESLAV. Historie. Online. Dostupné z: https://www.akmb.cz/aeroklub-mlada-boleslav/historie/

2. ČASOPIS STAVEBNICTVÍ. Splněná vize: Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. Online. Dostupné z: https://www.casopisstavebnictvi.cz/clanky-splnena-vize-letecke-muzeum-metodeje-vlacha-v-mlade-boleslavi.html

3. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Historické dopravní prostředky: letadlo Metoděje Vlacha. Online. 23. 2. 2015. Dostupné z: https://mpo.gov.cz/cz/e-komunikace-a-posta/postovni-sluzby/emise-znamek/znamky-vydavane-v-roce-2015/historicke-dopravni-prostredky-letadlo-metodeje-vlacha–156074/

4. MUZEUM MLADOBOLESLAVSKA. Metoděj Vlach. Online. Dostupné z: https://www.muzeum-mb.cz/letecke-muzeum-metodeje-vlacha/expozice/metodej-vlach

5. WIKIPEDIE. Metoděj Vlach. Online. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Metod%C4%9Bj_Vlach