Článek
V zemi, kde se politická paměť měří na měsíce a PR často vítězí nad realitou, není divu, že i po všech přešlapech, nesplněných slibech a rozpočtových podrazech, stále část voličů věří koalici SPOLU. Proč? Protože v politice dnes nevyhrává pravda, ale dobře zabalená iluze.
Vzpomínáte na rok 2021? Já ano.
Před volbami v roce 2021 se koalice SPOLU prezentovala jako odpovědná alternativa k populismu. Mluvili o „vládě odborníků“, „nezadlužování budoucnosti“ a „ozdravě veřejných financí“. Hlavní sliby zahrnovaly:
- Snížení deficitu bez zvyšování daní
- Zjednodušení daňového systému
- Štíhlý, efektivní stát, škrty v byrokracii, ne u lidí
- Zachování základních veřejných služeb (školství, zdravotnictví, důchody)
- Podpora střední třídy a malých podnikatelů
- Digitální stát a podpora inovací
Snížení deficitu bez zvyšování daní? Iluze, která dlouho nevydržela
Před volbami v roce 2021 SPOLU tvrdilo, že zvládne snížit rozpočtový deficit bez zvyšování daní. V programu doslova slibovali: Konsolidaci veřejných financí zvládneme bez plošného zvyšování daní. Nepůjdeme cestou zvyšování daňového zatížení pracujících lidí.“
Jenže už v roce 2023 přichází tzv. konsolidační balíček, který:
- Zvýšil DPH na některé zboží a služby např. u léků, knih nebo potravinových doplňků, což zasáhlo širokou veřejnost.
- Omezil slevy na dani, např. školkovné či slevu na manžela.
- Zavedl novou hranici pro solidární daň (pro vyšší příjmy) sice mířenou výš, ale přesto popírající původní sliby.
- Zvýšil odvody živnostníkům (OSVČ) tedy přesně té skupině, kterou SPOLU deklarovalo chránit.
Takže přestože se vláda formálně vyhýbala slovu „zvyšování daní“, výsledkem je faktický růst daňové zátěže, zejména pro střední třídu, rodiny a drobné podnikatele.
A co deficit? Po prvotním kosmetickém snížení v roce 2023 se v roce 2024 opět prohloubil – podle rozpočtových výhledů deficit zůstává strukturální a dlouhodobý.
Zkrátka: daně se de facto zvýšily, ale deficit zůstal. Slova o „odpovědnosti“ tak znějí spíš jako PR než realita fiskální politiky.
Daňová zátěž
Zjednodušení daňového systému? Spíš větší chaos
Dalším klíčovým slibem SPOLU bylo zjednodušení a zpřehlednění daňového systému. V programu se psalo:
„Daňový systém musí být předvídatelný, jednoduchý a srozumitelný. Jen tak bude fér.“
Realita však připomíná opak:
- Zavedení paušální daně pro OSVČ bylo upravováno hned několikrát měnila se pásma, limity i termíny. Mnoho podnikatelů nevědělo, zda se jim paušál vůbec vyplatí, nebo jak přesně funguje.
- Daňové formuláře zůstávají složité, elektronické systémy nejsou uživatelsky přívětivé a účetní a daňoví poradci hlásí nárůst chyb a zmatků.
- Některé změny byly oznámeny na poslední chvíli, bez přechodného období – např. změny v DPH u zboží a služeb, které způsobily zmatek ve fakturaci tisícům firem.
Navzdory slibům se daňový systém nezjednodušil jen se více zatížil drobnými výjimkami, výlukami a změnami, které sledují krátkodobé výnosy, nikoliv dlouhodobou stabilitu.
Výsledkem je prostředí, kde běžný občan neví, na čem je, OSVČ potřebují účetního i na jednoduché přiznání.
„Štíhlý stát. Efektivní stát. Škrty v byrokracii, ne u lidí.“
Volební program sliboval, že stát bude méně přebujelý, méně drahý a více přívětivý. Konkrétně chtěli:
- Zefektivnit chod státní správy, snížit její rozsah a „odbourat zbytečnou byrokracii“.
- Zrušit zbytečné úřady a agendy a centralizovat digitální agendy do jednoho funkčního systému.
- Zmenšit počet státních zaměstnanců, zejména v administrativě, ne ve službách občanům (např. učitelé, hasiči, zdravotníci).
- Zjednodušit povolovací procesy, stavební řízení a daňové podání.
Jenže jaká je realita po třech letech vlády?
Státní aparát není štíhlejší, ale dražší a složitější. Počet úředníků se nesnížil, byrokratická zátěž podnikatelů roste. Zjednodušení daňového systému se nekonalo – naopak, v roce 2023 a 2024 přišla vlna daňových změn které i daňoví poradci označují za zmatečné a chaotické.
Namísto rušení úřadů nebo snižování personálních nákladů stát masivně investoval do PR poradců, komunikačních expertů a vnějších konzultantů. A přestože vláda tvrdí, že „šetří“, skutečná úspora neprobíhá a učitelé, úředníci sociálních služeb, pracovníci úřadů práce či inspektoři jsou dlouhodobě podfinancovaní, přetížení a často mizí z veřejného sektoru úplně. Hlavně že si politici přidali desetitisíce navíc! Mimochodem důchodcům v průměru o 360 Kč.
Přehled platů politiků
Samozřejmě nemůžeme opomenout 100 000 Kč na šatičky paní prezidentové. Opět z našich daní.
Volební program SPOLU v roce 2021 sliboval voličům, že základní veřejné služby zůstanou nedotknutelné. Cílem údajně bylo „ochránit funkční jádro státu“: školství, zdravotnictví a důchody. Měly být garantovány jako veřejná, kvalitní a dostupná služba.
Jenže po třech letech vládnutí je patrné, že tenhle slib byl jen marketingová zástěrka protože ve všech třech oblastech dochází k postupnému oslabování systému, čím dál větším tlakům na občany a rozkladu dostupnosti.
Školství: víc papíru, méně podpory
- Slibované navýšení výdajů na školství na 5,2 % HDP se nekonalo. Realita je pod průměrem OECD.
- Platy učitelů měly dosáhnout 130 % průměrné mzdy, ve skutečnosti jsou někde kolem 113 % a bez jistoty dalšího růstu.
- Systém zůstává přetížený, podfinancovaný a vzdělávací reformy se buď zasekly, nebo neprošly vůbec.
- Mnoho škol čelí úsporám na provozu: omezené pomůcky, zkracování hodin, rušení kroužků.
Zdravotnictví: formálně zdarma, fakticky stále dražší
- SPOLU se zaklínalo zachováním dostupné veřejné zdravotní péče, ale realita je jiná.
- Nemocnice se potýkají s nedostatkem personálu, zvyšujícími se náklady, a část péče se přesouvá do soukromého sektoru kde pacienti platí nebo připlácejí.
- Zvýšení DPH na léky a zdravotnické pomůcky (v rámci konsolidačního balíčku) přispělo k jejich zdražení, což nejvíc dopadá na seniory a chronicky nemocné. Tady je nutné dodat že byly dvě snížené sazby 10% a 15% ty se sjednotili do 12%, některé věci zlevnili. druhé zase zdražili.
- Některé ambulance přestávají brát nové pacienty, lhůty na operace a specialisty se prodlužují.
- Výpadky v oblasti zubní péče, dětských lékařů nebo psychiatrií jsou čím dál viditelnější.
Důchody: reforma nebyla, ale škrty byly
- Koalice slibovala „zaručený důstojný důchod“ nic takového nebylo legislativně zavedeno.
- Valorizace důchodů byla snížena, a to retroaktivně tedy i lidem, kteří si na ni již právně nárokovali. To vyvolalo kritiku od ombudsmana i ústavních právníků.
- Reforma důchodového systému nebyla představena, jen kosmetické úpravy. Důchodci dál žijí v nejistotě a s napjatými rozpočty často jsou nuceni volit mezi jídlem a léky.
- Mnoho seniorů s nízkými důchody je dnes ekonomicky na hraně chudoby, zejména osamělé ženy a invalidní důchodci.
Koalice SPOLU šla do voleb s jasným slibem: „Střední třída je páteří společnosti a zaslouží si stabilitu, podporu a respekt.“ V programu slibovali méně byrokracie, předvídatelné daně a férové podmínky pro OSVČ i malé firmy. Jaká je realita tři roky poté?
Reálné kroky vlády dopadají tvrdě právě na tu střední vrstvu, kterou chtěli chránit:
- Konsolidační balíček z roku 2023 přinesl zvýšení daně z příjmů pro část živnostníků a zaměstnanců. I když se formálně netýká nejnižších příjmů, právě střední třída nese hlavní daňovou zátěž kvůli zrušení výhod, úlev a limitů.
- Došlo k omezení paušálů pro OSVČ, změně pravidel paušální daně a vyšší administrativě místo zjednodušení vznikl chaos a nepředvídatelnost, což je pravý opak stability.
- Zrušily se některé daňové výjimky, ale korporátní sektor a nadnárodní firmy byly zasaženy minimálně. Malí podnikatelé přitom často nemají rezervy, právníky ani čas na přizpůsobení se každé novince.
Papírové zjednodušení = praktické ztížení
- Vláda často deklarovala, že „digitalizuje“ a „zjednodušuje“, ale v praxi to znamenalo jen nové online portály, ale stejné staré problémy: nejasná pravidla, výpadky systému, nejisté termíny.
- Zavedení konsolidačního balíčku bez přechodného období a s minimálními konzultacemi bylo kritizováno i Hospodářskou komorou.
Digitální stát a inovace bylo jedno z klíčových hesel SPOLU — „stát 21. století“, e-Government, bezpapírový úřad. Jenže jedním z největších fiaskem celé vlády byla digitalizace stavebního řízení, která nejenže selhala, ale nakonec vedla až k odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti).
Koalice SPOLU ve volebním programu 2021 psala:
„Chceme stát 21. století přehledný, srozumitelný, digitální. Vše, co půjde, půjde vyřídit online. Žádné běhání po úřadech.“
Znělo to jako slib moderní doby. E-government, elektronická komunikace s úřady, konec stohům papírů. Realita? Kolaps jednoho z klíčových projektů, digitální stavební řízení.
Digitální stavební řízení: ukázkové selhání
Projekt, který měl v roce 2024 zjednodušit a zrychlit vydávání stavebních povolení, zcela selhal při spuštění.
- Systém nenaběhl včas, úřady nebyly připraveny, architekti a stavebníci neměli přístup, spousta žádostí skončila na mrtvém bodě.
- MMR utratilo stovky milionů korun za software a přípravu systému, který ale nefungoval a úředníci se vraceli k papírovému řešení, tedy krok zpět.
- Chaos způsobil nejen zdržení projektů, ale i škody investorům, firmám i městům – například některé developery to stálo měsíce čekání.
Politické důsledky: padl ministr
Po rostoucím tlaku odborné veřejnosti, krajů i koaličních partnerů byl v červnu 2024 odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který projekt zastřešoval.
Přestože Bartoš byl z Pirátské strany, projekt byl součástí vládního programu a SPOLU ho podporovalo jako symbol „digitálního státu“.
Podle médií i expertů se ukázalo, že vláda neuměla projekt řídit, nenaslouchala odborníkům, a hlavně podcenila přípravu i testování.
„Digitalizace stavebního řízení je ukázkou toho, jak by se to dělat nemělo,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí.
Co zůstalo z digitálního státu?
- Online Portál občana stagnuje, řada služeb stále vyžaduje osobní návštěvu.
- Jednotný přístup ke zdravotním datům nebo digitální identita pokulhávají.
- Stát sice digitalizuje daňové formuláře, ale uživatele zahlcuje složitostí.
Z příslibu moderního „smart“ státu tak zůstává hlavně vznešená rétorika, ale minimální výsledek. A jeden padlý ministr.
Realita místo slibů a účet platí občan
Koalice SPOLU vstupovala do vlády s hesly o odpovědnosti, modernizaci, důstojnosti a ochraně střední třídy.
Po třech letech vládnutí ale zůstává spíš pachuť z promarněné příležitosti.
Z digitalizace se stal chaos, z podpory podnikání nekonečné papírování, z úsporných opatření škrty na lidech, zatímco stát sám dál bobtná.
Důchodci přišli o valorizace, učitelé o jistoty, živnostníci o stabilní prostředí – ale poslanci si platy zvedli bez mrknutí oka.
Zatímco se veřejnosti říká, že „je třeba šetřit“, vláda dál utrácí za poradce, PR kampaně a nefunkční systémy.
A zatímco se slibovala budoucnost, většina občanů žije v každodenní přítomnosti, která je těžší a nejistější než před volbami.
Volby 2021 přinesly mnoho nadějí ale dnes už víme, že marketing a skutečná kompetence nejsou totéž.
A v zemi, kde se šetří na učitelích, ale ne na politicích, je možná čas přehodnotit, kdo tady vlastně slouží komu.
