Článek
Kapitán, který kvůli zranění nemohl pomoct na hřišti, shrnul pocity české basketbalové veřejnosti pár slovy. Problém zřejmě není v jednotlivcích. Problém je v systému, vedení a neschopnosti reflektovat, kam se moderní basketbal posunul.
Realita je krutá! Ale taková je dnes situace našeho basketbalu😢 všichni neseme část viny…
— Tomas Satoransky (@satoransky) August 30, 2025
Nikdo nepochybuje, že ti kluci basket hrát umí. V lize i zahraničí už to ukázali. Jenže na reprezentaci je vidět, že jim styl hry nesedí. Zastaralý plán bez náhradních variant, pomalé útoky a trojky z nouze - to není recept na úspěch. Portugalci i Estonci to přečetli a stačilo jim jen zabrat pod košem.
Fanoušci se proto ptají: má Diego Ocampo vůbec plán B? Po třech zápasech to vypadá, že ne. Hra je předvídatelná, bez dynamiky, bez nápadu. Přitom když Sehnal nebo Svoboda ukázali odvahu jít pod koš, hned se dalo něco vymyslet. Jenže takové momenty byly vzácné.
Tým bez pivota
Sestava působí nevyváženě. Chybí klasický pivot, který by dokázal svázat soupeřovu obranu. Pod košem jsme bezmocní, doskoky neexistují, soupeř má vždycky druhou šanci. A na rozehře je díra po Satoranském až příliš vidět. Míč se sice posouvá, ale bezzubě, bez tlaku na obranu.
Už před turnajem bylo jasné, že se jede do slepé uličky. Místo odvahy změnit styl nebo sestavu se jen čekalo, jak moc to bude bolet. Výsledkem je blamáž, na kterou doplácejí hráči i fanoušci.
Satoranský napsal, že všichni nesou část viny. Má pravdu. Ale bez zásadní změny se nikam neposuneme. Reprezentace není testovací laboratoř. Je to vizitka celého basketbalu v zemi.
Co bude dál?
Česko má před sebou ještě Srbsko a Lotyšsko. Zřejmě dva nejtěžší zápasy. Ale mnohem důležitější je, co přijde potom. Potřebujeme nový impuls, novou koncepci a výchovu fyzicky odolných pivotů.
Pokud tohle nepřijde, pak budeme jen paběrkovat a vzpomínat na dobu, kdy jsme se měřili s nejlepšími. A místo euforie z EuroBasketu budeme řešit, jestli český basketbal ještě vůbec má ambici být mezi elitou.
