Článek
V hradním příkopu Českého Krumlova žijí medvědice Marie Terezie (32 let) a Polyxena a medvěd Vilém (oba 9 let). Marie Terezie většinu života prožila sama, ve výběhu o velikosti jednoho tenisového kurtu, jehož povrch je celý betonový. Vilém a Polyxena mají výběh jen o málo větší. Šelmám chybí kromě dostatečného prostoru především výhled, přírodní terén, úkryty i možnost šplhat.
Podpisy přímo na místě
O víkendu 29. a 30. srpna 2026 postavili Medvědí naděje spolu se spolkem OBRAZ – Obránci zvířat u medvědária petiční stánek, kde sbírali podpisy pod petici. Během několika dní se pod elektronickou či papírovou verzi petice podepsalo takřka 500 lidí.
Eva Filipczyková obestoupená starostou a chovateli medvědů
Petice požaduje přesun medvědů Polyxeny a Viléma z nevyhovujících podmínek betonového příkopu do moderního medvědího parku, důstojné řešení pro medvědici Marii Terezii odpovídající jejímu věku a zdravotnímu stavu, a ukončení chovu medvědů v příkopu státního hradu a zámku Český Krumlov.
U Marie Terezie, které je již 32 let, iniciativa zdůrazňuje, že o případném transportu musí rozhodnout veterinární odborníci. Pokud by nebyl přesun v jejím zájmu, žádá Medvědí naděje alespoň výrazné zlepšení podmínek přímo v Krumlově. Petici lze podepsat i online na medvedinadeje.org.
„Víkend v Krumlově nám ukázal, že lidem na osudu těchto medvědů opravdu záleží. Mluvili jsme se stovkami lidí tváří v tvář a mnoho z nich s medvědy drženými v příkopu soucítilo,“ říká Eva Filipczyková, vedoucí iniciativy Medvědí naděje. „Obzvláště si vážíme podpisů obyvatel Krumlova. Překvapilo nás také, jak silnou podporu měla petice mezi návštěvníky ze Slovenska. Snad je to tím, že ze své země medvědy dobře znají a neumí si představit, že by taková majestátní a chytrá zvířata mohla být celý život držena na ploše průměrného dvorku.“

32letá medvědice Marie Terezie v českokrumlovském betonovém příkopu.
Stereotypní chování a zažívací potíže
Systematický monitoring, který Medvědí naděje provádí od roku 2023, odhalil u všech tří zvířat výrazné stereotypní chování. Zejména jde o stereotypní kroužení, kroucení hlavou a přecházení z místa na místo. Ve všech případech jde o chování odborníky označované za typické projevy chronického stresu, který šelmy prožívají v nevyhovujících podmínkách.
„Tři medvědi v Českém Krumlově potřebují pomoc. Jejich utrpení je vidět na první pohled, stačí je chvíli pozorovat. Výběh Marie Terezie nesplňuje ani minimální zákonné podmínky,“ říká Filipczyková. Zákon stanovuje minimální velikost výběhu na 250 metrů čtverečních a uměle zpevněná nesmí být víc než jeho polovina. Provoz výběhu Marie Terezie tak pokračuje jen díky opakovaným výjimkám udělených veterinární správou.

„U mladších medvědů přetrvávají zažívací potíže. U Polyxeny se nově objevují výrazné problémy s kůží a časté drbání a škrábání, rovněž se u ní objevila nová forma stereotypního chování – nepřirozené otáčení kolem vlastní osy na velmi malém prostoru, přičemž nárůst stereotypního chování může signalizovat zhoršení welfare,“ zhodnotila stav medvědů po oslovení Medvědí nadějí Agnieszka Sergiel, profesorka Institutu ochrany přírody Polské akademie věd.
Odbornice na chování a welfare medvědů Sergiel dlouhodobě studuje mimo jiné stereotypní chování medvědů chovaných v lidské péči. V dubnu 2025 také vystoupila jako řečnice na odborné konferenci věnované chovu medvědů, která se uskutečnila právě v Českém Krumlově.
Spolupráce s Národním památkovým ústavem
Projekt Medvědí naděje si v boji za lepší život medvědů chovaných v zajetí připsal v posledních letech významné úspěchy. V roce 2024 podepsal s Národním památkovým ústavem memorandum o postupném ukončení chovu medvědů na státních hradech a zámcích.

Nevyhovující výběh pro medvědy v Českém Krumlově.
Spolupráce přinesla výsledky prakticky ihned. V prosinci 2024 byl ze zámku Konopiště odvezen medvěd Jirka, jehož novým domovem se stal hektarový zelený areál v zoologické zahradě v Ostravě. Zámek Náchod se zavázal k tomu, že v tamním medvědáriu už nebudou chováni žádní medvědi a místo medvědária nyní buduje novou část zámecké zahrady.
„Máme plán, jak medvědům v Krumlově zajistit lepší život, a spolupráci s Národním památkovým ústavem, díky které víme, že to jde. Krumlov je poslední místo, kde je třeba to dotáhnout,“ dodává Filipczyková.
„Jsme rádi, že se rétorika vedení zámku posouvá. Zpočátku říkali, že medvědi budou v krumlovském příkopu navždy, dnes už mluví o tom, že tam mají stávající medvědi dožít a s dalšími se nepočítá. Doufáme, že tento posun bude pokračovat, a že přinejmenším Vilém s Polyxenou brzy dostanou šanci na život v přirozenějším prostředí. Možným a připraveným řešením je medvědí park v německém Worbisu. Vhodná řešení lze hledat i v Česku. Možné je i vybudování medvědího parku v Krumlově či jeho okolí. Hledat konkrétní umístění bude možné ve chvíli, kdy s námi začne vedení krumlovského zámku situaci skutečně řešit,“ uzavírá Filipczyková.

Devítiletý samec Vilém při krmení v českokrumlovském medvědím příkopu.
Medvědí naděje vznikla jako reakce na dlouhodobě nevyhovující podmínky medvědů chovaných v příkopech českých hradů a zámků. Projekt při své práci spolupracuje s Polskou akademií věd a Českou zemědělskou univerzitou v Praze a svou argumentaci opírá o odbornou literaturu, vědecká data a dlouhodobé pozorování.
Více informací o podmínkách trojice medvědů v Českém Krumlově a k řešení, které by pro ně zajistilo lepší život, najdete na webových stránkách projektu Medvědí naděje. Na stejném místě můžete také Marii Terezii, Viléma a Polyxenu podpořit v cestě za lepším životem podpisem petice.






