Článek
Senátní volby máme za sebou. Uspěli v nich Starostové, dobře si vedla ODS a drtivý debakl utrpělo ANO. Sice jsem něco podobného čekal, protože voliče současných vládních stran Senát moc nezajímá, respektive k němu zaujímají kritický postoj a ke druhému kolu těchto voleb prostě nechodí. Přesto nula na kontě pro nejsilnější českou politickou stranu (hnutí) je překvapením a pro ně samotné patrně šokem. Já se však v tomto textu chci věnovat jednomu senátorskému klání. Mně nejbližšímu. A také hlavně jeho vítězi.
Tím je Martin Půta, předseda Starostů pro Liberecký kraj. Dovolím si tvrdit, že je nejúspěšnějším politikem Libereckého kraje co se týče volebních výsledku v jeho historii. Proti němu v boji o Senát stáli zajímaví soupeři. Nejvýraznější persona hnutí ANO v kraji Jitka Volfová, starostka České Lípy a poslankyně. Mně sympatický Vít Vomáčka za ODS, který poslancem v minulém poslaneckém období, tedy v letech 2021 až 2025. V regionu se však proslavil jako starosta Kravař na Českolipsku. Byl jím neuvěřitelných 31 let. A také obhajující senátor Jiří Vosecký, který v Senátu působil dvě volební období právě za Starosty pro Liberecký kraj. Když ho tentokrát z kandidatury na sněmu SLK vyšachovali, naštval se a šel do voleb jako nezávislý.
Zcela jednoznačně jsem favorizoval Martina Půtu
Jistě se ptáte proč. Od roku 2002 totiž vyhrával všechny volby, a to většinou s velkým náskokem. V uvedeném roce s partou kamarádů založil ve svém Hrádku nad Nisou - městě na hranicích s Německem i Polskem - místní uskupení Hrádek potřebuje změny a vyhráli s téměř 38 procenty. Půta se stal starostou. O čtyři roky později už získali přes 51 procent. V roce 2010 se blížili k 61 procentům. Dá se tedy říci, že Půta byl oblíbeným starostou Hrádku. V roce 2012 poprvé se Starosty pro Liberecký kraj vyhrál krajské volby (22,21 %) a stal se hejtmanem. V roce 2016 SLK získalo 32,35, o čtyři roky později rekordních 38,57. V roce 2024 přišlo čtvrté vítězství s 34,75 procenty, což je sice o něco méně než čtyři roky předtím, ale pořád je to druhý nejlepší výsledek. K tomu připočtěme, že se Půta symbolicky zúčastnil voleb do poslanecké sněmovny roce 2017. I když předem avizoval, že poslancem být nechce a byl na posledním místě kandidátky, voliči ho vykroužkovali do poslanecké sněmovny. Mandátu se však vzdal.
Rozhodně měl nakročeno do celostátní politiky. Podle mého by nezůstalo jen u poslance, ale měl na to býti i ministrem. Více, než mnozí z těch, kteří se ministry nakonec stali. Včetně těch za STAN. 28. března 2014 byl zvolen předsedou STAN. Pak však přišla pro Půtu osudná věc, která jeho politickou kariéru sice úplně nezničila, ale zbyla mu pouze jen její regionální část. Policie ho 18. listopadu 2014 obvinila na základě podezření z přijetí úplatku v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí kostela svaté Máří Magdalény v Liberci. Hlavní roli zde hraje stavební firma Metrostav. Od jejích zástupců si prý podle policie měl nechat slíbit 830 tisíc korun a 530 tisíc dostat. Oba manažeři Metrostavu však před soudem popřeli, že by Půtu uplatili. Soudce Petr Neumann, který v květnu 2020 v kauze nepravomocně osvobodil všechny obžalované, k tomu tehdy řekl: „Věc úplatků se pohybuje ve sféře úvah. Neví se kdy, kde a kým byly předány.“
Po obvinění však Půta pozastavil předsednictví u Starostů a nezávislých, funkci začal vykonávat tehdejší místopředseda Petr Gazdík. Do té doby, než se situace vyjasní. Nakonec Půta z funkce předsedy STAN v prosinci 2015 odstoupil. Nakonec odešel i ze STAN a vrátil se k SLK, opět do předsednického postu. Situace kolem obvinění se vlastně nevyjasnila dodneška. Přesto s tímto zatěžujícím balvanem od roku 2014 Půta vyhrál troje krajské volby. Do celostátní politiky se mu však zavřely dveře.
Začala podle mě fungovat příliš úzká vazba mezi lidmi z vedení města a některými firmami
Nyní přijde osobní vsuvka, protože Martin Půta je pro mě výjimečný. Je to úplně první politik, se kterým jsem dělal rozhovor. Vybral jsem si ho sám, protože jsem si ho vytipoval jako člověka dobře komunikujícího, což pro začínajícího redaktora bylo mnohem výhodnější a snazší, než se bavit s člověkem málomluvným či kostrbatě a frázovitě mluvícím. Sešli jsme se v kavárně v libereckém Babylonu a z našeho povídání vznikl text s názvem „Hrádek byl díra na hranicích“, který v liberecké MF Dnes vyšel 17. října 2009.
V něm Půta vysvětluje, proč vstoupil do politiky. „Politika je oblast, která mě vždycky lákala. Jsem takový klasický člověk, který v devadesátých letech hltal všechny možné televizní debaty. Komunální sféra mě začala zajímat, protože jsme s řadou kamarádů poznali, že dění v našem městě přesahuje hranice toho, co jsme ochotni tolerovat. Hrádek od roku 1990 řídila stále stejná skupina lidí. Do roku 1989 byl Hrádek taková díra na hranicích. Našim předchůdcům pod vedením starosty Faltuse se podařila řada pozitivních věcí. Bohužel začala podle mě fungovat příliš úzká vazba mezi některými lidmi z vedení města a některými firmami. Proto jsme se rozhodli to změnit a založili jsme občanské sdružení Hrádek potřebuje změny a kandidovali do voleb. Nečekali jsme, že vyhrajeme. Našim cílem bylo získat několik mandátů, aby mělo vedení města pocit kontroly.“
Jeho uskupení však vyhrálo a Půta mluvil o velké zodpovědnosti lidem dokázat, že nedávali jen plané sliby. „Jako starosta chci, aby lidé mohli do rozhodování mluvit i jindy než v době voleb a ovlivňovat, co se ve městě děje. V Hrádku jsem se narodil, žiji tu a budu tu i nadále. Chci se chovat tak, aby na mé dcery, až budou starší, někdo na ulici nepokřikoval, že mají tatínka lotra..“
O necelý rok později, 7. srpna 2010 zažil (nejen) Hrádek nad Nisou ničivé povodně. V neděli, den po nich jsem byl v zástupu novinářů, kteří sledovali vzácnou návštěvu na postižená místa, konkrétně Chrastavu (kde už tehdy starostoval Michael Canov) a právě Hrádku. Přijel sem tehdejší prezident Václav Klaus či ministr vnitra Radek John, v Chrastavě byl i tehdejší premiér Petr Nečas. V říjnu 2014 Půta v debatě v liberecké kavárně Pošta na tuto dobu kriticky zavzpomínal. „V roce 2010 jsem byl starostou Hrádku. A byl jsem u toho, kdy k nám po povodni přijel tehdejší premiér, prezident, ministr vnitra, dopravy, ředitelé Povodí Labe. Všichni říkali, jak na všechno budou peníze. Dlouho jsem se tak nestyděl. Těm lidem bylo úplně jedno, co se stane druhý den a jen na kamery vyprávějí, jak se o všechno postarají a zároveň nic neudělají,“ konstatoval. Je fakt, že za tu dobu se Hrádek hodně posunul kupředu, na čemž má zásluhu i Půtův následovník a spolupracovník ze stejné politické party Josef Horinka.
Rozkol s Korytářem a Kocumovou
Na krajské úrovni v prvním hejtmanském období utvořil Půta se SLK koalici se Změnou Jana Korytáře. V té době to byla naprosto unikátní krajská vláda složená ze dvou regionálních sdružení. V roce 2012 zvítězila v Česku v devíti krajích ČSSD, ve dvou KSČM a v jednom ODS. Půta se s Korytářem však rozhádal, a to se týká i dalších lidí ze Změny. Stali se z nich političtí nepřátelé. Korytář v politice už není, ale jsou v ní stále lidé z jeho původního uskupení, kteří patří k Půtovým největším kritikům. Samozřejmě, že to bylo z důvodu policejního obvinění.
Krátce po něm nastalo bouřlivé krajské zastupitelstvo. Konalo se 24. listopadu 2014. Více než šokující obvinění hejtmana Martina Půty (Starostové) z přijetí statisícového úplatku se v něm řešilo odvolání neposlušné náměstkyně Zuzany Kocumové ze Změny. Po jejím odvolání se prakticky rozpadla krajská koalice Starostů a Změny. Hodně přitom o věcech příštích napověděla tisková konference na krajském úřadě zhruba hodinu před zahájením zastupitelstva. Před novináře jako na nějakém divadelním představení manifestačně předstoupil zastupitelský klub Starostů pro Liberecký kraj doplněný i některými odpadlickými radními ze Změny. Lena Mlejnková přečetla prohlášení vyjadřující bezmeznou důvěru v Martina Půtu při jeho policejním obvinění z braní úplatku. Později totéž opakovala i na zastupitelstvu. „To mi přijde jako za komunistů. Hromadné vyjadřování podpory někomu. Přitom nikdo neví co všechno policie ví a jak to vlastně bylo,“ okomentoval toto chování jeden z návštěvníků zastupitelstva.
O vině a nevině hejtmana ví jediný člověk. A to je hejtman sám. Ostatně to i na zastupitelstvu zmínil. „Jsem jediný, kdo ví, že je nevinen. Chápu, že někdo kdo mě nezná, věří spíše než politikovi policii,“ uvedl. Na své nevině trvá dodnes. „Ničeho nezákonného jsem se nedopustil. To platilo v roce 2014, tak i teď, devět let od začátku této kauzy, která rozhodně není výkladní skříní české spravedlnosti,“ prohlásil Půta po devíti letech pro Seznam Zprávy.
Popularita je na ústupu
Nakonec však Půta patrně usoudil, že bude lepší, když po dlouholetém působení v krajské politice odejde do Senátu. Zvláště když byl v únoru 2025 odsouzen k ročnímu nepodmíněnému trestu s odkladem na dva roky, proti čemuž se odvolal. Nyní čeká na verdikt Vrchního soudu v Praze. Vzhledem ke zmiňovaným dosavadním výsledkům si oprávněně mohl věřit, že bude do Senátu zvolen. Což se nakonec i stalo. K mému překvapení však velice těsně. Dokonce nevyhrál ani první kolo, kde ho předčila Jitka Volfová z ANO. I tak byl však favoritem pro druhé kolo, protože voliči ANO ke druhému kolu senátních voleb nechodí. Vyhrál se ziskem 55,75 procent hlasů. Z mého pohledu je to těsné vítězství, které asi přišlo na poslední chvíli. Půtova popularita je patrně na ústupu.
Na Půtovo vítězství přišly reakce různé. Zmíním zde tu od zástupce jeho největších kritiků z bývalé Změny, kteří jsou nyní shromážděni v libereckém uskupení LOL, Jindřicha Felcmana. „Upřímně gratuluji. Proč? Jak se říká, když ho nemůžete porazit, pošlete ho vejš. Hejtman Půta už podle mého názoru nemá co Libereckému kraji co dát. Ve schopnosti chápat aktuální potřeby regionu, trendy a výzvy už dávno vyhořel. Typickou ukázkou budiž tristní stav středních škol, setrvačná politika založená pouze na asfaltování silnic, ekonomika kraje propadající se se zbytkem Česka na dno. Co se ale naučil, je politický marketing. Co ho nikdy neopustilo je maximální cílevědomost a nasazení v kampaních. Když to zkombinujete s možností hejtmana se vyfotit u každé opravené silnice nechat vyfotit, srazit nějak jeho volební výsledky nešlo. Není náhodou, že dokázal převálcovat tak dominantní političku jako je Jitka Volfová. Navíc v tak složitém regionu, jako je Česká Lípa. Liberecko ztratí, Praha získá. Pro Liberecko dobře, v Praze se to ztratí,“ domníval se v příspěvku na sociálních sítích člen Strany zelených.
Já Jitku Volfovou zas tak dominantně nevidím, zvláště ne při volbách do Senátu. Šanci by měla (a volby to i ukázaly), kdyby senátní volby byly jednokolové, což ovšem nejsou. Upřímně být v kůži politiků, tak bych do senátního souboje s Půtou nešel. Považoval bych to za předem prohrané a vyhozené peníze. Důležité je zmínit, že Půta už dopředu oznámil, že v případě zvolení do Senátu rezignuje na post hejtmana. Tím opustí po dlouhých letech politiku v regionu. (I když vliv a vazby mu nepochybně zůstanou). Další tak volebně úspěšný politik se tu už asi těžko najde.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_P%C5%AFta
https://medium.seznam.cz/clanek/oldrich-szaban-hejtman-puta-chteji-me-politicky-zlikvidovat-59097
https://www.novinky.cz/clanek/volby-liberecky-kraj-bude-menit-hejtmana-puta-sledovany-souboj-na-ceskolipsku-vyhral-40603377
https://nasliberec.cz/2026/10/17/volici-poslali-z-korupce-odsouzeneho-hejtmana-putu-do-senatu/
