Hlavní obsah
Názory a úvahy

Má Izrael kromě vojenské i jinou strategii? Kolik válek chce vlastně vést?

Foto: Mateszzzz Wikimedia Commons Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho vláda nyní válčí na několika místech.

Izrael zaútočil na Írán. Kromě toho válčí ještě na několika jiných místech. Po masakru od teroristů z Hamásu poničil značnou část Pásma Gazy, obětí jsou desetitisíce. To má být řešení?

Článek

Izrael má v českém politickém i mediálním prostředí převažující podporu. Projevuje se i v hodnocení jeho současné vojenské akce, kdy desetimilionová země zaútočila na devadesátimilionovou. Izraelci jsou samozřejmě v regionu vojensky nejsilnější, přesto je však Írán poněkud větší sousto než Palestinci v Gaze.

Čeští komentátoři i politici zdůrazňují, že záměrem Izraelců je zničit íránský jaderný program, protože se bojí, že Írán má v úmyslu vyrobit atomovou bombu a že vládnoucí režim v Teheránu by ji neváhal použít proti židovskému státu. „Vypadá to tak, že vláda Benjamina Netanjahua bude útočit, dokud nebude mít jistotu, že dvojí hlavní nebezpečí ze strany Teheránu, atomové bomba a systém balistických raket, se podaří zlikvidovat,“ domníval se komentátor Lidových novin István Léko v MFD.

Připomíná též, že velmi napjaté vztahy mezi Íránem a Izraelem trvají od roku 1979, kdy během islámské revoluce byla svržena dynastie Páhlaví, byl z dnešního pohledu paradoxně nejvěrnějším spojencem Izraele v regionu. A předkládá hypotézu, že cílem Izraelců může být i pokus o svržení politického systému v Teheránu. To však není nic jednoduché a otázka zní, co by bylo pak. Jak by se však asi Íránci dívali na někoho, kdo by se dostal k moci díky Izraelcům?

Opačný postoj na stejné stránce MFD představil bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který se k případnému svržení teheránského režimu Izraelci staví stejně skepticky jako autor tohoto textu. Krátce po zahájení leteckého izraelského útoku na Írán totiž izraelský dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu oslovil Íránce a vyzval je, aby útok pochopili jako příležitost ke svobodě a pomohli svrhnout tamní teokratický režim. „Pokud to myslí vážně, pak podléhá stejnému omylu jako Vladimir Putin, jenž si myslel, že stačí na Ukrajině zahájit speciální vojenskou operaci a režim se zhroutí sám,“ konstatoval.

Jak popisuje, íránský režim je dědicem staré perské civilizace a kdysi nesmírně populárního zoroastrického náboženství. „Je to kultura, která drží celé společenství pohromadě, a proto dnes v Íránu nebude vůbec záležet ani na tom, kdo jsou sunnité a kdo šiíté, protože všichni se sjednotí proti agresorovi, který bombarduje a zabíjí jejich spoluobčany,“ uvedl s tím, že se mu nechce věřit, že by to Netanjahu nevěděl. „Zdá se mi, že jeho vystoupení je pouhé divadlo, které zakrývá, že žádnou strategickou vizi pro své jednání nemá,“ sdělil.

Masakr ze 7. října 2023

Nejnovější kolo válek, do kterých se Izrael pustil nastalo po osudné události koncem roku 2023. Izrael hned po svém vzniku napadli sousední arabské země, čelil za svou existenci několika válkám, přesto nejkrvavějším a nejtragičtějším dnem izraelské historie je 7. října 2023, kdy na jeho území vpadli teroristé z palestinského Hamásu a dlouhé hodiny vraždili, znásilňovali a odvlékali zajatce do Pásma Gazy. Uvádí se dvanáct set obětí tohoto útoku.

Stalo se to v době, kdy vnitropolitická situace v Izraeli byla napjatá. Po čtvrtých předčasných volbách se Netanjahu rozhodl jít do koalice i s extrémními pravicovými stranami. „Do vlády se tak dostali lidé a politické strany, které jsou otevřeně rasistické, antiarabské, homofobní. Mají v programu věci, které se dají označit jako židovský fašismus,“ řekla na debatě v Liberci v prosinci 2023 analytička Irena Kalhousová. Nejznámějším jejich představitelem je Itamar Ben Gvir. „Je to člověk, který nebyl přijat do armády kvůli radikalismu. V Izraeli nebýt přijat do armády je umění, jemu se to podařilo. Stal se ministrem pro národní bezpečnost a spadá pod něj policie. Tedy muž, na nějž má policie velmi tlusté svazky, protože byl mnohokrát obviněn z extremismu,“ upozornila.

Politici tohoto stylu dělali kroky, které neuvěřitelným způsobem rozdělily izraelskou společnost a také provokovali Palestince. Izraelce rozdělil především návrh této koalice na justiční reformu. Což byl pokus oslabit Nejvyšší soud. „Izraelská společnost se proti tomuto záměru většinově postavila. Začaly masové demonstrace, které podle mě v demokratickém světě nemají obdoby. Po dobu devíti měsíců byly každý týden stotisícové demonstrace. K protestům se přidali i představitelé armády. Což bylo poprvé v historii, že se bezpečnostní složky částečně postavily proti vládě,“ konstatovala.

Politická, potažmo společenská krize se nepochybně promítla do bezpečnostních složek. „Krize tam byla obrovská a nepřátelé to samozřejmě vědí. Hamás, Hizballáh, Írán a tak dále. Do toho Ben Gvir a jemu podobní dělali kroky zvláště na Západním břehu, které neuvěřitelným způsobem vyprovokovávali Palestince k nějaké odvetě. Mimojiné také proto v době, kdy k útoku došlo, velká část izraelské armády, včetně jednotek sloužících normálně na jihu, byla koncentrovaná na Západním břehu. Tam byla obava, že dojde k velkým nepokojům,“ řekla analytička. Tím se stalo, že když do Izraele na jihu vpadly tři tisícovky ozbrojenců, nenarazily na velký odpor, protože tam ty jednotky chyběly.

Výsledkem byla tragédie, která otřásla Izraelem. Něco jako 11. září pro Američany. „Tam jsme to sledovali v televizi. Tady to Izraelci mnohdy se všemi detaily viděli v mobilu. Vezměte si, že vám někdo ráno zavolá a když to vezmete, vidíte, jak někdo vaši dceru znásilňuje a potom zabije. To vše před očima její rodiny. Toto část Izraelců zažilo. Je to nepopsatelně zraňující. Nikdy v žádné válce nezahynulo tolik civilistů jako 7. října. Bylo tedy jasné, že reakce na to bude jiná než v předešlých konfliktech. A opravdu je. To, co vidíme, je obrovská vojenská akce a má opravdu devastující dopady,“ konstatovala Kalhousová v prosinci 2023.

To, co Izraelci dělají, je hrůza

Tehdy však ještě se tvrdý postup izraelské armády v Gazy většinově setkával pod dojmem říjnového masakru s pochopením, které však začalo postupně klesat s počtem obětí palestinských obětí, které jdou údajně do desetitisíců (podle palestinské samosprávy 54 tisíc), včetně žen i dětí. Většina Gazy dnes leží v troskách. A opět je tu otázka, jakou mají Izraelci strategii. Vždyť i kdyby nějaký Palestinec v Gaze byl odpůrcem Hamásu, tak poté, když mu Izraelci zabijí nějakého blízkého příbuzného, co při počtu obětí se dá předpokládat, stane se i on zuřivým odpůrcem Izraele. Tímto tvrdým postupem se Izrael jen „vychovává“ další lidi, kteří ho nenávidí.

Ostře se proti izraelskému postupu v Gaze vymezil v Rozstřelu na iDnes například i vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Břetislav Tureček na Metropolitní univerzitě Praha. Podle něj nelze současné jednání izraelské armády v Pásmu Gazy označovat za obranu před terorismem. „Izrael zadržel 1500 teroristů, další tisíce jich pozabíjel v Gaze. Ale proč srovnává se zemí celé obytné čtvrti? Proč bourá nemocnice? Máme videa, kde se izraelští vojáci chechtají, jak zase někomu zničili vilku,“ popsal. Dle něj přibývá i na Západě politiků, kteří sice hájí izraelské právo na obranu, ale zároveň kritizují jeho postup. „To, co Izraelci dělají, je hrůza. Etnická čistka,“ řekl.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy Tureček také upozornil, že Netanjahu a jeho vláda se v minulosti zdráhali nastínit, s jakou poválečnou budoucností pro Gazu počítají. Až koncem května izraelský premiér uvedl, že po konci současné ofenzivy má celá oblast zůstat pod izraelskou kontrolou. Izrael tak z jeho pohledu nenabízí Palestincům žádnou alternativu mezi dvěma krajními scénáři, kdy buď povládne Hamás, nebo izraelská okupační armáda. Možnost, že by Pásmo Gazy spravovala palestinská samospráva, která úřaduje na Západním břehu, Izrael odmítá.

Netanjahu vede válku, protože pokud by nastal mír, hrozilo by mu vězení

Premiér Netanjahu podle něj hraje vabank. „Podle mě mu v této chvíli nezbývá nic jiného, než pokračovat jak ve válce, tak v holportu s těmi „extremisty“ - přičemž oni byli zvoleni, vlastně se stali mainstreamem v demokratických volbách. Netanjahu musí jet dál až na doraz, protože kdyby přistoupil na příměří, v němž by třeba Hamás zůstal u moci, tak mu ti radikálové z vlády okamžitě odejdou a on končí,“ domníval se Tureček.

Po útoku na Írán si přisadil i Zaorálek. „Kolik těch válek chce Izrael vlastně vést? V této chvíli bombarduje v Sýrii, vede válku proti Hamásu v Gaze, nemá ukončenou operaci v Libanonu, bojuje proti Húsiům v Jemenu a k tomu si jako vedlejšák ještě vezme válku s celým Íránem? Čeho chce Izrael dosáhnout těmito mnohačetnými výpady a expanzí? Existuje nějaká vize, která by sjednocovala úsilí na všech těchto frontách?“ ptal se.

„Je to podobné tomu, čím prošel Západ v boji s Talibánem. V Afghánistánu jsme každý taktický boj vyhráli, až jsme došli k závěrečné, velké strategické prohře. Neměli jsme žádnou životaschopnou strategii míru, který bychom chtěli nastolit. Stejně tak dnes Netanjahu nemá žádnou mírovou strategickou vizi pro region,“ domníval se exministr zahraničí. „Ale pokud je Izrael pod Netanjahuem stát bez celkové strategie, k čemu může sloužit jeho další válka s Íránem? Jak je možné začít válku s Íránem, když právě probíhala jednání o jeho jaderném programu s USA? Ta se vedla právě proto, aby se zabránilo válečnému konfliktu. Tím, co se stalo, dal Izrael najevo, že na jednáních nesejde, žádným jednáním nevěří, žádným partnerům nevěří. Pak ale sestupujeme do chaosu. Sestupujeme do doby, kdy platí pouze výhrůžky zničením a kdy platí pouze vojenská síla,“ konstatoval.

„Co se dá vlastně opravdu pochopit na posledních krocích Izraele? Jak je možné, že zahájil válku, přestože se nevyčerpaly všechny diplomatické možnosti? Proč podporujeme někoho, kdo nemá žádnou mírovou strategii? Ve skutečnosti se izraelský národ stal rukojmím premiéra Netanjahua, který vede válku, protože pokud by nastal mír, hrozilo by mu vězení,“ konstatoval Zaorálek s tím, že Netanjahu potřebuje udržet výjimečný stav co nejdéle, protože mu dává šanci politicky přežít. „A tak je ochoten vést jednu válku za druhou. Teď je ale hůř. Rukojmím Netanjahua se stáváme všichni. Válka s Íránem otevírá možnost daleko větší eskalace, než byly dosavadní izraelské operace. Obávám se, jestli se pomalu stále více nesmiřujeme s tím, že žijeme v nesmyslném, chaotickém světě, kde už nedokážeme odvrátit žádnou blížící se katastrofu. Už jenom přihlížíme,“ uzavřel Zaorálek.

Zdroj:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-gaza-trpi-netanjahu-nema-plan-ale-jede-na-doraz-zastavi-ho-jen-trump-277539

https://socdem.cz/akt-aktuality/izraelska-specialni-operace/

https://www.lidovky.cz/nazory/trump-prezident-usa-izrael-iran-valka-teheran-jaderne-zbrane-netanjahu.A250616_100429_ln_nazory_lvot

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/bretislav-turecek-rozstrel-gaza-iran-moralni-selhani-cesko-lipavsky.A250603_161057_zahranicni_vov

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/18/Bibius.png

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz