Článek
Jako první také provedl na Mount Everest kompletní sólový výstup. Dle UIAA - jediné autority pro uznávání výstupů - je stále prvním člověkem který zdolal Korunu Himálaje - 14 vrcholů vyšších než 8000 metrů bez použití kyslíku. Kromě výstupů na vrcholy je známý i svými pěšími výpravami – prošel napříč Antarktidou, Grónskem a pouštěmi Gobi a Taklaman. Je autorem mnoha desítek knih, z nichž bylo přibližně 30 přeloženo do češtiny.
Narodil v Brixenu 17. září 1944 v rodině venkovského učitele. Vyrůstal v údolí Villnöss v Jižním Tyrolsku. Tuto oblast získala po první světové válce Itálie na úkor Rakouska, většina obyvatel včetně Messnera však mluví německy. Reinhold se narodil jako druhé z devíti dětí. Ve dvanácti letech podnikl se svým otcem první obtížnější lezeckou túru ve východní stěně Malé Fermedy (stupeň obtížnosti 3). Později lezl hlavně se svým o dva roky mladším bratrem Günterem, s nímž od roku 1964 podnikl v Alpách řadu obtížných prvovýstupů.
A právě s bratrem Günterem se váže nejchmurnější chvíle Reinholda Messnera. Nastaly 27. června 1970. Bylo mu teprve 25 let a vychutnával si svou první návštěvu Himalájí, kde toužil zdolat osmitisícovku Nanga Parbat. K vrcholu 8125 metrů vysoké hory vyrazil se svým bratrem Günterem, kterého ale při dramatickém sestupu pohřbila lavina. Reinhold, oplakávaný a považovaný za mrtvého, se objevil po šesti dnech strádání. Tři následující měsíce strávil v nemocnici, kde mu amputovali omrzlé prsty na nohou i konečky prstů u rukou.
„Tato expedice byla klíčovou výpravou mého života, protože na ní jsem se naučil žít ve velkých dimenzích včetně té největší dimenze lidského života, kterou je smrt,“ vzpomínal později. Svého bratra pohřbil až v roce 2005, do té doby čelil obviněním, že ho na kopci nechal. Až jeho nález po 25 letech dokázal, že sourozenci pomoci nemohl.
Zdolání všech osmitisícovek zvládl za 16 let
Tato tragédie však Messnera od Himálaje neodradila. Naopak, protože bez vlastních prstů nemohl tak dobře lézt po skalách, stalo se pro něj výzvou dobývání nejvyšších hor světa. Po půl roce přestal učit a studovat, začal se věnovat horolezectví profesionálně, začal přednášet a psát knihy. Svou přívětivou tvář mu ukázaly v květnu 1978, kdy se na druhý pokus ocitl jako první člověk bez kyslíkových přístrojů na nejvyšší hoře světa Mount Everestu. V témže roce překonal další hranici: svou osudovou horu Nanga Parbat zdolal sólo.
Poté, co v roce 1979 pokořil druhý nejvyšší vrchol světa K2, se mu v srpnu 1980 podařil opravdu unikátní výkon. Jako první vystoupil zcela sám, nejen bez podpůrného týmu, ale také bez fixních lan, na vrchol Everestu. Zbývající osmitisícovky padly během následujících šesti let. Na tu poslední, Lhoce, vystoupil 16. října 1986 Zdolání všech osmitisícovek zvládl za 16 let.
V první polovině 90. let se věnoval především polárním přechodům. V roce 1990 uskutečnil 2800 km dlouhý přechod Antarktidy přes jižní pól, bez použití psů a techniky, o 3 roky později přešel Grónsko (2200 km) a o další 2 roky později se pokusil přejít Arktidu ze Sibiře do Kanady, ale neúspěšně.
V létě roku 1972 se oženil s Uschi Demeterovou, která dříve bývala manželkou jeho spolulezce Maxe von Kienlina. První manželství vydrželo jen do roku 1977. Jeho další partnerkou se stala Kanaďanka Nena Holguinová, která ho doprovázela i do základního tábora Mount Everestu při jeho sólovém výstupu a s níž má dceru Laylu (1981). Od poloviny 80. let žije se Sabinou Stehleovou, s níž má tři děti: Magdalénu (1988), Gesara Simona (1990) a Annu Judithu (2001). V roce 2009 se Messner v 64 letech se Sabinou Stehleovou oženil. V roce 1983 koupil hrad Juval, který zrekonstruoval, a od roku 1985 v něm přes léto žije. Zbytek roku bydlí v Meranu.
Velcí horolezci historie byli schopni změnit nemožné věci na ty možné
Messner několikrát navštívil Česko, naposledy pokřtil svou publikaci Pád nebes a ocenil také výkon lezce Adama Ondry. „Adam je nejlepší skalní lezec na světě. Je úspěšný i ve sportovním lezení, a až s ním skončí a bude se věnovat pouze skalám, tak toho dokáže ještě víc,“ uvedl Messner, který je velkým kritikem sportovního lezení, které mělo premiéru už na olympiádě v Tokiu před třemi lety. „Vždyť se to odehrává na stěně z plastu! S plastovými chyty. Co to má být? Každá opice je nahoře rychleji,“ podivoval se.
V rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil svůj vztah k horám. „V mém případě je to jistá fascinace a motivace. Existuje mnoho typů motivací proč se vydávat do hor. Neexistuje žádná dobrá nebo špatná. V horolezectví neexistuje dobro nebo zlo. Na horách jsem nikdy nevedl žádné morální diskuze. Mimo ně ano. V novinách se neustále hovoří o morálních rozměrech. My horolezci to máme jinak. Pro nás není dobré, nebo špatné. Pro nás je jen možné, nebo nemožné. A velcí horolezci historie byli schopni změnit nemožné věci na ty možné.“
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Reinhold_Messner
https://www.metro.cz/spolecnost/oslehany-borec-z-alp-nemecky-mluvici-ital-reinhold-messner-oslavi-kulate-osmdesatiny.A240912_175044_metro-spolecnost_mbena
https://www.novinky.cz/clanek/muzi-reinhold-messner-manzelka-mi-davala-podepisovat-zavet-318252
