Článek
Ve Francii je jasným favoritem evropských voleb Národní sdružení (RN), jehož nejznámější představitelkou je Marine Le Penová. Současná poslankyně byla předsedkyní RN v letech 2011 až 2022 a dvakrát (2017 a 2022) postoupila do finále prezidentského klání, kde ji vždy porazil současný francouzský prezident Emmanuel Macron.
Národnímu sdružení přisuzují průzkumy 30 procent, kdežto koalici centristických stran podporujících Macrona 16 procent. Největší roli v rozhodování voličů hrají domácí témata. Svízelná je situace národní pokladny, nezaměstnanost je na deseti procentech, a tématem je samozřejmě i migrace. Značná část Francouzů se obává kvůli přistěhovalcům o pracovní místa a také toho, že hlavně migranti z muslimských zemí změní hodnoty Francie. I z toho těží Národní sdružení nyní vedené Jordanem Badellou, který slibuje zastavit záplavu migrantů.
Migrace nepochybně přispěla k tomu, že už před půl rokem získala v parlamentních volbách nejvíce hlasů Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Na premiérský post sice Wilders neusedne, po dlouhých jednáních se mu však podařilo nedávno utvořit koalici s pravicovými a středopravicovými stranami. A i v evropských volbách si jeho strana dle průzkumů nepovede špatně. Mohla by získat 8 křesel a krok s nimi by měla držet se stejným počtem pouze levicová koalice Strany práce a GroenLinks.
Frustrace z migrace a klimatické politiky
S velkým očekáváním jsou sledovány volby v Německu. Očekává se, že Němci u volebních uren vystaví vysvědčení semaforové koalici sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholtze. Favority voleb vládní strany nejsou. Naopak. Nejvíce preference přisuzují CDU/CSU - kolem třiceti procent. Zatímco sociální demokraté by měli mít 14 procent, Zelení 13 a FDP čtyři procenta.
Kapitolou samou pro sebe je Alternativa pro Německo (AfD). Je poznamenána řetězcem skandálů, a to nemalých. Jejich jednička na kandidátce Maximilian Krah pronesl v rozhovoru pro listy La Reppublica a Financial Times, že „nikdy nebudu tvrdit, že každý kdo nosil za světové války uniformu SS byl zločinec.“ Což byl jeho konec. Od Alternativy se bleskově distancovala Marine Le Penová a evropští spojenci pak stranu vypudili z europarlamentní frakce Identita a demokracie. Alternativa pak Krahna a také Petra Bystroně (kvůli možným penězům od proruské sítě) hodila přes palubu.
Přes tyto problémy má AfD v průzkumech stále 17 procent, tedy více než vládní strany. Ty se voliči chytají potrestat za vysokou inflaci, prudkému nárůstu energií a nelegální migrace. Frustrace pramení i z klimatické politiky německé vlády, například zákonem o postupném vyřazení plynových kotlů. „Většina občanů je stále proti rozhodnutí vypnout jaderné elektrárny či proti zákazu spalovacích motorů v automobilech,“ vysvětlil Manfred Güllner z agentury Forsa.
V Rakousku budou v září parlamentní volby, takže ty evropské mnohé napoví i o jejich výsledku. V obou je favoritem Svobodná strana Rakouska. Opět jako jinde těží z nepřesvědčivého výkonu vlády, v Rakousku pod vedením lidoveckého kancléře Karla Nehammera. Svobodní se vymezují proti migraci, Green Dealu a jsou pro rakouskou neutralitu. „Svobodní ve své kampani činí Evropskou unii spoluzodpovědnou za četné krize posledních let. Strana je tak sběrnou nádrží pro pro všechny lidi, kteří jsou velmi kritičtí k EU,“ konstatoval politolog z Vídeňské univerzity Manuel Scharrer.
Svobodným průzkumy přisuzují šest křesel oproti třem dosavadním. Sociální demokraté by mohli zůstat na pěti, lidovci klesnout na čtyři z dosavadních sedmi. „Ukazuje nám to, že se svými tématy trefujeme do nálady rakouských obyvatel lépe než ostatní,“ pochvaloval si Harald Vilimsky, lídr kandidátky Svobodných.
Toto všechno může způsobit změny v evropském parlamentu. Se ziskem mohou počítat Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a také Identita a demokracie (ID). Jsou i návrhy spojit síly v nové alianci. „Nyní je čas se sjednotit. Bylo by to opravdu užitečné. Takovou příležitost bychom neměli promarnit,“ apelovala Marine Le Penová. Svoji výzvu směřovala hlavně k italské premiérce Giorgie Meloniové, která v evropských volbách patrně výrazně navýší mandáty své strany Bratři Itálie. Meloniová v rámci předvolební kampaně uvedla, že by se Evropský parlament měl inspirovat Itálií a dohodnout se na spolupráci pravicových stran.
V každém případě však předvolební průzkumy ukazují (až na výjimky) nespokojenost voličů s výkony svých vlád napříč Evropou.
Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/volby-eurovolby-2024-francie-pruzkumy-40473674
https://www.novinky.cz/clanek/volby-eurovolby-nemecko-2024-pruzkumy-40473985
https://www.novinky.cz/clanek/volby-eurovolby-2024-rakousko-40472925
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-eurovolby-preskupeni-sil-v-europarlamentu-hlavni-roli-muze-sehrat-meloniova-253051
https://www.novinky.cz/clanek/volby-eurovolby-2024-nizozemsko-kandidati-40473075
