Článek
Masivní používání mobilů je reálnou skutečností. Tvrdí se, že je to výsadou mladé generace. Když však sleduji některé své kamarády ve středním i vyšším středním věku jak každou chvilku do svého přenosného přístroje koukají, domnívám se, že postiženi jsou snad kromě těch úplně nejstarších všichni.
Můžeme tyto věci brát jako zábavu či zdroj poučení a můžou a mnohdy i takové jsou. Ale jsou i varující studie. Mluvil o nich v časopise Téma neurolog Martin Jan Stránský. „Není vůbec pochyb o tom, že ponoření do světa obrazovek nám bere čas i veškeré sociální i intelektuální schopnosti. U absolutní většiny lidí totiž koukání do obrazovky nepřispívá k ničemu, co by zlepšovalo jejich inteligenci nebo sociální dovednosti. A v neposlední řadě je to ztráta času, a ke všemu návyková,“ konstatoval.
Věnuje se i digitalizaci. V určitých ohledech může život zjednodušit. Jsou ale lidé, kteří dávají přednost osobnímu kontaktu. Možnosti si o věcech promluvit s živým člověkem, a ne s automatem. Problémem dle mého je, když se stane digitalizace povinnou a jiná možnost není. „Dneska není možné, aby člověk mohl žít normálně bez povinné digitalizace. Vrátil jsem se z Londýna, kde jsem jídlo musel objednat naskenováním QR kódu, nikoliv přes obsluhu. Není možné si pronajmout vůz bez kreditní karty, totéž se týká zamluvení letenky. Náš život se stal předmětem automatizace obrovského mraveniště,“ vypozoroval lékař.
Kdo je s tímto stylem sžitý, nemusí ani vyjít ven a s někým jednat. „Můžeme to dělat sami, bez přemýšlení. A to je právě to, co garantuje pokles našich intelektuálních schopností, poněvadž mozek je vytvořený jenom na základě jednoho pravidla - používej ho, nebo o něj přijdeš,“ objasnil.
Pokles intelektuálních schopností a nárůst úzkosti a deprese u mladých lidí
Podle Stránského děti kvůli mobilům a sociálním sítím hloupnou. „Tady v Česku jsme s vnímáním tohoto problému sto let za opicemi. Jinde ve světě je veřejnost s tímto faktem dávno obeznámena. Studie dávno dokazují, že ponoření do digitálního světa přináší minutu co minutu, hodinu co hodinu nástup hlouposti, pokles intelektuálních schopností a nárůst úzkosti a deprese u mladých lidí,“ uvedl Stránský s tím, že od roku 2000 výsledky standardizovaných testů ve všech zemích klesají, to především z hlediska intelektuálních schopností, schopností řešit problémy a gramatických dovedností.
„Platí to pro celý svět s výjimkou Finska a Dánska, kde zůstávají na stejné úrovni. Právě na základě toho daly nadnárodní organizace jako je UNESCO doporučení, aby se zakázaly mobilní telefony ve všech školách. V řadě zemích EU se tak už dávno stalo, v Austrálii a ve státech USA zakazují i sociální sítě pro malé děti,“ upozornil.
Proč má sledování mobilu takový dopad na intelekt? „Důvod je jeden. Sledování digitálních technologií nesouvisí se skutečným biologickým životem tím, že nás odvádí do světa, který je čistě návykový. Dítě se má učit lidským dovednostem na základě neustálých interakcí s jinými dětmi, lidmi a životem jako takovým. Místo toho ale české dítě stráví na telefonu denně v průměru 4,5 hodiny, a to tím, že sleduje videohry, je na sociálních sítích nebo textuje. Tím se jeho mozek neučí nic nového, pouze zůstává v jedné ploché rovině, nedochází tedy k tkz. drátování,“ uvedl neurolog.
Přicházíme o přirozené schopnosti, jež se během mnoha posledních tisíci let vytvořily
Vysvětlil i drátování. „Mozek malého dítěte se chová jako ústředna, která má spousty drátů, jež se musí propojit. Když se nepropojí, nevzniknou časem dovednosti. A nejenom to. Studie, o které se opírám, dokonce dokládají, že když se toto drátování neděje do určitého věku, pak se ty potenciální trasy vůbec nevytvoří a dokonce zanikají. Dochází pak k něčemu, co bychom mohli nazvat devoluce. Přicházíme o přirozené schopnosti, jež se během mnoha posledních tisíci let vytvořily. Pokud tyto schopnosti neaktivujeme, je jejich tvorba daleko těžší, pokud vůbec nastane,“ konstatoval.
Podle jedné statistiky, kterou Stránský uvádí, stráví před digitální obrazovkou průměrně české dítě než dosáhne osmnácti let ekvivalent 30 školních let a 16 pracovních roků. "Během času, kdy sedí shrbené nad displejem počítače, přichází o normální formativní tvořivé zkušenosti. „Ale pozor, děti za tohle nemohou, za to mohou jejich rodiče, kteří jsou na používání mobilního telefonu závislí, berou to jako samozřejmost, přitom zapomněli, že jsou tady od toho, aby vychovali děti, aby se jim věnovali, a ne aby jim dali mobil, aby se potomci nenudili,“ uvedl Stránský.
Pak je tu další velký problém - nárůst depresí. Dle Národního ústavu duševního zdraví trpí čtyřicet procent českých dětí do 18 let vážnou nebo středně vážnou úzkostí nebo depresí, která přímo souvisí s počtem hodin, jež stráví před obrazovkou, ale i věkem, v němž si dítě před obrazovku sedne. „Studie potvrzují, že dáte-li pětiletému dítěti mobil, bude mít do 18 let 60 až 80 procentní pravděpodobnost, že bude trpět depresí. Když dáte mobil patnáctiletému dítěti, bude ta pravděpodobnost „jen“ 35 procent. Což je děsivé,“ konstatoval.
Univerzita doporučila odstranění počítačů ze škol
Severské země si tento problém uvědomily daleko dříve. A jdou ještě dál. „Je to pár dnů, co ve Švédsku univerzita Karolinska definitivně doporučila odstranění počítačů ze všech škol. Prostě se mají učit jenom s tužkou a papírem, stejně jako ve všech walfdorských školách, do nichž posílají své děti všichni vynálezci technologií, protože vědí, že počítač nemá ve škole co dělat,“ sdělil neurolog a citoval vyjádření univerzity: „Existují jasné vědecké důkazy o tom, že digitální nástroje spíše zhoršují, než zlepšují učení studentů. Domníváme se, že by se pozornost měla vrátit k získávání znalostí prostřednictvím tištěných učebnic a odborných znalostí učitelů.“
Co udělat s tímto neblahým trendem? „Podle odborných doporučení by měly být mobilní telefony úplně zakázány dětem do 15 let. Zakazujeme jim v tomto věku alkohol i cigarety, proč ne telefony? Proč si mají 4,5 až 7,5 hodiny denně ničit svůj mozkový potenciál? Telefony jim nepřinášejí nic pozitivního, s výjimkou postižených dětí, jež potřebují průběžný dozor, nebo děti s autismem, jímž chytré technologie umožňují přístup k úžasným programům. Ty ostatní děti je nejenže nepotřebují, ale je studiemi prokázáno, že jejich používání dramaticky zvyšuje riziko vzniku drobných i fatálních úrazů. Jestli chcete mít hloupé dítě nebo dítě s depresí, dejte mu chytrý mobilní telefon. Taková jsou doložitelná fakta,“ uzavřel neurolog Martin Jan Stránský, který o tom píše ve své knize Vzestup a pád lidské mysli.
Rodiče malých dětí, pamatujte na to!
Zdroj:
Časopis Téma
