Článek
Rumunsko je ve varu. Desetitisíce rozzlobených Rumunů v neděli 12. ledna na demonstraci v Bukurešti požadovaly pokračování prezidentských voleb a odstoupení současné hlavy státu Klause Iohannise. Rumunský ústavní soud zrušil prezidentské volby loni 6. prosince, dva dny před druhým kolem, kvůli údajnému vměšování se Ruska do kampaně. Zároveň nařídil opakování voleb v plném rozsahu. Lídři politických stran se už dohodli na květnovém termínu prezidentských voleb, vláda jej doposud neschválila. První kolo prezidentských voleb se konalo loni koncem listopadu a skončilo nečekaným vítězstvím Calina Georgeskua, který je označován médii jako ultranacionalista či krajně pravicový. Vyhrál se ziskem 23 procent hlasů.
Proti rozhodnutí ústavního soudu o zrušení výsledku se brání u Evropského soudu pro lidská práva a požaduje, aby se konalo druhé kolo, ve kterém by se utkal s Elenou Lasconiovou, která skončila druhá se ziskem 19,18 % hlasů. Je to novinářka a politička, od října 2020 starostka města Campulung a od června 2024 předsedkyně Unie záchrany Rumunska, což je liberální středopravicová strana. I ona zrušení voleb odsoudila. Ve vztahu k ústavnímu soudu prohlásila: „Toto je okamžik, kdy Rumunsko pošlapalo demokracii. Bůh, pravda, lid a právo zvítězí. Tady nejde o mě. Hroutíte ekonomiku, ničíte demokracii, vedete zemi do anarchie.“
Oproti předvolebním průzkumům Georgescu ve volbách získal téměř o 9 procentních bodů více, Lasconiová o necelých 5 procentních bodů více, naproti tomu původní favorit voleb premiér a předseda Sociálně demokratické strany Marcel Ciolacu skončil až na třetím místě se ziskem 19,15 %, což je o více než 6 % méně, než mu přisuzoval průměr průzkumů. Podobně se propadl i druhý favorit voleb George Simion… Ve druhém kole nakonec neuskutečněných prezidentských voleb byl podle preferencí výrazným favoritem Georgescu.
Zrušení prvního kola prezidentských voleb rumunským ústavním soudem zdůvodnili tvrzením, že došlo k neférové volební kampani, kdy ji mělo ovlivnit tisíce fiktivních účtů na sociálních sítích, za kterými mělo stát Rusko. Stavěli při tom na poté odtajněných analýzách kontrarozvědky, která konstatovala „manipulaci organizovanou zvenčí.“ Tím bylo myšleno Rusko, které mělo manipulovat přes TikTok. Na něm dle této analýzy 25 tisíc účtů zničehonic propagovalo Georgeska. Žádné důkazy o zapojení Ruska však v analýze nejsou. Navíc před Vánocemi přišel rumunský investigativní server se zprávou, že zmíněnou kampaň měla podle daňových úřadů platit vládní proevropská strana skrze najatou komunikační agenturu.
Po druhé světové válce se Rumunsko stalo členem Varšavské smlouvy
Moderní rumunský stát vznikl v roce 1859 personální unií podunajských spojených knížectví Moldávie a Valašska. Nový stát, od roku 1866 oficiálně nazývaný Rumunsko, získal nezávislost na Osmanské říši v roce 1877. Během první světové války, po vyhlášení neutrality v roce 1914, bojovalo Rumunsko od roku 1916 po boku spojeneckých mocností.
V listopadu 1940 Rumunsko podepsalo Trojdohodu a následně v červnu 1941 vstoupilo do druhé světové války na straně Osy, kde bojovalo proti Sovětskému svazu až do srpna 1944, kdy se připojilo ke Spojencům. Po válce a okupaci Rudou armádou se Rumunsko stalo socialistickou republikou a členem Varšavské smlouvy.
Rozhodující osobností rumunské politiky v období 1947–1965 byl Gheorghe Gheorghiu-Dej, neboť v této době zastával pozici generálního tajemníka Komunistické strany Rumunska, která byla od roku 1947 v zemi hegemonní silou. Navzdory velmi úslužné pozici vůči Stalinovi, Gheorgiu-Dej nakonec, po roce 1956, položil základy velmi nezávislé pozice Rumunska v tzv. východním bloku. Nespokojený s reformami Nikity Chruščova soustředil se na samostatnou politiku Rumunské lidové republiky. V roce 1957 z Rumunska odešla sovětská vojska, v posledních letech své vlády navazoval i diplomatické vztahy se západními zeměmi, včetně USA. Navzdory tomu nikdy příliš neochably politické represe. Na tuto politiku pak navázal Nicolae Ceaușescu (dlouho Gheorgiův chráněnec), který se pozice generálního tajemníka strany ujal roku 1965.
Ceaușescu - Z komunistického reformátora diktátorem
Rumunsko tak bylo jednou z mála komunistických zemí, která dokázala prosazovat do jisté míry politiku nezávislou na Moskvě. Země se neúčastnila některých akcí východního bloku, například a pro nás v první řadě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, přerušení styků s Izraelem po šestidenní válce nebo bojkot olympijských her v Los Angeles v roce 1984, kde byli jako jediní účastníci z východního bloku.
Přesto se však nedá říci, že by se Rumunům žilo lépe než ostatním lidem z východního bloku. Ba právě naopak. Životní úroveň zvláště v osmdesátých letech zde byla výrazně nižší než třeba v Československu, NDR či Maďarsku. V roce 1974 byl vytvořen titul prezidenta republiky a doživotním prezidentem byl „zvolen“ Ceaușescu, který pak skutečně byl prezidentem až do tragického konce svého života v prosinci 1989.
Poté, co se stal prezidentem, začal Ceaușescu rozdělovat významné posty ve vládě svým nejbližším příbuzným a důvěrným osobním přátelům a spoléhat na obávanou tajnou policii Securitate. Z původního komunistického reformátora se stal diktátorem se značným kultem osobnosti. Přibližně v tomto období začal v Rumunsku proces systematizace, přesídlování samot a menších vesnic do měst, který vyvrcholil přebudováním hlavního města. Přibližně jedna pětina centra Bukurešti včetně kostelů a historických budov byla zdemolována a přestavěna. Důsledkem procesu systematizace byl vysoký zahraniční dluh Rumunska, který v roce 1979 dosáhl hodnoty přibližně deset miliard dolarů. Ceaușescu se to snažil vyřešit zvýšením exportu do zahraničí na úkor potřeb vlastního obyvatelstva, kterému postupem času začaly scházet potraviny, pohonné hmoty a další důležité komodity.
Řešit hladovění obyvatelstva se strana pokusila v roce 1981 zavedením přídělového systému na potraviny. V roce 1984 Ceaușescu nechal zbourat část historické Bukurešti, aby uvolnil místo Paláci lidu, jedné z největších budov na světě, sídlu Ústředního výboru strany (ÚV RRS). V současnosti tam sídlí rumunský parlament.
Krvavý převrat, rychlá poprava
Zatímco podzimní události v převratném roce 1989 byly ve většině zemí až překvapivě poklidné, Rumunsko byla jediná a výrazná výjimka. Tady se nekonala žádná sametová revoluce, ale dosti krvavý převrat. V Rumunsku pád komunistického režimu, který zde více než jinde představovala jedna osoba, započal 16. prosince v Temešváru u maďarské menšiny okolo faráře Lázsló Tőkése. Revoluce se postupně rozšířila i do Bukurešti. Proti obyvatelům však zasahovala armáda i tajná policie, vyhasly životy 1104 lidí.
Když se 22. prosince 1989 k revoluci připojila i armáda, Ceaușescu se spolu s manželkou Elenou pokusil uniknout v helikoptéře. Po dopadení a krátkém procesu, v kterém byli oba obviněni z genocidy a dalších zločinů, byli společně zastřeleni popravčí četou. Dne 1. března 1990 byl plukovník Gică Popa, předsedající soudnímu procesu a povýšený na generála, nalezen mrtev ve své kanceláři. Jeho smrt byla označena za sebevraždu.
Prvním prezidentem Rumunska po roce 1989 se stal Ion Iliescu. Ten se v roce 1965 stal členem ústředního výboru komunistické strany a v roce 1967 ministrem pro mládež, patřil k hlavním tvůrcům propagandy. Nicolae Ceaușescu ho začal počátkem sedmdesátých let vnímat jako nebezpečného mocenského konkurenta a odsunul ho do méně významných funkcí na venkov. Po vypuknutí revoluce v prosinci 1989 se Iliescu postavil do čela Fronty národní spásy, která převzala moc v zemi. Stal se prozatímní hlavou státu a v květnu 1990 byl se ziskem 85 procent zvolen prezidentem Rumunska. V devadesátých letech se od reformního komunismu posunul k sociální demokracii a podílel se na vstupu Rumunska do evropských struktur. Prezidentem byl tři volební období, nejdříve do roku 1996 a pak ještě od roku 2000 do 2004.
V roce 2016 ho rumunský soud obvinil z podílu na krveprolití, které doprovázelo změnu režimu v letech 1989 a 1990. Proces se týká rebelie, při které byl zadržen a narychlo popraven diktátor Ceaușescu se svou ženou Elenou, a který následně vynesla Ilieska do čela státu. První rumunský prezident po pádu komunistického režimu je obviněn, že stál v pozadí rozsáhlé diverzní a dezinformační operace. Během tehdejších událostí docházelo i k chaotické střelbě. Ilieskův proces se týká smrti 862 lidí.
V letech 1996 až 2000 byl rumunským prezidentem Emil Constantinescu. Další prezident Traian Băsescu vykonával tuto funkci v letech 2004 až 2014. Parlament jej dvakrát odvolal z funkce, ale v následném referendu (které po takovém aktu povinně následuje) svůj post v obou případech uhájil. Předtím byl primátorem Bukurešti, kdy nejvíce upoutal výraznou redukcí toulavých psů i za použití drastických metod jako je hromadná eutanázie psů.
Od roku 2014 je rumunským prezidentem Klaus Iohannis. Je německé národnosti, pochází z rodiny sedmihradských Sasů. Před zvolením prezidentem byl úspěšným primátorem města Sibiu. Prosadil obnovu historického centra, které se stalo turistickou atrakcí a v roce 2007 bylo vyhlášeno Evropským hlavním městem kultury. V roce 2024 kandidoval na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Tím se nakonec stal jeho protikandidát, bývalý nizozemský premiér Marc Ruute.
Kdo bude dalším rumunským prezidentem je zatím ve hvězdách. Příliš klidu si ve své funkci patrně neužije.
Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-desetitisice-rumunu-demonstrovaly-za-pokracovani-zrusenych-prezidentskych-voleb-40504312
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nove-prezidentske-volby-v-rumunsku-probehnout-v-kvetnu-267663
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prezidentsk%C3%A9_volby_v_Rumunsku_2024
https://www.echo24.cz/a/HUNqk/svet-zpravy-vice-nez-tisic-rumunu-demonstrovalo-pred-soudem-resi-odvolani-ohledne-zrusenych-voleb-georgescu-prezident
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gheorghe_Gheorghiu-Dej
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nicolae_Ceau%C8%99escu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soudn%C3%AD_proces_a_poprava_Nicolae_a_Eleny_Ceau%C8%99escuov%C3%BDch
https://www.echo24.cz/a/SVf33/ceauseskuovy-zastrelili-po-kratkem-procesu-zabery-popravy-vzbudily-rozpaky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rumunsko
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ion_Iliescu
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-byvaly-rumunsky-prezident-iliescu-byl-obvinen-ze-zlocinu-proti-lidskosti-40469515
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/soud-rumunsky-exprezident-ion-iliescu-zlocin-proti-lidskosti-obvineni_1911292123_tef
https://cs.wikipedia.org/wiki/Traian_B%C4%83sescu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klaus_Iohannis
https://www.seznamzpravy.cz/tag/klaus-iohannis-96322
Foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:President_Joe_Biden_sits_down_for_a_meeting_with_President_Klaus_Iohannis.jpg
