Článek
Hnutí ANO vládne preferencím setrvale a dlouho. Poslední průzkum STEM mu předpovídá 32,3 procent hlasů voličů, kdežto koalice Spolu má 20,7. Nejzajímavější na tomto průzkumu je velký sešup Motoristů, kterým naměřili jen 2,8 procent. Přitom se tu hraje dle mého hlavně o souboj, kdo bude mít možnost být koaličním partnerem hnutí ANO. Na nějaké zázračné zmrtvýchvstání současných vládních stran opravdu nevěřím. To by byl opravdu zázrak.
Motoristé klesají
V tomto textu se tedy budu věnovat opozičním stranám, zvláště z hlediska volební strategie. Ta je rozdílná, a je už dopředu jasné, jaká bude mít větší úspěch. Zmiňovaní Motoristé měli ještě v březnu u agentury STEM 6,7 procent a od té doby klesají na necelé tři procenta. Ale i těch šest není žádná sláva. Hodně se to u nich točí kolem své nejvýraznější postavy, europoslance Filipa Turka. I díky němu získali Motoristé společně s Přísahou v loňských eurovolbách 10,26 procent.
Nyní jsou kolem Turka různé kontroverze, třeba kvůli rychlé jízdě. To sice nahrává jeho oponentům, ale vzhledem k volebním výsledkům to nemusí být až tak závažné. O politikovi se musí hlavně vědět, mluvit se o něm, lidé ho musí znát. Zatím však svoji kandidaturu do poslanecké sněmovny nepotvrdil, což je dle politologů problém.
Já však vidím jeden větší a závažnější. Motoristé poněkud samolibě odvrhli spolupráci s Přísahou, která jim ještě loni byla dobrá. Také nepochopím, proč se nedali dohromady s programově nejbližšími Svobodnými. Pak je tu ještě Trikolora, kterou založil Václav Klaus mladší, který stejně jako současná předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová byli poslanci za ODS. V této straně byl i místopředseda Trikolory Petr Štěpánek. Předseda Motoristů Petr Macinka je přitom blízkým spolupracovníkem exprezidenta Václava Klause. Čistě politicky by se tedy nabízela spolupráce Motoristů se Svobodnými, Trikolorou a Přísahou. Dovolím si tvrdit, že kdyby šli dohromady, měli by přes deset procent úplně v pohodě. Neznám však osobní vztahy jednotlivých aktérů a ty vždy hrají velkou roli.
Takže je to jinak. V tomto smyslu překvapil předseda SPD Tomio Okamura, který se dohodl na spolupráci s Trikolorou, hnutím PRO a Svobodnými. Výsledek se dostavil okamžitě po ohlášení tohoto propojení. Preference SPD a spol. šly okamžitě nahoru. U STEM mají 12,6 procent, jsou třetí a porážejí i Starosty (11,2). Hlavně však vítězí v souboji o koaličního partnera hnutí ANO. Z hlediska strategie zaslouženě.
Na levici každý samostatně
To byla pravicová část politického spektra. Jak je tomu na levici? Nic moc. Přitom v této turbulentní době, kdy se řadě lidí nevede moc dobře, by měla levice získávat hlasy snadno. Není tomu úplně tak. Proč? Stejný problém jako u Motoristů. Místo propojení jdou dva hlavní levicové politické subjekty samostatně.
Větší šance na úspěch má uskupení Stačilo! U STEM má teď 6,7 procenta. Europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná chytře ukryla komunistickou značku ve spojení s dvěma menšími, ba přímo malými politickými subjekty Českou stranou národně sociální a Spojenými demokraty - Sdružením nezávislých. Vyplatilo se jim to už u voleb evropských. Nyní ještě přibrali některé osobnosti z protestní scény. Hodně hlasů jim určitě přitáhne úspěšný bloger Daniel Sterzik známý jako Vidlák.
Sociální demokracie, nejstarší česká politická strana, je na tom hůře. Musím se přiznat, že názory jejich současného vedení, předsedkyně Jany Maláčové, či bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka jsou mi docela blízké. Volit však stranu, která má nyní u STEM 2,2 procenta, nebudu. To nemá smysl. Jednání na spolupráci se Stačilo! zkrachovala. Přitom si myslím, že kdyby se dohodli, voliči by je jako v případě koalice okolo SPD odměnili nárůstem preferencí. Klidně by mohli jít k deseti procentům, a jako koaliční partner by byli pro ANO rozhodně přijatelnější než samotné Stačilo!
Chápu, že mají rozdíly v programech, ale to má protestně pravicová koalice také. SPD určitě nemá stejný program jako třeba Svobodní. Podle tohoto rozdílného přístupu to také dopadne u voleb. Jak napsal na sociální sítí v březnu Matěj Stropnický. „A tak pravici spojily peníze a dohodla se a levici rozdělily ideje a ega a dopadne to jako vždycky. Každému, co jeho jest.“
