Článek
Ano, snížení DPH se do cen potravin nepromítne automaticky celé a hned, ale zároveň není fér tvrdit, že se to „stejně všechno ztratí v maržích“ a lidé neuvidí nic.
Níže dávám dotaz, který mi přišel, a moji odpověď v umírněné, co nejvíc věcné verzi – včetně příkladu Polska a dat z výzkumů.
Dotaz sledujícího z Instagramu
„…pokud budu počítat s tím, že běžná česká rodina o dvou dospělých a dvou dětech utratí za základní potraviny 12 000 Kč, tak 6 % je 720 Kč. Ale nelze počítat s tím, že se ceny automaticky sníží o celé snížení DPH – články v řetězci si část vezmou do marže. Reálně tipuju třeba 3 % (cca 350 Kč). U nízkopříjmových domácností ještě méně. Je to tak, nebo se pletu?“
Moje odpověď
Děkuju za velmi střízlivý a férový dotaz. V zásadě platí tři věci:
1) „720 Kč“ je správný strop – ale je to maximum, ne slib
Ten výpočet sedí: 6 % z 12 000 Kč = 720 Kč. To je ale teoretický strop, který by nastal jen tehdy, kdyby se snížení daně přeneslo do cen ze 100 %.
V reálné ekonomice se mluví o tzv. pass-through – tedy o tom, jak velká část změny daně se promítne do koncové ceny. Jde o míru přenosu. Pass-through nebývá 100 %. Záleží na konkurenci, typu zboží, vyjednávací síle dodavatelů a řetězců i na tom, jestli se zrovna mění náklady (energie, mzdy, doprava).
Takže ano: pokud se říká „když snížíme DPH o 6 procentních bodů, lidé mají jistotu, že ceny spadnou o 6 %“, je to zjednodušení.
2) „Část se ztratí v řetězci“ je možné – ale věda říká, že ne všechno
A současně se zkoumáním této otázky - „kolik ze snížení DPH se projeví ve snížení cen“ - přichází zajímavá data. Vláda ráda argumentuje proti zavedení tím, že obchodníci snížení DPH „spolknou do marží“. Jenže výzkumy z Evropy ukazují jiný obrázek – a klíčové je, že u základních potravin jako chleba, mléka, zeleniny nebo ovoce je pass-through historicky nejvyšší. Proč? Protože jde o cenově nejcitlivější zboží, kde zákazníci okamžitě reagují na rozdíly v ceně a obchody si nemohou dovolit zaostávat za konkurencí.
Konkrétní čísla z evropských zemí:
- Německo: Studie ifo Institutu zjistila, že po snížení DPH klesly ceny v supermarketech o přibližně 1,3 %, což odpovídá přenosu zhruba 70 % snížení na spotřebitele. U základních potravin byl přenos vyšší než u ostatního zboží.
- Portugalsko: Nejsilnější důkaz přináší studie ekonomů ze Stockholmské univerzity a Banco de Portugal. Při snížení DPH na nulu u 46 základních potravin – chleba, mléka, zeleniny, ovoce – se ceny snížily o 5,65 %, tedy téměř o celé snížení daně (99,8 % pass-through). Efekt přetrvával po celou dobu trvání opatření a po jeho zrušení se ceny vrátily zpět. Politika snížila inflaci o 0,68 procentního bodu
- Španělsko:Studie ScienceDirect (2025) – sledovala dopady snížení DPH na základní potraviny od ledna 2023 do prosince 2024 a potvrzuje snížení ceny zboží kolem 90 % po celou dobu trvání politiky.
- Polsko: když sousedé zlevní, Češi přijedou nakoupit
Polsko zavedlo nulovou DPH na základní potraviny (mléčné výrobky, maso, zeleninu, ovoce, obiloviny) v únoru 2022 jako součást tzv. protiinflačního štítu. Opatření bylo opakovaně prodlužováno a platilo fakticky až do roku 2024. Efekt na české spotřebitele byl okamžitý a velmi viditelný – a to doslova přes hranici. Polský supermarket Biedronka zaznamenal v době nulové DPH téměř dvanáctinásobný nárůst počtu českých zákazníků oproti předchozímu roku. Hobby obchody v příhraničí hlásily 25% nárůst výdajů českých spotřebitelů. Polský případ tak nepřímo ukazuje, co se stane, když jedna země sníží DPH na potraviny a sousední ne: spotřebitelé hlasují nohama. A peníze, které mohly zůstat v české ekonomice, odtékají přes hranici.
Proč to chceme zavést: Česko platí za chleba a zeleninu jedno z nejvyšších DPH v Evropě
A teď k tomu, co mě na celé debatě štve nejvíc. Vláda se tváří, jako by snížení DPH na základní potraviny byl nějaký exotický experiment. Přitom je to evropský standard – a Česko je v tomto ohledu výjimkou k horšímu.
Podívejte se na čísla (Tax Foundation, 2026):
Česko má na základní potraviny 12% DPH – ted více než dvojnásobek oproti Polsku a Slovensku, a výrazně více než většina zemí EU. Ze sousedů jsme na tom nejhůř. Z celé EU patříme k zemím s nejvyšší sazbou na základní potraviny vůbec.
Takže vůbec není otázky, jestli se snížení promítne do cen. Je vidět, že jsme si zbytečně drahé potraviny sami způsobili a máme prostor ji v českých zákonech napravit.
Závěrem: o kolik se potraviny zlevní?
- Samozřejmě nelze slibovat plné a okamžité zlevnění o celou změnu DPH.
- Ale vědecké studie z Německa, Portugalska i Španělska ukazují, že přenos na spotřebitele je reálný a u základních potravin zpravidla nejvyšší – v příznivých podmínkách i téměř úplný.
- Česko má přitom jedno z nejvyšších DPH na základní potraviny v celé EU – zatímco sousední Německo má na klíčové základní potraviny 7 %, Polsko a Slovensko 5 %, my máme 12 %.
- I částečný přenos znamená reálnou úlevu v rozpočtech domácností – stovky korun měsíčně, které zejména u lidí řešících každou tisícovku pomůžou.
- Ovšem pokud stát chce, aby se efekt opravdu projevil, musí k tomu přidat i tlak na transparentnost a fungující konkurenci – ne jen změnit sazbu v zákoně. Proto za Piráty současně navrhujeme i legislativu rozšiřující pravomoci antimonopolního úřadu (ÚOHS).
„Vláda v zamítavém stanovisku ke snížení DPH na základní potraviny ukázala, že plán na řešení drahoty jednoduše nemá. Piráti ano. Chceme moderní stát, který stojí na straně normálních lidí, ne jen velkých hráčů a monopolů. Natož když z vysokých cen potravin profituje i holding Agrofert, ze kterého těží rodina premiéra Babiše,“ zdůrazňuji za Piráty ve veřejných vyjádřeních. Proto budeme tento návrh předkládat i nadále, spolu s dalšími, které zlevní život lidem, mladým, rodinám. Jsme Piráti, jde nám o budoucnost. Ne o pár vyvolených, kteří profitují z vysokých cen.
