Článek
Paní Alena několik měsíců doslova bojuje o život. Při výšce 162 cm aktuálně váží pouhých 36 kilogramů. Její tělo se dlouhodobě potýká s těžkou revmatoidní artritidou, svalovou spasticitou a vykloubenými prsty na obou rukou. Letos v lednu se k tomu všemu navíc přidal závažný karcinom prsu s metastázemi.
Léčba rakoviny s podvýživou je velmi komplikovaná
Až 60 procent lidí s rakovinou je podle národního průzkumu NutriAction v riziku podvýživy, 40 procent je podvyživených už při zjištění nemoci. Jen každému desátému ale doporučí lékař nutriční péči, tedy speciální výživu. Nechtěné hubnutí přitom zhorší výsledek léčby a zvyšuje úmrtnost.
„Riziku podvýživy je vystaveno 58,1 procenta onkologických pacientů, z nich přes 20 procent je ve středním až extrémním riziku,“ uvedl za organizátory průzkumu lékař Přemysl Škaloud. Pobyt podvyživených pacientů v nemocnici se prodlužuje až o polovinu, stoupá riziko komplikací. Kvůli podvýživě bývá protinádorová léčba přerušena, klesá účinnost léků, stoupá úmrtnost a také náklady na léčbu.
Téměř polovina onkologických pacientů ve výzkumu uvedla, že za poslední půlrok neplánovaně zhubli. Přičemž už úbytek váhy nad pět procent zhoršuje vyhlídky, a úbytek nad deset procent váhy před operací může být dokonce rizikovým faktorem úmrtnosti.
BMI paní Aleny. Kvůli extrémní podvýživě a silným zánětům ji teď lékaři nemohou operovat ani jí nasadit chemoterapii. Podobné zákroky by pro ni byly životu nebezpečné.
Naštěstí zatím funguje hormonální léčba, která ale bohužel výrazně zhoršuje její už tak obrovské bolesti kloubů a svalů
Posledního půl roku tráví paní Alena střídavě v různých nemocnicích. Aktuálně leží v léčebně následné péče, kde jí prý ale nemocniční strava neumožňuje přibrat na váze a prostředí jí neposkytuje klid, který k léčbě a psychické pohodě potřebuje.
Nezvládám už ani ty nejobyčejnější činnosti. Sáhnu po lahvi s vodou a nedokážu ji otevřít. Chci si navléct ponožky a musím poprosit o pomoc. Tašku těžší než dvě kila neunesu a každý schod představuje bolest, která se nedá popsat tomu, kdo ji nezažil.
Alena
„Před šesti lety mi úřady zamítly invalidní důchod. Zůstala jsem bez práce, bez systémové podpory a tato šestiletá zdravotní bouře mě postupně připravila o všechny úspory i jistoty. Aktuálně nemám žádnou finanční rezervu a žiji z existenčního minima, kterým je super dávka ve výši 4 800 Kč měsíčně,“ vysvětluje paní Alena svou situaci, která je pro zdravého člověka jen velmi těžko představitelná. Ze všeho nejvíc bych si přála mít úplně obyčejný den jako jiní lidé. Bez bolesti.
Aleniny ruce. Jen obyčejné otevření lahve je s vykloubenými prsty traumatizující a bolestivý zážitek.
Alenu čeká velmi náročný rok plný rehabilitací - a jakmile to můj stav dovolí, tak i operací
Extrémně nízké příjmy, zdravotní stav a hromadící se komplikace dostaly paní Alenu na samé dno. Nemá už žádné úspory. Už v tak těžké situaci jí ubírají síly ještě myšlenky na peníze, bydlení a živobytí. Rozhodla se proto poprosit o pomoc lidi, kteří její trápení pochopí a budou jí chtít břímě ulehčit. Peníze ze sbírky na Znesnáze21 jí mají v první řadě zajistí bezpečný a klidný podnájem na rok, kde budu moci nabrat síly bez stresu a hluku nemocnice. A také kvalitní vysoko kalorickou a bílkovinnou stravu a vitamíny, které nutně potřebuji ke zvýšení váhy, aby mohla podstoupit onkologickou léčbu. Z pomoci od dárců by ráda uhradila také intenzivní rehabilitace, doplatky za léky, zdravotnický materiál, cesty k lékařům a běžné životní náklady spojené s chodem domácnosti, který je vzhledem k jejímu stavu už tak velmi náročný.
Děkuji z celého srdce každému z vás, kdo se rozhodne můj příběh číst, sdílet nebo mi finančně pomoci. S úctou a vděčností za vaši přízeň a podporu.
