Článek
Preeklampsie je tichý strašák velké části těhotných. Měly by o riziku a příznacích vědět, měly by být pod dohledem lékařů tak, aby se před ní ochránily. Bohužel, ne vždy tak tomu je, i když se sama maminka snaží sebevíc. Preeklampsie je závažná těhotenská komplikace typicky po 20. týdnu těhotenství, charakterizovaná nově vzniklým vysokým krevním tlakem a známkami poškození jiných orgánů, zejména ledvin, jater nebo mozku, a může ohrozit matku i plod. Fatálně. Příznaky zahrnují bolesti hlavy, mžitky, rozmazané vidění, otoky, nevolnost, únavu a bolesti v podžebří.
Včasná diagnóza a sledování v rizikové poradně jsou klíčové, léčba spočívá v kontrole příznaků a v závažných případech v předčasném porodu.
„U prvního syna jsem měla v těhotenství vysoký tlak. Brala jsem na něj i léky. U druhého těhotenství s Kubíkem mi paní doktorka řekla, že je všechno v pořádku. Při další kontrole, kdy mi zjistili těhotenskou cukrovku, mi naměřili tlak 215/180. Okamžitě jsem musela jet na gynekologii a Kubík byl do hodiny venku. Kvůli špatnému dýchání ho museli odvézt do Prahy do Podolí,“ vzpomíná maminka Kristýna Hájková.
Příliš brzy
Kubík v létě oslavil své 4. narozeniny. Narodil se ve 32. měsíci těhotenství. Stejně, jako moje dcera. Jejich životy se ale vydaly úplně jinou cestou. S pocitem vděčnosti bych ráda pomohla Kubíkovi, který měl sice méně štěstí, zato obrovské odhodlání. Od samého začátku bojuje s takovou vervou, že se výsledky zkrátka musely dostavit. Je to ale náročné a potřebuje pomoc.
Lékaři Kubovi zjistili oboustranné krvácení do mozku, následované mozkovým infarktem a řadou dalších komplikací. Po všech vyšetřeních, včetně magnetické rezonance, lékaři přišli s informací, že bude mít nejtěžší formu dětské mozkové obrny a do konce života bude ležící pacient.
Bez zastavení
„V pondělí máme kroužek kreativity v pohybu, v úterý jezdíme trénovat Vojtovu metodu, ve středu jezdíme do Prahy na neurorehabilitační cvičení, ve čtvrtek máme hiporehabilitace a v pátek máme zase neurorehabilitační cvičení,“ vyjmenovává maminka každodenní náplň. Devadesát procent cvičení si rodina hradí sama, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. Kubíkovi svaly se neustále stahují. Kdyby ve svém úsilí přestal, bude zase na začátku. To, co dokáže do sedmi let svého života je podle lékařů zásadní.
Navzdory původní předpovědi lékařů dělá obrovské pokroky díky každodennímu cvičení a podpoře svých nejbližších. Jeho diagnóza zní - dětská mozková obrna – spastická centrální diparéza. I přesto se Kubík dokáže s oporou postavit a chodit, znakovat jednoduchá slova a rozdávat úsměvy a radovat se ze života. Není to ale jen tak. Za tím vším stojí jeho obrovská vůle a odhodlání rodičů. Bez toho by na předpovědi lékařů pravděpodobně došlo.
Aby se mohl dál rozvíjet, potřebuje Kubík pravidelné neurorehabilitace, hipoterapii, fyzioterapii, logopedii, zrakovou stimulaci i speciální ortézy, které pomáhají s postavením nožiček a držením kotníků. Většina těchto terapií ale není hrazená pojišťovnou, a navíc je nutné ortézy pravidelně měnit.
Jejich cena se pohybuje okolo 180 000 Kč ročně. Proto se rodiče rozhodli poprosit o pomoc veřejnost a založili na dárcovské platformě Znesnáze sbírku. Má za cíl pomoci Kubíčkovi a jeho rodině uhradit náklady na nehrazené rehabilitace, terapie a nové ortézy. Právě tyto výdaje jsou klíčové pro jeho další vývoj, aby mohl trénovat chůzi, rozvíjet motoriku, řeč i zrak a být co nejvíce soběstačný. Podpora veřejnosti mu pomůže pokračovat v cestě, a to doslova. Jeho dětství je plné povinností, cvičení a terapií, protože spolu s rodiči věří, že jednou udělá své první samostatné krůčky a zahraje si fotbal se svým bráškou.
Kubík „na svých“.
