Článek
Máma, táta, osmnáctiletý syn a jejich milovaná dcera Šárka. Popisují se jako do té doby úplně obyčejná rodina, která žila jako každá jiná. Podnikali společné výlety a pro své děti by udělali všechno na světě. Šárka po základní škole úspěšně nastoupila na školu střední - plná nezkrotné energie, lásky k tanci a k životu.
Šárka závodně tančila za Time Dance Hradec Králové, s tancem nás dokonce vyjela reprezentovat až do Maďarska.
Byla to úžasná dcera, která byla občas i drzá a vždycky musela mít poslední slovo. Zkrátka skvělá patnáctiletá holka se vším, co k tomuto věku patří. Bezvadná parťačka, která kolem sebe měla partu skvělých kamarádů.
A potom přišel 15. říjen 2025
„Den, který nám v jediném okamžiku navždy změnil celý život. Šárka se jako obvykle vracela domů. U nás vždycky platilo pravidlo, že dorazí nejpozději v sedm. Ještě v 18:43 psala mamce zprávu, že pospíchá a udělá všechno pro to, aby to stihla. Pak ale stačil pouhý zlomek vteřiny, krutá souhra náhod a chvilková nepozornost. Vstoupila do vozovky na červenou a domů už nedorazila. V 18:57 ji srazilo osobní auto,“ popisuje osudný den tatínek.
Následoval boj o život v nemocnici a dva týdny strachu a bezmoci rodičů. Nikdo z lékařů jim nedokázal říct, zda jejich dcera přežije. Utrpěla těžké polytrauma – měla polámanou pánev na několika místech, zlomenou stehenní kost a především kritické poranění mozku. Kvůli masivnímu nitrolebnímu tlaku Šárce lékaři museli okamžitě odebrat část lebeční kosti.
Nesmírně a z celého srdce děkujeme všem lékařům a zdravotníkům, kteří se podíleli na tom, že to Šárinka dotáhla až sem. Byla to neskutečná dřina jejich rukou a naše každodenní víra u jejího lůžka. Dnes už máme Šárinku doma. Je to pro nás obrovský dar a zázrak. Jsme nesmírně vděční, doma je nám společně dobře, ale zároveň vidíme, jak moc těžké to pro ni samotnou je.
„Je to neskutečná hrdinka – spolupracuje při cvičení, plní jednoduché pokyny a každý den bojuje jako lev“
Péče o Šárku vyžaduje nepřetržitou péči rodiny. Lebeční kost už má vrácenou, má za sebou dokonce 60 pobytů v hyperbarické komoře. A i když ještě není plně probuzená, vnímá své blízké. Rodiče se ale teď ocitají pod obrovským tlakem, protože vedle nepřetržité péče o dceru musí být oporou i jejich osmnáctiletému synovi, kterého letos čeká maturita.
„Abychom Šárince dokázali zajistit šanci na návrat do plnohodnotného života a zároveň rodině uvolnili ruce pro normální fungování, potřebujeme pomoc, kterou sami nejsme schopni ufinancovat,“ vysvětlují rodiče důvody založení sbírky na Znesnáze21. „Získané finanční prostředky využijeme na spolehlivý novější automobil přizpůsobený Šárčiným potřebám, abychom nebyli závislí na sanitkách a mohli dceru bezpečně vozit k lékařům, na terapie i na místa, která mají klíčový vliv na stimulaci její psychiky,“ říkají. Trvalo rok, než si o pomoc dokázali říct. Teď, ve dny výročí události, která jim vzala klid a každodenní obyčejné radosti, je jejich prosba o podporu až symbolická.
„Každý její pohled, každý stisk ruky a každý drobný pokrok nám dokazují, že uvnitř je to pořád ta stejná usměvavá, paličatá holka, která se chce vrátit k nám“
Rodina vedle bezpečné přepravy k lékařům potřebuje zajistit také cykly v hyperbarické komoře pro okysličení a regeneraci mozkové tkáně, které neproplácí pojišťovna. Jeden takový léčebný cyklus vyjde na 50 000 Kč. Peníze ze sbírky mají rodině pomoci také pokrýt pravidelnou kraniosakrální terapii, která Šárce pomáhá harmonizovat nervový systém a odbourávat stres. Plus nezbytnou přírodní podpůrnou léčbu včetně kvalitního kolostra, vitamínů a probiotik, kterou si kompletně hradí jako samoplátci.
„Pro mámu a tátu neexistuje těžší chvíle, než vidět své vlastní dítě bojovat o každý nádech a každý nepatrný pohyb. Šárinka ten boj ale nevzdává ani na vteřinu. Děkujeme z celého srdce za jakoukoliv vaši pomoc,“ uzavírají rodiče slečny, která vždy tančila životem s úsměvem a jasným cílem. Ten současný je zřejmý - rozhodně se nevzdávat!
Říjen patří v České republice dlouhodobě k měsícům s nejvyšším počtem dopravních nehod. Rychle se stmívá, rána bývají mlhavá a na silnicích se objevuje spadané listí, které po dešti klouže podobně jako sníh. Přechod na zimní čas zhoršuje pozornost řidičů a přenáší část provozu do tmy. Statistiky Policie ČR ukazují, že v posledních třech měsících roku výrazně přibývá nehod za účasti chodců, zejména kvůli špatné viditelnosti a tmavému oblečení.
Každá pátá oběť dopravních nehod jsou v tomto období chodci. Nepodceňujeme šedivý podzim
Měsíc říjen je pro chodce v Česku jedním z nejrizikovějších období v roce. Podle statistik organizace BESIP a Policie ČR začíná s příchodem října takzvaná „sezóna nehod chodců“, která trvá až do února. Chodec v tomto období tvoří zhruba každou pátou oběť dopravních nehod.
Loni v říjnu, v době, kdy kratičká nepozornost na přechodě stála zdraví Šárku, se podle policejních statistik stalo téměř 7300 dopravních nehod, vedle více než tří desítek zemřelých eviduje policie kolem 110 těžce zraněných a přes 1800 lehce zraněných.
Zákon v ČR ukládá povinnost nosit reflexní prvky mimo obec za snížené viditelnosti, doporučené jsou ovšem na podzim i ve městě. Zatímco v tmavém oblečení řidič chodce uvidí na pouhých 18 metrů, s reflexním prvkem je to až na 200 metrů. Před vstupem do silnice je dobré udržovat oční kontakt - ujistit se, že vás řidič registruje. Nespoléhat na to, že když vy vidíte světlomety auta, řidič vidí vás. Jsou to drobnosti, které někdy potlačí spěch. Ale právě ten bývá nejčastější příčinou nehod.
