Článek
Vnímání a přijímání lidí se schizofrenií v Česku se nachází na pomezí přetrvávajícího silného stigmatu a postupného zlepšování díky probíhající reformě psychiatrické péče a destigmatizačním kampaním. Schizofrenie však v české společnosti stále zůstává jednou z nejvíce stigmatizovaných diagnóz vůbec.
Nemoc postihuje zhruba 1 % populace, nejčastěji se poprvé projeví mezi 15. a 35. rokem života. Třetina postižených má šanci na vyléčení. Třetina užívá léky a je schopna se při odborné péči začlenit do normálního života. Onemocnění poslední třetiny pacientů je chronické.
Schizofrenici se ve většině případů musí celoživotně vyrovnávat se stigmatem, které s sebou psychická onemocnění nesou, často bohužel také s diskriminací.
Veřejnost si schizofrenii často mylně spojuje s agresivitou, nebezpečím a „rozdvojením osobnosti“. Tento obraz často posilují některá média, která diagnózu zmiňují zejména v kontextu kriminálních činů. Většina nemocných přitom nemá sklony k násilí a jsou spíše oběťmi než pachateli.
Kvůli strachu z odsouzení lidé v Česku svou nemoc často tají. Je běžnou praxí, že pacienti hospitalizaci nebo absenci v práci raději omlouvají „přijatelnější“ depresí nebo syndromem vyhoření.
Najít a udržet si práci je pro lidi se schizofrenií v ČR velmi obtížné. Míra nezaměstnanosti u lidí s vážným duševním onemocněním je výrazně vyšší než u lidí s tělesným handicapem. Zaměstnavatelé mají z diagnózy strach, což vede k sociální izolaci pacientů a jejich závislosti na invalidních důchodech.
Pod vlivem tlaku okolí lidé s touto diagnózou často ztrácejí sebevědomí, izolují se dobrovolně a vzdávají se snahy o běžný společenský život či partnerské vztahy.
Lidé se schizofrenií trávili v minulosti v českých léčebnách rekordní dobu
Česká psychiatrie dlouho stála na velkých, izolovaných psychiatrických nemocnicích, jinak řečeno léčebnách. Výzkumy Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ukázaly, že v ČR byli pacienti se schizofrenií hospitalizováni podstatně častěji a na delší dobu než v západních zemích, což posilovalo jejich vyčlenění ze společnosti.
Situace se začala měnit s rozvojem Center duševního zdraví. Ta umožňují pacientům léčit se v domácím prostředí za podpory terénních týmů (psychiatr, psycholog, sociální pracovník a peer konzultant – člověk s vlastní zkušeností s nemocí). Podle dat NÚDZ se postoj české veřejnosti k duševně nemocným v posledních letech mírně zlepšuje, ale opravdu jen mírně - přibližně o 4–7 %.
Velký podíl na zlepšujícím se přístupu mají dlouhodobé projekty jako iniciativa Na rovinu, festivaly Mezi ploty, Týdny pro duševní zdraví nebo portál Stopstigma. Mladší generace Čechů je k tématům duševního zdraví obecně otevřenější a empatičtější. Přesto zůstávají statisíce příběhů, kterých na kterých jsme se my, jako společnost podepsali nebo dokonce provinili.
Historie i současnost ukazují, že schizofrenie neodsuzuje člověka k neschopnosti tvořit nebo myslet výjimečným způsobem
Kvůli odlišnému zpracování vjemů a neotřelému myšlení se mezi lidmi s touto diagnózou objevila celá řada geniálních vědců, umělců a myslitelů. Jedním z nich je i John Forbes Nash Jr - americký matematik pracující v oblastech teorie her a diferenciální geometrie. Jeho slibně se rozvíjející kariéru matematika na takřka třicet roků výrazně zkomplikovala schizofrenie, navzdory tomu vytrval ve své práci. V roce 1994 mu byla za přínos k teorii her udělena Nobelova cena za ekonomii. V populární kultuře je znám jako hlavní postava filmu Čistá duše o jeho matematickém nadání a souboji s duševní nemocí.
Jak poznám člověka se schizofrenií?
Schizofrenii nelze u člověka spolehlivě poznat pouhým pohledem, protože se neprojevuje žádnými specifickými vnějšími fyzickými znaky. Mnoho lidí s tímto onemocněním žije s pomocí léčby běžný život. Bezpečně diagnostikovat toto onemocnění může výhradně psychiatr.
Zpozornět bychom měli, pokud my nebo někdo náš blízký:
- je pevně přesvědčen o věcech, které neodpovídají realitě. Může mít pocit, že ho někdo sleduje, odposlouchává, spiknul se proti němu, nebo že k němu lidé v televizi vysílají skryté vzkazy.
- slyší hlasy, které nikdo jiný neslyší (často na ně nahlas odpovídá nebo se jim směje), případně vidí věci, které neexistují.
- Jeho řeč přestává dávat smysl. Přeskakuje z tématu na téma, vytváří si vlastní slova, nebo se nedokáže soustředit na jednoduchou myšlenku.
- izoluje se od rodiny a přátel, přestává chodit ven, zanedbává své dosavadní koníčky a povinnosti.
- Reaguje chladně, bez emocí, nebo naopak reaguje nevhodně (např. se směje při smutné zprávě).
- Přestává dbát o svůj vzhled, čistotu oblečení a osobní hygienu.
Pokud se chování dotyčného výrazně změnilo a vykazuje výše uvedené znaky, je klíčové vyhledat odbornou pomoc. Základem úspěšné stabilizace stavu jsou antipsychotika, která pomáhají chemické nerovnováze v mozku.
Dlouhodobé a pravidelné užívání antipsychotik výrazně snižuje riziko znovu vzplanutí psychózy. Pokud se lék vysadí, hrozí rychlý návrat příznaků a nutnost hospitalizace.
Tím, že léky odstraní zkreslené vnímání reality, umožňují člověku rozpoznat, co je skutečné a co je projev nemoci, fungovat v rodině, udržet si přátele a zapojit se do práce nebo školy a také spolupracovat na další psychosociální terapii a rehabilitaci.
Ivana
Ivana
„Mám za sebou nelehkou životní cestu. Od dospívání bojuji s těžkými depresemi a paranoidní schizofrenií, což mě v minulosti dovedlo až k závislostem. Dnes jsem ale už více než čtyři roky čistá, nemoc je v remisi a já se snažím žít, jak nejlépe dovedu. Už téměř tři roky s vděčností pracuji na vrátnici,“ přibližuje otevřeně svůj příběh 47 letá Ivana.
Patří mezi ty pacienty, kteří dokázali i přes překážky najít uplatnění na trhu práce. Bohužel ale s příjmy, které stačí pouze na základní životní potřeby. Naspořit si na to, co nutně potřebuje k běžnému životu, je pro ní téměř nemožné. A velmi jí to trápí.
„Trpím silnou paradentózou a můj zubař mi navrhl řešení v podobě dlahy na zpevnění zbylých šesti zubů, dentální hygienu a zhotovení nové horní i dolní protézy. Ta současná dolní je mi velmi nepříjemná a způsobuje mi bolest, ale s mými příjmy nemám šanci ušetřit odhadovaných 74 000 Kč na nové ošetření,“ říká.
Za svůj chrup se strašně stydím. Brání mi to smát se, mluvit, najít si partnera, ale nejvíce ze všeho si přeji, aby se za mě nestyděly mé dospělé děti.
Nové zuby by pro Ivanu znamenaly obrovskou psychickou úlevu a doslova by jí prý pomohly začít znovu.
Ivana se na sobě snaží pracovat. Chodí pravidelně na terapie i k psychiatrovi, snaží se trávit čas aktivně venku. „Kamarádku mám jen jednu, se kterou si voláme na dálku, a tak se občas cítím osamělá,“ stýská si.
Moc ráda by si přála mít úsměv, za který se nebude muset stydět. Sebrala odvahu a rozhodla se najít pomoc a pochopení u široké veřejnosti a tak oslovila dárcovskou platformu Znesnáze21: „Vybrané finance ze sbírky použiji výhradně na stomatologický zákrok, který mi uleví od bolesti a vrátí ztracené sebevědomí. Částka pokryje dentální hygienu, speciální dlahu na zpevnění mých zbývajících šesti zubů a především výrobu kvalitní horní a dolní protézy,“ říká Ivana s nadějí, že se jí její sen splní. A možná otevře dveře k lepším životním možnostem.
Historie schizofrenie
Švýcarský psychiatr Eugen Bleuler definoval pojem „schizofrenie“ v roce 1908. Předtím se v německojazyčné a rakousko-uherské oblasti (kam patřily i české země) používal koncept dementia praecox (předčasná demence), který popsal Emil Kraepelin.
Eugen Bleuler
V roce 1882 se rozdělila pražská Karlo-Ferdinandova univerzita a vznikla samostatná česká psychiatrická klinika. Mezi klíčové osobnosti patřil Karel Kuffner (autor první české učebnice psychiatrie z roku 1897), Zdeněk Mysliveček a později Vladimír Vondráček, který propojil psychiatrii s kulturou.
V druhé polovině 19. a na začátku 20. století vznikaly velké ústavy pro choromyslné (např. v Dobřanech v roce 1899 nebo rozsáhlý areál v Bohnicích otevřený v letech 1906–1912), kde končila většina pacientů s touto diagnózou.
Éra velkých léčeben a totalitního období (1948–1989)
Před polovinou 20. století se schizofrenie léčila velmi omezeně (insulinovými šoky, elektrokonvulzivní terapií či dlouhodobou izolací). Zlom nastal v 50. letech 20. století s nástupem prvních antipsychotik (chlorpromazin), která umožnila tlumit psychotické stavy.
Za komunistického režimu byla psychiatrie často podřízena ideologickým strukturám a velkou roli hrála ústavní (zazděná) péče. Pacienti trávili v léčebnách často celé roky i desítky let.
Ministerstvo zdravotnictví schválilo Strategii reformy psychiatrické péče v roce 2013, s reálnou implementací od roku 2017
Klíčovou změnou je odklon od izolace v obříh léčebnách směrem ke komunitní péči. Vznikají CDZ, kde v týmech spolupracují zdravotníci a sociální pracovníci (pomáhající pacientům zůstat v přirozeném prostředí).
Systematicky se snižuje počet lůžek v klasických psychiatrických nemocnicích a důraz se klade na včasnou intervenci u mladých lidí (nemoc se nejčastěji poprvé projeví mezi 15. a 35. rokem života), destigmatizaci a prevenci vysoké mortality či celoživotního rizika sebevražd. A právě těch u mladých lidí v Česku v posledních letech výrazně přibývá.
Schizofrenie nevzniká z jediné příčiny - jde o kombinaci faktorů
Příčin vzniku schizofrenie je hned několik. Ať už je to genetika (vrozená náchylnost hraje významnou roli) nebo biochemie mozku (narušení rovnováhy látek přenášejících impulsy v mozku, zejména dopaminu).
Spouštěče můžou mít původ i v prostředí - například extrémní stres, trauma nebo užívání návykových látek (zejména marihuany a pervitinu), které mohou u predisponovaných mladých lidí nemoc nastartovat.
Pokud má dospívající schizofrenii v rodině, jeho vstupní riziko je vysoké – přibližně 10 %. Pokud takto geneticky zatížený člověk začne pravidelně užívat marihuanu, pravděpodobnost propuknutí nemoci stoupá na 20 % (1 z 5).
Mozek se vyvíjí do cca 25 let. U dospívajících do 17 let s diagnostikovanou poruchou užívání konopí je riziko rozvoje schizofrenie o 52 % vyšší než u mladých lidí, kteří zneužívají jiné látky. Moderní přešlechtěné odrůdy s vysokým obsahem THC (nad 15 %) zvyšují riziko psychózy dramaticky – podle studií až pětinásobně.
Zdroje:
https://www.health.harvard.edu/blog/teens-who-smoke-pot-at-risk-for-later-schizophrenia-psychosis-201103071676
https://www.schizofrenni-poruchy.cz/statisticke-udaje
https://www.nzip.cz/clanek/716-schizofrenie-diagnoza-a-lecba
https://www.znesnaze21.cz/sbirka/pomozme-ivane-k-usmevu
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDvoj_ch%C3%A1p%C3%A1n%C3%AD_schizofrenie
https://cesky.radio.cz/jedno-procento-populace-trpi-schizofrenii-8531180
https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-psychiatrie/2009-5/schizofrenie-v-detstvi-a-adolescenci-7635
