Když už „to dál nejde“ aneb tábor pro „zlobivé děti“

Systém péče o výchovně problémové děti v Česku a v zahraničí (především tedy v USA) se zásadně liší svou filozofií, legislativou i mírou kontroly. Zatímco český systém sází na státní dohled, terapeutický přístup a prevenci, v Americe existuje masivní soukromý byznys postavený na tzv. „šokové terapii“ a izolaci. Jistě už jste o takových táborech slyšeli nebo viděli některý z dokumentů, při kterých vstávají hrůzou vlasy na hlavě.

V Česku neexistují legální soukromé nápravné tábory vojenského typu, kde by bylo možné dítě držet proti jeho vůli nebo na něm uplatňovat fyzické tresty. Systém je přísně regulován státem. Jedná se o krátkodobé pobyty organizované nestátními neziskovými organizacemi, městy nebo středisky výchovné péče. Jsou úzce navázány na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a Ministerstvo vnitra. Cílem je sociální nácvik, posílení hygienických návyků a terapie hrou – nikoliv represe. Na běžný nebo specializovaný tábor nelze dítě v Česku umístit bez jeho vědomí a souhlasu zákonného zástupce. Pokud má dítě asistenta (např. kvůli ADHD nebo jiným zdravotním znevýhodněním), program se přizpůsobuje jeho potřebám.

Oproti tomu ve Spojených státech funguje obrovský komerční sektor známý jako Troubled Teen Industry, který generuje miliardové zisky. Zahrnuje nápravné tábory (boot camps), terapeutické internátní školy a programy divočiny (wilderness therapy). Jde o jisté právní vakuum s absencí regulace provozované soukromými firmami nebo náboženskými skupinami. Federální zákony pro ně téměř neexistují a regulace na úrovni jednotlivých států jsou plné chytrých kliček. Náboženské tábory jsou v mnoha státech zcela vyjmuty z dohledu úřadů pro ochranu dětí. A jsou to rodiče, kdo takovým lidem své děti svěřuje.

Únosy se souhlasem rodičů

Rodiče v USA mohou legálně podepsat práva soukromé přepravní službě. Ta teenagera uprostřed noci spoutá, vytáhne z postele a nedobrovolně odveze do tábora hluboko v lesích či poušti. Dítě nemá možnost odvolání ani kontakt s vnějším světem. Programy často využívají tzv. „tough love“ (tvrdou lásku) – vojenský dril, odpírání jídla, spánkovou deprivaci, nucenou těžkou fyzickou práci a psychické ponižování. V posledních letech sílí hnutí přeživších (včetně celebrit jako Paris Hilton), které na základě vládních vyšetřování upozorňuje na masivní fyzické i sexuální zneužívání a desítky úmrtí v těchto zařízeních.

V Česku to jde jinak - a lépe

Výchovně-rekreační tábory pořádají často městské úřady (např. v rámci prevence kriminality) pro děti z náročnějších sociálních prostředí nebo s mírnými poruchami chování. Cílem je nabídnout jim program a vést je k sociálním návykům. Některé spolky zajišťují vyšší počet personálu a speciální péči i pro děti se specifickými poruchami chování v běžném inkluzivním kolektivu. Existují u nás i Vojenské a tábory přežití, ty jsou ale pro starší děti a dobrodružné dospívající, které láká řád a fyzická výzva. Pracují zde ale s pevnou disciplínou, nikoliv tresty za zlobivé chování.

V tomto směru oficiální a účinnou metodou práce s dětmi jsou v Česku Střediska výchovné péče, která představují klíčovou preventivní a terapeutickou síť. Ta pomáhá dětem, rodinám a školám zvládat náročné chování, záškoláctví, psychické potíže či experimenty s návykovými látkami.

Dobrovolně a bez tajného rozhodnutí rodičů

Preventivně výchovné pobyty ve střediscích výchovné péče jsou dobrovolné, obvykle osmitýdenní pobytové programy pro děti a dospívající s problémovým či rizikovým chováním. Slouží jako intenzivní, odborná pomoc rodinám a školám ve chvíli, kdy běžná ambulantní péče nestačí. Délka dvouměsíčního pobytu v malých skupinách vyžaduje souhlas a spolupráci dítěte i jeho zákonných zástupců - nejedná se tedy o nařízenou ústavní výchov). Předchází tomu obvykle 2 až 3 vstupní ambulantní konzultace přímo ve středisku. Děti během pobytu nepřerušují povinnou školní docházku, výuka probíhá přímo v zařízení podle individuálních plánů z kmenové školy. Náplní bývá individuální, rodinná i skupinová terapie, arteterapie a práce na sebezvědomění a zodpovědnosti. Kombinace dopolední výuky se speciálními pedagogy a odpoledních volnočasových, prožitkových či pracovních aktivit. Zásadní je také úzká spolupráce s rodiči, pravidelné konzultace a možnost trávit vybrané víkendy v domácím prostředí.

Pomoc často potřebují děti z rodin, které na ni nemají

Například Středisko výchovné péče Buškovice funguje jako záchranná síť pro děti a dospívající od 10 do 18 let, kteří se ocitli v náročných životních situacích. Poskytuje jim nezbytnou podporu a bezpečnou internátní péči mimo jejich běžné rodinné prostředí. Péče je rozdělena do dvou pracovišť. Čtyřlístek pomáhá dětem s poruchami chování a problematickým dospíváním, zatímco Archa poskytuje útočiště dětem, u kterých existuje podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

Cílem internátních pobytů je včas zachytit potíže dítěte, podpořit jeho stabilizaci a zdravý vývoj. Děti mají zajištěnou celodenní péči, terapeutickou podporu a především bezpečí, které jim umožňuje předcházet dalšímu prohlubování problémů. Během pobytu hradí rodina náklady na stravu, což představuje částku zhruba 140 Kč na den. Pro sociálně slabé rodiny se však i tato částka stává zásadní překážkou k tomu, aby se dítěti dostalo včasné pomoci. A právě tady přichází na řadu solidarita a podpora chápavé veřejnosti.

Středisko chce pomáhat i dětem z rodin, které nemají na úhradu nezbytné podpory dítěte. Proto se ve spolupráci s platformou Blíž domovu rozhodlo požádat o pomoc veřejnost prostřednictvím sbírky na dárcovské platformě Znesnáze21. „Z výtěžku sbírky budeme financovat internátní pobyty dětem z rodin, které si tuto péči nemohou z finančních důvodů dovolit. V odůvodněných případech z vybraných prostředků uhradíme část nebo celé náklady na pobyt podle konkrétní situace dané rodiny. Zabráníme tak tomu, aby byla ohroženému dítěti odepřena preventivní a odborná pomoc pouze kvůli chybějícím financím,“ vysvětlují organizátoři.

Pasťáky, polepšovny… na tyto názvy zapomeňte

V Českém právním a sociálním systému už tradiční „polepšovny“ v historickém slova smyslu neexistují. Jde o zastaralý pojem. Dnes jsou ústavní zařízení pro děti s poruchami chování nahrazena diagnostickými ústavy, výchovnými ústavy a zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, která spadají pod ministerstvo školství. Slouží pro krátkodobý pobyt, během kterého odborníci vyšetří stav dítěte a navrhnou další pedagogicko-psychologický postup. Jsou určeny pro děti se závažnějšími poruchami chování, kde probíhá dlouhodobá nápravná a výchovná péče. Ukládá ji výhradně soud mladistvým pachatelům trestných činů, zpravidla do specializovaných zařízení. Jde tedy až o tzv. „poslední štaci“, které je možné se vyhnout právě včasně nabídnutou pomocí.

Zdroje:

https://msmt.gov.cz/vzdelavani/socialni-programy/strediska-vychovne-pece

https://www.znesnaze21.cz/sbirka/nedovolme-aby-penize-staly-v-ceste-k-pomoci-detem

https://www.volnocasovkysport.cz/blog/seznamte-se-s-vychovne-rekreacnimi-tabory-na-klic/

https://www.imdb.com/title/tt30225680/

https://www.kinobox.cz/zebricky/nejlepsi/filmy/troubled-teen

https://svpd.cz/pobyt/

https://heyfomo.cz/legalni-unosy-deti-aneb-leceni-zavislosti-a-psychiky-co-je-wilderness-therapy

https://pardubice.rozhlas.cz/vylet-do-polepsovny-7581548