Článek
V posledních letech je zvláště ve velkých městech běžnou praxí, že jsou silnice plné aut a jízda v koloně se stává čím dál tím častější a útrpnější. V nejhorší pozici jsou v takových situacích řidiči sanitek, které usilují o záchranu lidského života. Ať už jsou na cestě k němu, ať už ho právě převážejí, a nebo vezou životadárnou krev nebo orgány k transplantaci. Při výjezdu k dopravní nehodě nebo jiné mimořádné události musí často překonávat kolony aut, které blokují silnici ve všech pruzích, ale i také počítat s tím, že jim kdykoli může kdokoli „vletět“ do cesty. Ačkoliv v České republice už od roku 2012 platí povinnost vytvořit jízdní pruh pro tyto složky, stále se záchranáři setkávají s tím, že řidiči o této povinnosti nevědí, nebo ji nerespektují. Nehody sanitek se nejčastěji stávají na křižovatkách, při jízdě na červenou a kvůli nepozornosti ostatních řidičů. Mezi hlavní příčiny patří i vysoká rychlost, nepřehledný provoz v městských oblastech, stres spojený s nutností projet ucpanými ulicemi, hlasité rádio v kabině auta nebo pocit, že „to přece stihnu“.
Sanitky vyrážejí na silnice Česka více než milionkrát do roka. Tedy každou půl minutu
Nejčastější příčinou výjezdu záchranářů bývá bolest na hrudi pacienta, břicha či hrdla, zhruba desetina výjezdů patří poranění hlavy, následují ostatní poranění a nemoci oběhové soustavy. Zhruba pro tři desítky tisíc lidí záchranáři vyjíždějí kvůli cévní mozkové příhodě, podobně číslo tvoří i srdeční arytmie, duševní poruchy, zlomeniny nebo epileptické záchvaty. V absolutních číslech vyjíždějí sanitky nejčastěji pro sedmdesátníky a osmdesátníky. Na počet obyvatel v dané věkové skupině jsou časté také výjezdy k dětem do pěti let. Právě na tyto lidi je třeba myslet ve chvíli, kdy máme pocit, že náš čas je cenný a že prostě těch pár vteřin na zastavení a uhnutí z cesty nemáme. Je to pošetilé, je to hloupé. A také je to velmi nebezpečné.
Až 40 % všech nehod sanitek se odehraje na křižovatkách. Sanitka vjíždí do křižovatky na červenou, přičemž se spoléhá, že ji ostatní pustí. Je dlouhá a těžká. Řidič sanitky musí manévrovat opatrně, protože hrozí vyjetí z pruhu nebo převrácení vozidla. Zvýšená rychlost a agresivnější styl jízdy vytvářejí rizikové situace a i to by mělo ostatní řidiče přimět k obezřetnosti a zpomalení jízdy.
Řidiči sanitek se zapnutými majáky mají přednost a mohou porušovat předpisy. Nesmí jen nikoho ohrozit
Při záchraně lidského života se řidiči sanitek stále častěji sami stávají účastníky dopravních nehod. Záchranné služby jich evidují v každém kraji desítky. Nejvíce pak v Praze. Plynulost jízdy v posledních letech komplikuje jak narůstající hustota dopravy, tak i chyby řidičů. Přibývá ale také případů, kdy je na vině chodec. Zde je malá statistika nehod záchranné služby za rok 20025 uvedená Českou televizí v srpnu téhož roku:
Královehradecký 44
Olomoucký 31
Moravskoslezský 31
Jihočeský 28
Jihomoravský 23
Karlovarský 23
Ústecký 13
V Praze 106
Přibývá i výjezdů záchranek. Náklady za 10 let vzrostly téměř trojnásobně. Téměř v polovině krajů za deset let přibylo výjezdů zdravotnické záchranné služby (ZZS) o více než čtvrtinu. Ve Středočeském kraji byl nárůst mezi roky 2013 až 2023 skoro 40 procent. Vyplývá to z publikovaných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jen v roce 2023, kdy sanitky vyjely k milionu případů, byly náklady zdravotních pojišťoven na tuto péči podle dat analytické komise 5,7 miliardy korun.
Je třeba myslet na to, že když sanitka houká, tak je to průšvih, při kterém jde někomu o život. Roli v takových případech hrají vteřiny
Řidiči těchto vozidel smějí používat výstražné světelné a zvukové znamení pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné z hlediska času (záchrana lidských životů, zdraví a majetku). Bezdůvodné použití majáku v provozu je zakázáno. V některých případech řidiči vozidel s právem přednostní jízdy nepoužívají světelné a zvukové znamení současně. Jde zejména o případy, kdy vzhledem k provozu nebo noční době není nutné mít trvale zapnuté zvukové znamení – tzv. sirénu. V jiných zemích mohou být pravidla pro přednostní jízdu odlišná, stejně jako označení takových vozidel, proto se vždy před jízdou do zahraničí seznamme s předpisy dané země.
Záchranáři a zdravotníci v Česku přepravují krev nebo orgány každý den. Zatímco běžné krevní transfuze se rozvážejí rutinně v řádech tisíců případů měsíčně, urgentní převozy orgánů k transplantacím probíhají více než dvakrát denně.
Bezohlední nejsou jen řidiči, ale i chodci
Asi nikomu z nás před třemi lety neunikl záznam toho, jak chodci v Pelhřimově brzdili na přechodu houkající sanitu - ačkoli to je zásadní porušení pravidel i ve chvíli, kdy svítí zelená. Ale hlavně to je důkaz absolutní bezohlednosti. Dost možná i zbrklosti. V psychologii a sociologii se pro tuto situaci nejčastěji používá pojem davová psychóza nebo davové chování. Tento fenomén se projevuje oslabením individuálního úsudku, kdy lidé v davu přebírají emoce a činy ostatních a ztrácejí zábrany. Je to situace, kdy dělají nebo následují to, co vidí u ostatních, aniž by přemýšleli o správnosti svého jednání. Ztrácí tak pocit vlastní jedinečnosti a odpovědnosti a stávají se anonymní součástí masy, kdy považují určité chování za správné nebo přípustné jen proto, že se tak chová většina okolo nich. Ačkoli správné a přípustné to ani zdaleka není a může jít doslova o život. Ať už to nazveme jakkoli nebo svedeme na kohokoli, jisté je to, že jeden pitomec musí být vždycky v čele.
Nebuďme pitomci!
Pravidla, která je třeba si stále připomínat
Dne 1. října 2018, vstoupila v platnost novela zákona o pozemních komunikacích, která mimo jiné upravuje pravidla pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy. Zákon řidičům jasně stanovuje povinnost, jak se při tvorbě kolony a při zastavení v koloně chovat. Jestliže se jako řidič v koloně ocitneme, již při dojíždění do kolony vytváříme pruh široký minimálně 3 metry a to následovně:
- na silnici o dvou jízdních pruzích vytvoří vozidla mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh
- na silnici o třech a více jízdních pruzích vytvoří vozidla mezi sebou průjezdný jízdní pruh tak, že vozidla jedoucí vlevo se řadí co nejblíže k levé krajnici a vozidla v pravých a ve středním pruhu musí zajet co nejblíže k pravému okraji vozovky. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici nebo na střední dělící pás
- řidičům ostatních vozidel je vjezd do pruhu pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy a jízda v tomto pruhu zakázána, kromě vozidel vlastníka pozemní komunikace a vozidel technické pomoci.
- Také chodci nesmí omezit projíždějící vozidla záchranářů, a to ani na přechodu pro chodce, pokud jim na semaforu svítí zelená! Není nic jednoduššího než zůstat stát, dokud vůz záchranné služby neprojede.
V případě, že ve své blízkosti uvidíme blikající majáky nebo uslyšíme sirénu záchranářů, buďme maximálně opatrní a ohleduplní k projíždějícím vozidlům s právem přednostní jízdy. Především se vůči těmto vozidlům chovejme čitelně. Včas signalizujme, že přibrzďujeme nebo uhýbáme z cesty. V žádném případě před takovým vozidlem nebrzděme a nezastavujme! Zásahová vozidla se obvykle pohybují vysokou rychlostí, často to jsou vozidla velmi těžká.
Náhlé zastavení na místě pro ně není možné. Vždy se snažme co nejdříve opustit koridor průjezdu vozidla i za cenu pokračování v jízdě vpřed po nezbytně nutnou dobu. Počítejme také s reakcemi ostatních řidičů - někteří mohou při zaslechnutí sirény začít zmatkovat.
Zvláště ve městě nebo v husté zástavbě nemusí řidiči ihned rozpoznat, ze kterého směru vozidlo záchranářů přijíždí. Ztlumme proto rádio, stáhněme okénka a zjistěme, odkud výstražný signál přichází. Jedině tak budeme moci adekvátně reagovat. Pokud je to z hlediska provozu a typu komunikace možné, zastavme své vozidlo na krajnici tak, aby záchranáři měli dostatek místa k projetí.
I když ještě nevidíme, o jakou složku se jedná, počítejme při zastavování vždy s tím, aby mohlo bezpečně projet i velké hasičské auto. Mysleme také na to, že vozidel s majáky může jet i několik za sebou, proto se vždy po průjezdu záchranářů důkladně rozhlédněme, než znovu vjedeme do provozu.
Ilustrační obrázek
Proč je tedy část lidí bezohledná k projíždějícím vozům záchranné služby - a tím k záchraně lidského života?
Ignorování vozů záchranné služby a blokování záchranářů pramení nejčastěji ze ztráty pozornosti, paniky v krizových situacích, přehnaného individualismu nebo jednoduše bezohlednosti, absence, společenské odpovědnosti a respektu. Viníkem je ale skutečně velmi často selhání lidského faktoru v důsledku stresu, kdy řidiči nevnímají okolí. Řidiči v hustém provozu řeší řízení a snadno přeslechnou výstražné majáky. Ve stresu navíc mohou zpanikařit a reagovat nepřirozeně (např. zmateně zastavit uprostřed křižovatky). Současná auta mají vynikající odhlučnění, výkonné audiosystémy a klimatizaci. Řidiči tak často vůbec nezaznamenají zvuk sirény, dokud není sanitka těsně za nimi. Stejně jako chodci uzavření do své bubliny se sluchátky na hlavě - pro které už mají záchranáři i výraz - mobilní zombie.
Jsme příliš uzavření do komfortu a svých světů. A zapomínáme, že život je i tam venku, za naší bublinou. Dokud nesplaskne. Každý z nás se můžeme dostat do situace, kdy budeme potřebovat pomoc. Nebo někdo z našich blízkých. Když už nic jiného nás nedokáže zpomalit, pak snad alespoň tohle uvědomění.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sanitka
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/nehod-sanitek-pribyva-363634
https://hzscr.gov.cz/clanek/prujezd-vozidel-s-pravem-prednosti-jizdy-zachranarska-ulicka.aspx
https://www.sciencedirect.com/org/science/article/pii/S2369296021000594
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12781763/
https://www.stem.it/en/rules-and-regulations/ambulance-accidents-a-worrying-increase/
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/darcovstvi-organu-v-cechach-je-ze-zakona-automaticke-lekari-vsak-respektuji_1803180630_tak
https://www.zzsuk.cz/zdravotnicke-zachranne-sluzby-oslavi-den-linky-155-eviduji-rekordni-pocty-vyjezdu/
https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/04/vyjezdu-zachranek-pribyva-naklady-za-10-let-vzrostly-temer-trojnasobne/
