Článek
Lišky se nakazí pozřením nakažených hlodavců (hrabošů, hryzců). Ve střevech pak parazitují dospělé tasemnice, které produkují vajíčka odcházející s trusem do přírody. Člověk se tak stává náhodným mezihostitelem. K nákaze dochází pozřením vajíček tasemnice nejčastěji snězením neumytých lesních plodů (borůvky, jahody, houby) znečištěných liščím trusem, případně nedostatečnou hygienu rukou po kontaktu s kontaminovanou půdou nebo infikovanými zvířaty. Vajíčka jsou v přírodě extrémně odolná. Jedinou jistotou likvidace je tepelná úprava. Zmrazení nestačí!
Tasemnice liščí kontaminuje české borůvky v posledních letech násobně více. Každoročně se výskyt případů nákazy zdvojnásobil. Průběh nákazy tímto parazitem je velmi nepříjemný, zákeřný a při napadení mozku je nutná operace, kdy dojde k odejmutí částí tkáně. Situaci by proto lidé neměli brát na lehkou váhu, jelikož očekávaný další vývoj v tomto směru není vůbec příznivý.
Tasemnice liščí je původcem závažného parazitárního onemocnění zvaného alveolární echinokokóza
Nebezpečí tohoto onemocnění spočívá v jeho průběhu, který připomíná nádorové bujení. Jakmile člověk pozře infekční vajíčka, vylíhnou se ve střevě larvy, jež putují krevním řečištěm. Primárním cílem tohoto parazita jsou téměř vždy játra. Zde se vytvoří takzvaný alveokok, což je cystická struktura, která difúzně prorůstá tkání a postupně ji ničí. Pokud se onemocnění nezachytí včas, parazit se může rozšířit do dalších životně důležitých orgánů, jako jsou plíce, slezina a mozek.
Je krásná, je chytrá, ale může s vaším životem pořádně zamávat.
Při postižení dalších orgánů vyžaduje onemocnění náročnou léčbu
Možností, jak operativně onemocnění způsobené larvami tasemnice liščí řešit, mají lékaři hned několik. Většinou jde o složité chirurgické výkony. Pacienti často zpočátku přicházejí s diagnózou rakoviny jater a teprve po dalších vyšetřeních se zjistí, že původcem je echinokok. Kde se nedá operovat, tam odborníci léčí pacienta antiparazitiky. Ti, co mají rozsáhlá ložiska, musí léky užívat celoživotně. Cílem je, aby se parazit nedostal do jiných orgánů. Bez jater člověk žít nemůže. Cílem je úplně odstranit nemocnou část jater a záleží, jak je veliká. U těžkých případů je jedinou možností transplantace. Jestliže parazit doputuje do mozku, situace bezprostředně ohrožuje život pacienta. Rostoucí cysty zde utlačují mozkovou tkáň. Chirurgické řešení v této oblasti je vysoce rizikové, protože operatéři musí parazitární útvary odstranit bez poškození okolních zdravých mozkových center. Z posledních let jsou známé také dramatické případy, kdy se u lidí nečekaně projevily těžké epileptické záchvaty nebo akutní jaterní selhání. Teprve hlubší histologické a zobrazovací vyšetření odhalilo jako příčinu právě skrytého měchožila.
Nebezpečného parazita může přinést domů i váš pes
Nejčastěji se můžeme nakazit ze syrového lesního ovoce. Před snědením je proto dobré ho omýt, ideálně teplou vodou. Riziko toho, že se nám do těla dostanou vajíčka tasemnice liščí, tím velmi snížíme. Nakazit se ale můžeme i po kontaktu s naším psem nebo kočkou, kteří proběhli místem, které liška infikovala svými výkaly. Proto je potřeba mýt si ruce a zvířata odčervovat.
Přirozenými mezihostiteli parazita jsou hlodavci, takže může docházet i k nákaze domácích psů a koček. Je tedy vysoce pravděpodobné, že zdrojem infekce pro člověka může být také pes. Při vyšetřování trusu psů, kteří měli možnost volného pohybu v přírodě, metodou ELISA na detekci koproantigenů echinokoka byla průměrná promořenost asi 8 %. Se stoupající četností výskytu parazita v přírodě stoupá také riziko nakažení člověka.
Z nevinné procházky lesem může spolu s vámi a vaším psem přijít domů i nevítaný parazit.
Toto onemocnění v 20 letech roste. U postižených lidí se parazit množí hlavně v játrech, je to tak v 99 % případů. A protože roste jen o několik milimetrů ročně, dlouho zůstává nerozeznán,“ vysvětloval na Radiožurnálu infektolog František Stejskal z Fakultní nemocnice Bulovka v Praze.
Státní zdravotní ústav varuje před problémem opakovaně
Pro pochopení situace v Česku jsou klíčová data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). SZÚ je ústřední národní institucí, která dohlíží na veřejné zdraví a s vysokou pečlivostí vyhodnocuje epidemiologická data o infekcích. Jde o seriózní a spolehlivý zdroj opřený o hlášení z laboratoří a od lékařů napříč celou republikou. Podle jejich grafu sledujeme za posledních pět let prudký vzestup onemocnění. Zatímco v roce 2020 byly evidovány 2 případy a v roce 2021 pouze 1 případ, následně čísla strmě rostla. V roce 2022 lékaři diagnostikovali 4 nemocné, v roce 2023 už 9 a v roce 2024 dokonce 17 případů alveolární echinokokózy. Množství případů v České republice se tak v průběhu posledních tří let každý rok takřka přesně zdvojnásobilo, což představuje silně varovný trend.
Zejména dětem musíme důrazně vysvětlit, aby v lese nejedly borůvky přímo z keříků. Veškeré volně sebrané plody je nutné před požitím pečlivě omýt.
Očekává se zhoršení situace
Nárůst onemocnění souvisí s narůstajícím počtem lišek v přírodě i blízko lidských obydlí. Myslivci očekávají, že liščí populace se bude ještě více narůstat a parazitární nákaza se našimi lesy rozšíří ještě intenzivněji. Je nutné se na to připravit. Zejména dětem musíme důrazně vysvětlit, aby v lese nejedly borůvky přímo z keříků. Alveolární echinokokóza je mimořádně zákeřná pro svůj pomalý a plíživý vývoj. Inkubační doba kolísá od 5 do 15 let, během nichž jedinec nepociťuje žádné těžkosti, ale parazit mezitím tiše destruuje orgány. Až po letech se dostaví neurčitá bolest břicha, nechutenství a znatelný váhový úbytek. V pokročilém stadiu se rozvíjí příznaky selhávání jater a cirhózy. Jak již bylo zmíněno, řešení nemoci je v této fázi velmi nepříjemné a invazivní. Pokud se člověk pohybuje v rizikovém prostředí, jako je zemědělství, myslivost nebo pravidelně sbírá lesní plody, měl by při dlouhodobé bolesti břicha zpozornět. V takové situaci je zásadní neváhat, navštívit lékaře a výslovně požádat o ultrazvuk břicha či specifické parazitologické testy. Rychlá reakce může zabránit těžkému nevratnému poškození organismu.
V letech 1994-98 byl vyšetřován obsah střeva 1528 ulovených lišek prakticky z celé ČR a přítomnost tasemnice liščí byla zachycena průměrně u 2,5 – 12,5 % vzorků, v závislosti na lokalitě. V současnosti je stav promořenosti lišek tímto parazitem podstatně vyšší a prevalence stoupá. V některých oblastech je infikováno přes 30 % lišek," psali už v roce 2013 na svém webu myslivci. Od té doby se situace výrazně zhoršila.
Každá pátá liška je nositelem tasemnice. Obyčejná procházka lesem se může změnit v boj o život
Televize Nova přinesla varování před dvěma lety. Všímala si varování veterinářů, že každá pátá liška v Česku šíří tasemnici liščí - což dokazují rozbory dvou a půl tisíce zastřelených kusů lišek odeslaných k laboratornímu vyšetření. Neviditelná hrozba lesních krajin je velmi hezky popsaná také v tomto videu, které nemá v žádném případě odradit od cest do přírody. Pouze připomenout pravidla, která bychom měli dodržovat. Nebezpečí nákazy se totiž nevyhýbá ani těm „největším drsňákům“, jejichž motto je, že špína posiluje imunitu. Tak určitě.
