Článek
Včelaření Češi milují. Ale ne každý se může včelařem stát. S trochou nadsázky by se tento koníček dal přirovnat k hraní počítačových her, kde hráč, stejně jako včelař musí být neustále ve střehu a dělat vše pro to, aby včely prospívaly a on získal med. Včelař musí být vždy připraven zasáhnout, zvětšovat úly v době, kdy je to potřeba, sledovat kdy co kvete. Zkrátka být včelstvům nablízku. Věty typu „nechám to na zítra“ nebo „až se vrátím z dovolené“ u včelaře vážně nemají místo. Na druhou stranu, velkým nepřítelem včely je také příliš aktivní včelař. Nebo včelařka - ať negeneralizujeme - protože každý patnáctý včelař je žena.
Tento velký příliv nových milovníků včel, kteří se rozhodli pustit se do nového koníčku, má své výhody, i nevýhody. Noví včelaři často umisťují svá včelstva do míst, kde je už dostatek včelstev a tím přetěžují takzvanou úživnost daného území. Nutí včelky soupeřit o potravu a hladové úly jsou pak náchylnější vůči řadě chorob. A tak je třeba začít s tímto koníčkem s velmi zodpovědným přístupem.
Jak na to
Musíte vybrat vhodné včelstvo, zajistit dostatek pastvy i vodu, bojovat se škůdci i nemocemi. Není to zkrátka jen tak. Nejdůležitější rady najdete v dostupném manuálu pro začínající včelaře, jistě pomůžou dotace i svaz. Abyste se mohli stát včelařem, je třeba vyplnit formulář na stránkách Českomoravské společnosti chovatelů. Hlášení je pak nutné odevzdat každoročně, především kvůli změnám v počtu včelstev. Jestli se přihlásíte i do Svazu včelařů, záleží jen na vás, povinné to není. Částečně je určitě dobré poradit se s jinými včelaři. Jen je třeba počítat s tím, že jde o svéráznou komunitou, což je dáno otevřenými možnostmi včelaření. A protože každý se včelami zachází podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, je přesvědčen, že právě jeho způsob je ten nejlepší. Jak jsme zmiňovali, členství ve Svazu není povinné, nicméně se začínajícím včelařům vyplatí. Důvěrník bude průvodcem v průběhu celého roku a také hlavní kontaktní osobou se svazem. Na schůzích se seznámíte s ostatními včelaři a dozvíte se spoustu užitečných věcí.
Med od včelaře z Prahy přinesl příjemné překvapení
Praha je (paradoxně?) místem, které aktuálně generuje řadu nových včelařů. Tento fenomén přináší navíc opravdu kvalitní med bez příměsí. V hlavním městě totiž nehospodaří zemědělci se svými pesticidy. Podle údajů tři roky starých, tedy z doby, kdy Český svaz včelařů slavil 150 let, ve výroční zprávě stálo, že v Praze se 560 členů stará zhruba o 3800 včelstev. Takže teď je to číslo ještě mnohem vyšší. Úly najdete především na zahrádkách, na terasách, ale také na střechách domů.
Místo pro úly je třeba vybírat pečlivě a s ohledem na okolní včelaře i včelky.
Česko má za sebou rekordní úhyn včelstev. Zimu nepřežilo přes čtvrtinu z nich
Chovatelé v Česku se potýkají s rekordními úhyny včelstev. Kvůli počasí i měnícímu se rázu krajiny. Včel je prý nyní v Česku dokonce nejméně za 12 let, protože zimu nepřežilo přes čtvrtinu včelstev. Úhyny nastávají samozřejmě každý rok, jednou tam, podruhé jinde, ale to není jediný problém. Ten je i v prodeji medu, protože ceny neodpovídají nákladům a vynaložené práci včelařů. Někteří z nich se tak snaží držet cenu „pod cenou“, tedy pod 200 korunami, aby med vůbec prodali, ale reálná cena je mnohem vyšší.
Ilustrační obrázek - včelaři
Bez včel bychom jako lidstvo neměli příliš velké šance
Říká se, že do čtyř let od vyhynutí včel by na Zemi nastal absolutní kolaps. Včely jsou zodpovědné za opylování velké části našich potravin, jako jsou ovoce, zelenina, ořechy nebo káva, čili by zvířata neměla co jíst a lidstvo by čelilo vážným problémům s nedostatkem jídla. Včela medonosná má naštěstí spoustu dalších pomocníků, a kdyby vyhynula, příroda by dala v čase šanci jiným druhům rostlin i hmyzu. Každopádně člověk by mezitím strádal poněkud monotónní stravou. Někdo by mohl podotknout, že věda jde v tomto směru kupředu a určitě bychom si dokázali poradit. A ano, řeč je aktuálně o miniaturním robotovi, kterého vynalezli vědci z Massachusettského technologického institutu. Skutečně včelu připomíná a její úlohu prý skvěle plní. Při návrhu se vědci inspirovali skutečným hmyzem, jehož vzhled i pohyby se snažili co nejlépe napodobit. Unikátní stroj, který váží méně než kancelářská sponka, dokáže mávat křídly až 400krát za vteřinu a dosáhnout maximální rychlosti letu přes sedm kilometrů za hodinu se umí i bez problémů otáčet a delší dobu vznášet na určitém místě. Skvělé, nebo děsivé? Odpověď si jistě každý najde sám.
Ať tak či tak, našich pilných a krásných včelek si rozhodně musíme považovat. Jsou tu mnohem déle než my. Nejstarší důkaz o předcích včely medonosné, která žije ve společenstvích, je starý 100 milionů let. První exemplář zalitý v jantaru pochází z Afriky před 30 miliony lety. Buďme na včelky hodní stejně, jako jsou ony na nás. A nezapomínejme, že - když bereme, musíme i dávat.
Jsou tu mnohem déle než my. Potřebujeme je více než cokoli jiného. Je vlastně naše povinnost je chránit.
Zdroje:
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/vcely-nemoc-uhyn-vcelstev-vcelari-univerzita-palackeho-varroaza.
https://www.euro.cz/clanky/vedci-z-mit-vyvinuli-unikatniho-robota-podobneho-vcele-za-dvacet-let-by-mohl-opylovavat-rostliny-na-marsu
