Článek
Během léta přibývá dětských úrazů až o desítky procent. Nejčastěji jde o pády z kola, na bruslích a stále častěji také na trampolínách. Záchranáři vyjíždějí za popáleninami od slunce, řeznými ranami i dehydratací. Prevence a rychlá první pomoc jsou v těchto situacích klíčové. Stejně tak ale povědomí dětí o první pomoci.
V České republice jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých
Podle statistik ministerstva se skoro 40 % dětí zraní doma. Nejčastěji při obyčejném klopýtnutí nebo pádu z výšky větší než jeden metr. Alarmující je ale vysoký výskyt kontaktu s horkou tekutinou, který v žebříčku zaujímá čtvrté místo. Výsledkem domácího úrazu je s největší četností v 10,9 procentech případů otřes mozku, v 9,1 % otevřená rána a v 3,7 % zlomenina v oblasti lokte.
U „prázdninových úrazů“ jde hlavně o to nepodcenit prevenci. Při sportech lze použít jednoduché pomůcky, jako přilby nebo chrániče, při vodních sportech pak u horších plavců vesty nebo rukávky. Ale ani ty nejsou „všespásné“. Dítě se může utopit během několika vteřin i v mělké vodě. Základní první pomoc je okamžité vytažení z vody, kontrola dýchání, zahájení resuscitace a volat na linku 155.
V přírodě je hezky, ale také nebezpečno
Nezajištěné táboráky i dlouhý pobyt na přímém slunci mají jeden společný jmenovatel - puchýře a popáleniny. První pomoc tkví v chlazení studenou vodou (ne ledem), při popálení puchýře nemazat a vyhledat lékaře. A samozřejmostí by měl být na sluníčku pitný režim. Běhání naboso a pobyt v přírodě přináší riziko pořezaného chodidla, ale i bodnutí hmyzem. Ránu je třeba vydezinfikovat, očistit a sterilně zakrýt. Při alergické reakci na vosí/včelí bodnutí podat léky a volat záchranku. Tou největší hrozbou pro děti jsou ale každoročně nezakryté bazény a dítě bez dozoru. A právě proto je musíme učit o vodě a pobytu v ní všechno. Do posledního detailu. A také to, že je důležité nezmatkovat, pomáhat druhým, ale neohrozit tím sebe. Na to se pořád tak nějak při kurzech plavání zapomíná. Záchrana je to první, co dětem musíme vštěpovat, až pak má přijít výuka různých plaveckých stylů.
Za posledních 11 let se v přírodních koupalištích utopilo pět stovek dětí
Ještě na začátku devadesátých let byl utopených dětí skoro dvojnásobek. Naštěstí tato černá čísla ve statistikách záchranářů stále klesají. Za 30 let to znamená víc než 7,5 tisíce zachráněných životů a to je skvělé! Přesto ale v létě pořád to nejvyšší riziko představují přírodní vodní plochy – řeky, jezera, lomy a přehrady. Dětí do 15 let se v Česku od roku 1994 utopilo na 500 a to je opravdu nepředstavitelné číslo. Zvládat krizové situace dnes děti učí specializované kurzy. Kéž by byly takové samozřejmostí ve všech školkách.
Když čísla snižují čísla
To je možná trošku neobratné vyjádření toho, kdy jeden z největších českých influencerů s vysokými čísly dokáže díky svým zkušenostem a odhodlání snižovat čísla ve smutných statistikách záchranářů. Řeč je o lékaři Marku Dvořákovi, který přišel s letošní novinkou:
„Na pódiích, besedách, ve školách, ve firmách, v knize, na internetu. A pak znovu sedím ve vrtulníku a letím k někomu, komu se během vteřiny změnil život. A víte, kdo tam bývá nejčastěji jako první? Ne lékař. Ne záchranář. Ale manželka. Kamarád. Babička. A strašně často… děti. Dítě, které vidí mámu ležet v bezvědomí na zemi. Dítě, které je samo doma s mladším sourozencem. Dítě, které jako jediné vezme telefon a zavolá pomoc. Dítě, které nemusí zachránit celý svět. Stačí, když bude vědět, co dělat první minuty. A přesně proto je tak důležité učit děti první pomoc. Protože děti se nebojí pomoci tolik jako dospělí, rychle se učí, předávají to domů rodičům, dokážou správně zavolat záchranku a v krizové chvíli často reagují líp, než čekáme,“ vysvětluje Marek na svých sociálních sítích důvody, proč se rozhodl udělat něco, co je asi to nejlepší, co kdy vytvořil- Kurz první pomoci pro děti. Pro všechny děti v téhle zemi a zadarmo. „V kurzu děti nestrašíme, nechceme aby měly pocit, že na jejich bedrech leží něčí život. Chci jim dát odvahu a jednoduchý návod, jak se zachovat správně, když se něco stane. Obrovské díky patří i všem lidem kolem mě, na tom kurzu makaly měsíce stovky lidí, bez kterých by to nikdy nevzniklo. Jsem si jistý, že díky tomhle kurzu nějaké dítě zachrání někoho, koho miluje nejvíc na světě,“ říká záchranář Dvořák.
To, že dítě topení přežije, ještě vždy neznamená, že může dál žít
Stovky dětí se utopí, další stovky zůstávají s doživotními následky. Takových příběhů jsem na Znesnáze21 viděla už nespočet. A když se do nich začtete, velmi rychle pochopíte, že taková nešťastná událost poznamená navždy celou rodinu a nejbližší okolí. Že tím okamžikem dětství doslova zamrzne. Není to lehké čtení a už vůbec ne život. Učit děti první pomoci - a vůbec hrozbě jako takové - je to nejlepší, co jim můžeme do života dát. Nestrašit, ale učit. Nepokládat jim na bedra tíhu celého světa, ale laskavou formou jim v těžkých chvílích ulehčit. Ukázat, že jsou silnější, než si myslí a že první minuta po neštěstí může změnit všechno. Díky, Marku!
