Článek
Čeští advokáti a sociální pracovníci se až příliš často setkávají s rodinnými tragédiemi, kdy senioři ve snaze pomoci svým potomkům nebo předejít dědickému řízení darují dům či byt dětem a následně přijdou o střechu nad hlavou a propadnou se do chudoby.
K těmto situacím dochází nejčastěji v důsledku tří modelových scénářů. Prvním jsou dluhy a exekuce obdarovaného dítěte, kdy rodiče darují dům synovi nebo dceři, co se později dostanou do finančních potíží, začnou podnikat nebo si naberou nevýhodné půjčky.
Jakmile na dítě padne exekuce, exekutor zabaví i darovaný dům. Nepomůže ani to, když mají rodiče v domě zřízené věcné břemeno (služebnost) doživotního užívání. Nemovitost s věcným břemenem se sice v dražbě prodává hůře a levněji, ale přesto se prodá. Nový majitel pak seniorům život v domě často natolik znepříjemní, že jsou nuceni odejít do komerčního nájmu, na který jim důchod nestačí.
Prodej domu bez vědomí rodičů
Darováním nemovitosti přechází plné vlastnické právo na dítě. Pokud rodiče v darovací smlouvě neošetřili zákaz zcizení a zatížení, potomek může dům kdykoliv prodat nebo zastavit bance pro hypotéku. V praxi se stává, že děti dům prodají i s bydlícími rodiči. Noví majitelé pak legálními i nelegálními tlaky (odpojení energií, rekonstrukce) seniory z domu vystrnadí.
Lhostejnost a nevděk
Rodiče darují dům bez jakýchkoli podmínek v naivní víře, že se o ně děti ve stáří postarají. Vztahy se však mohou kvůli neshodám, novým partnerům dětí nebo finančnímu tlaku vyhrotit. Děti začnou rodiče ignorovat, odmítají přispívat na energie nebo je z domu přímo vyhazují.
Právní obrana v ČR: Český občanský zákoník sice zná instituty odvolání daru pro nouzi (§ 2068) a odvolání daru pro nevděk (§ 2072), ale soudní procesy jsou extrémně zdlouhavé, psychicky vyčerpávající a prokázat nevděk u soudu bývá pro seniory velmi obtížné.
„Domluví se s dětmi, že jim dům darují, a předpokládají, že se za to o ně ve stáří postarají. Vůbec jim ale nedochází, že tím absolutně změní silové pole v rodině. To, kdo má větší rozhodovací možnosti. Prostě jim nedojde, do jaké pozice se tím dostanou,“ vysvětlila vedoucí linky seniorů centra Elpida Kateřina Bohatá.
- Pokud rodiče chtějí majetek převést za života, experti důrazně doporučují nikdy nedarovat dům „jen tak“ na dobré slovo. V darovací smlouvě musí být vždy zaneseno několik zásadních věcí.
Věcné břemeno nestačí
Před darováním si senioři v mnoha případech nechají zpracovat takzvané věcné břemeno, přičemž si někteří naivně myslí, že je to před rekonstrukcemi a pronajímáním jejich majetku ochrání. Podle advokátů se v případě věcného břemene nejedná o krok vedle pouze tehdy, když je tento právní nástroj dostatečně upraven a rozšířen. Většinou se ale specifikuje velmi lakonicky.
Jako důkazy před soudem údajně slouží i policejní protokoly o domácím násilí, kterého se děti na svých rodičích někdy dopouštějí právě za tím účelem, aby seniory z domu vyštvaly. Senioři se ale do soudních sporů pouštějí jen zřídka.
Existuje možnost jako Odvolání daru, které se využívá v extrémních případech nevděčnosti obdarovaných. „Kdyby se obdarovaní snažili pomocí extrémních prostředků seniora dostat z domu, třeba by byli schválně hluční, překopávali mu vedení vody a tak dál, mohl by soud rozhodnout o navrácení daru původnímu majiteli. Bohužel se senioři pouštějí do soudních sporů jen zřídka.
Zneužívání a týrání seniorů v rodinách je v Česku závažný a masivní problém, který je však kvůli studu obětí silně tabuizovaný. Mnozí z nich se navíc ocitají v naprosté chudobě a mimo zájem veřejnosti
Nejrozšířenější forma jak dostat rodiče nebo prarodiče z jejich vlastního domu je psychické týrání a citové vydírání. Zahrnuje urážky, nadávky, ponižování, odpírání kontaktu s vnoučaty nebo vyhrožování umístěním do léčebny či domova důchodců. Podrývání lidské důstojnosti zažívá až 15 % seniorů.
Další formou je vydírání finanční. Příbuzní seniora nutí k převodu majetku (domu, bytu), odebírají mu starobní důchod, zakazují mu disponovat s vlastními penězi nebo ho nutí brát si nevýhodné půjčky.
Jedním z nejsmutnějších příkladů jsou záměrné či nezáměrné odpírání stravy, léků, hygieny nebo lékařské péče v situaci, kdy je senior na pomoci rodiny plně závislý, popřípadě dokonce fyzické násilí, které je bohužel také velmi časté. Hrubé zacházení, odpírání pohybu, bití či omezování osobní svobody a úmyslné ublížení na zdraví řeší policie v Česku ve stovkách případů ročně. Jenže to je jen viditelná špička hluboko ukrytého ledovce.
ilustrační obrázek
Proč se senioři neozvou?
Rodiče se stydí přiznat, že jim ubližuje vlastní dítě, které sami vychovali. Často cítí falešnou vinu za to, jak se potomek chová. Obávají se i toho, že pokud situaci nahlásí, agresivita rodiny se ještě vystupňuje nebo že zůstanou úplně sami bez jakékoliv pomoci. Často v tom hraje roli ekonomická a fyzická závislost, kdy oběti jsou na svých trýznitelích existenčně závislé kvůli svému zdravotnímu stavu či bydlení.
Pokud máte podezření na zneužívání seniora ve svém okolí, nebo se tato situace týká přímo vás, existují bezplatné a anonymní krizové linky, které dokáží v této situaci poradit a pomoci. Například Senior telefon (Život 90): 800 157 157 (nonstop, zdarma), Bílý kruh bezpečí: 116 006 (nonstop linka pro oběti domácího násilí) nebo Linka seniorů Elpidy 800 200 007.
Sám na všechno a stranou zájmu veřejnosti
V Česku je kolem 600 tisíc osaměle žijících seniorů, z toho zhruba 150 tisíc domech, domcích, ale i maringotkách, sklepech nebo garážích. Bohužel se s takovými případy setkáváme až příliš často díky našem projektu, prostřednictvím kterého jim pomáháme sehnat otop na zimu. Projekt dárcovské platformy Znesnáze21 POMOC ZAHŘEJE stojí hlavně na pozornosti okolí a laskavosti dárců.
Těmi, kdo nám o takto „zapomenutých“ starých lidech bez zájmu a podpory rodiny říkají nejčastěji, jsou všímaví pracovníci sociálních odborů Obecních úřadů, ale také obětaví pracovníci neziskových organizací jako je například Člověk v tísni nebo Charita. Bez jejich propojení bychom se k těmto seniorům v nouzi pravděpodobně vůbec nedostali… a hlavně, nedostala by se k nim potřebná pomoc.
„Děkuji Vám za darované dřevo. Vaší pomoci si velmi vážím. Díky Vaší štědrosti budu mít v zimních měsících teplo a větší pocit jistoty. Udělali jste mně velkou radost,“ vzkazuje dárcům do sbírky projektu Pomoc zahřeje pan Miroslav (80 let) ze Žďárska.
Se svou manželkou se před lety rozhodli vzdát svého komfortního domova a poskytnou ho své rodině s tím, že sami se přestěhují do velmi skromných prostor. Když je pracovníci Charity Žďár nad Sázavou navštívili poprvé, byli překvapeni, jak moc skromných.
„Přesto mezi manželi panoval obdivuhodný vztah založený na vzájemné úctě, lásce a oddanosti, který trval více než 50 let,“ popisuje koordinátorka Charitní sítě Žďár nad Sázavou Eva Pospíšilová, která nám o panu Miroslavovi řekla.
Milovaná žena panu Miroslavovi zemřela a on zůstal sám. Na všechno. Rodina mu podporu neposkytuje a tak se snaží zvládat péči o domácnost s ubývajícími silami a nedostatkem peněz sám:
„Právě v takových situacích má pomoc velký význam. Díky proplacenému palivu může ušetřené peníze použít na další výdaje spojené s bydlením. Našim cílem je pomoci lidem překlenout náročné období a umožnit jim žít důstojně ve svém domácím prostředí co nejdéle,“ uzavírá paní Eva s vděčností ke všem, kteří v úsilí pomohli svým darem do sbírky.
To je jen jeden z mnoha příkladů a příběhů, které k nám prostřednictvím Pomoc zahřeje přicházejí. Tento měsíc pomáháme i seniorce žijící v garáži, pánovi, co zůstal ve sklepě domu, který teď obývá jeho rodina, nebo paní, kterou tyranizuje a vykořisťuje její vlastní syn. Víme o nich díky skvělým sociálním pracovníkům a neziskovkám, které se jim snaží zajistit pomoc nejen zajištěním tepla na zimu, ale také dlouhodobým řešením traumatizující situace.
Pomoc, která zahřeje hned třikrát. Promrzlou světnici seniora/seniorky, ale i srdce obdarovaného a dárce,
Víme, že nejsme sami, komu se při čtení takových řádků svírá srdce. Právě díky skvělým dárcům se znovu naplňuje jistotou, že Česká společnost nenechává takové lidi na holičkách. Je smutné, že cizí člověk dokáže často doslova zachránit před zimou někoho, komu by měla pomoci jeho vlastní rodina. To bez pochyby ano. Na druhou stranu je nesmírně důležité, že nám to jako společnosti není jedno.
Zdroje:
https://www.facebook.com/groups/1061025755411405/
https://www.znesnaze21.cz/pomoc-zahreje
