Článek
O své závislosti jsem již ve svých článcích něco napsal. Ovšem vždy to bylo všeobecně nebo samostatný článek.Teď jsem se rozhodl napsat celý příběh. Bude to několik článků. Lidé chtějí slyšet příběh. Poučky je nezajímají. Proto Ježíš mluvil v podobenstvích. Stalo se dnes módou vyprávět své příběhy o čemkoliv. Se závislostí je to trochu jinak. V Desateru léčebny se sice říká: Netajím se léčbou, ovšem v Anonymních Alkoholicích se říká: Co je ve skupině, zůstane ve skupině. A tyhle dva body jsou tedy v rozporu. Navíc mají AA bod: Požádej o odpuštění toho, komu jsi ublížil. Pokud to není z nějakého důvodu možné, požádej o odpuštění prostřednictvím Boha, přičemž Bůh je takový, jak si HO představuješ ty sám. Takže veřejné zpytování, byť v dobré víře, může někomu ublížit. Proto s tím mám trochu problém. Protože bych se musel všech lidí, kteří mne znali, zeptat, zda s mým rozhodnutím o zveřejnění mého případu, souhlasí. Také jsem napsal, že závislost a spiritualita jsou spojené nádoby. Takže budu psát současně o realitě a spiritualitě, protože v mém příběhu se tyto dva pojmy již od dětství prolínají.
První sklenička a první setkání s Ježíšem. Žil jsem na vesnici. Každou neděli jsme chodili na návštěvu k tetě. Měli vinohrad a tedy i víno, které se starším podávalo. A dali napít i mně, že mi to nemůže ublížit. Navíc mi to osladila, takže to bylo jako sodovka. A pilo se to dobře. I když maminka protestovala. Marně. Také se chodilo do kostela. Hlavně v neděli. To byla pro obec skoro slavnost. A já byl uchvácen. Žádný tmavý kostel s ukřižovaným Ježíšem v čele. Velká okna plus zářivky z kostela dělali něco nádherného. Na stěně za oltářem nástěnná malba matky Boží s dítětem v náručí. Po stranách andělé. Na podstavci na stěně socha Ježíše. Živého Ježíše. Něco nádherného pro oči dítěte. A při mši nádherná slova, slova čtení a evangelia. Příběh živého Ježíše. Ta slova ve mně tak rezonovala. S druhou polovinou mše jsem měl již tehdy problém. Ukřižovaný Ježíš. To jsem nechtěl. Již tehdy jsem tohle zavrhnul. Jeho ukřižování a zmrtvýchvstání mi nic neříkalo. Proč oslavovat mrtvého, když máme živého. Také se ze mně stal knihomol. Obecní knihovna byl můj svět. Ty příběhy. Stal jsem se samotářem. Raději jsem doma četl knihy než bych šel ven za partou. Z reálného světa jsem utíkal do iluzí. Proč si lidé ubližují? Vždyť nám Bible říká: Milujte se. Kde se stala chyba?
Pokračováni příště.
