Článek
Vážení čtenáři, na svém blogu jsem dříve psal články. Nyní pro změnu zveřejňuji vlastní autorské básně, které zároveň vkládám i na jiné platformy.
Jako vždy připomínám, že jsem při psaní, ať už článků nebo básní, nikdy nepoužil AI a nemám to v plánu ani do budoucna. S pomocí AI by mě to zkrátka nebavilo a nedávalo by mi to pro tvorbu žádný smysl.
Dříve jsem básně označoval pořadovým číslem, nyní je již zveřejňuji pouze s názvem.
Na svém FB profilu mám k dnešnímu dni zveřejněno 46 básní a každý den přidávám jednu novou.
Jak již vyplývá z nadpisu, nyní si můžete přečíst báseň Pozdní lítost.
Přeji Vám hezké počtení a zároveň inspiraci k vlastní tvorbě.
Pozdní lítost
V kostele v zadní lavici
každý večer sedí muž
vlasy bílé – shrbený
v jeho srdci ulpěl nůž.
Vina jeho nožem jest
nese ji z dob mladosti
svého soka v lásce zabil
nedělal si starosti.
Smírčí kříž pak v prachu cest
nechal za něj postavit
tím měl věc za vyřízenou
občas se šel pomodlit.
Teď však ví že každý vrah
duši svoji zatratí
smírčí stavbou kamene
viny své se nezbaví.
Nyní by chtěl všechno vrátit
život proklel nastokrát
ví že musí svůj dluh splatit
ví že už je pozdě lkát…
