Článek
Byl první únorový víkend roku 2019 a můj kamarád a soused Jirka mi nabídnul, jestli se nechci přidat na 12 denní cestu po západním části USA. V sobotu podvečer padlo rozhodnutí o cestě, v neděli nákup letenek a v pondělí rychlá cesta na úřad pro pas. Bylo potřeba zařídit ryhlé vydání aby byl čas na ESTA. Jirka zatím ladil plán cesty a hledal hotely na 1 až 2 dny abychom měli po dlouhé cestě kde složit hlavy. Ve Vegas měl již zamluvené auto pro přesuny po vlastní ose. Zamluvená byla Toyota Rav4, ale doufali jsme , že se domluvíme na nějaké „Americe“, když už jsme v USA, tak nějaký místní auto. Prvotní plán zněl Las Vegas - Grand canyon - Yosemite park - San Francisco - Los Angeles a zpět do Las Vegas a to během 12 dní. Bylo to náročné a dlouhé přesuny mezi místy, ale vždy jsem se těšil co nás čeká a co všechno uvidíme.
Počátek:
5.3.2019
Tak a je to tady… Jsou 3 hodiny ráno a budík mi naznačuje, že bych měl vstávat a připravit se na cestu. Vše mám nachystané, ale raději poslední kontrola před odletem. Pas-mám, ESTA-mám, CZ doklady-mám, vytištěné veškeré dokumety-mám. Velký kufr, který si vezu je poloprázdný a doufám, že ho cestou domu naplním oblečením a věcma z USA. Ve 4 hodiny mám sraz s Jirkou (velitelem výpravy a hlavním řidičem) před barákem. Po vyzvednutí 3 člena výpravy Jáji (hlavní fotograf) jedeme na letiště. V autě panuje dobrá nálada a všichni se těšíme.
Na letišti dávám k odbavení kufr se kterým se setkám až ve Vegas na letišti a vyzvedáváme palubní lístky. Přichází první celní kontrola. „Prosím vyndat veškerou elektroniku..“ povídá každému příchozímu pracovník letiště. Do boxů postupně vyndavám notebook, jeden telefon, druhý telefon, power banku a sundavám vše kovového. První kontrola probíhá bez problémů u mě a Jáji. Jirka vždycky musí mít něco extra, takže jeho dron se v rentgenu převrátil z boxu ven a zaseknul celý pás. Celnící jej vyprošťují tyčkou. Vše se podařilo a dron je bez úhony. Pokračujeme k bráně a jsem zvědaví jakým letadlem poletíme do Frankfurtu. Po kontrole u brány nastupujeme do autobusu, který nás veze k letadlu. Jedná se o malé vrtulové letadlo pro cca 50 lidí. Přesně na čas startujeme a čeká nás let do Frankfurtu.
Letiště ve Frankfurtu je obrovské a než dojedeme letadlem k výstupu nějakou dobu to trvá. Nyní nás čeká hledaní, kde je přistavené letadlo k dalšímu letu. Máme na to 5 hodin, takže začináme snídaní u MC Donalds (moje dieta dostane zabrat). Přesouváme se na místo odletu a čeká nás další kontrola zavadel včetně rentgenu. Opět je vše v pořádku. U brány stojí hodně lidí a čeká nás první imigrační kontrola, kde se nás pán ptá, proč jedeme do USA, jak dlouho tam budeme, jestli nevezeme nějaký plyn, nůž pepřový sprej atd. Na řadě je kontrola dokladů u přepážky a opět se vracíme do fronty na nástup do letadla. Podle palubních lístků nemáme sedět vedle sebe, ale po nástupu do letadla opravdu sedíme všichni 3 vedle sebe. Sedíme v prostřední řadě s Jájou uprostřed. Letadlo je dobře zařízené a máme k dispozici tablet se základním výběrem medíí a USB na nabíjení telefonu.
Odlétáme… čeká nás 12 hodinová cesta přes oceán. Nebudu se dlouze rozepisovat o cestě, ale uvedu pouze to, že Jirka a Jája spí a já mám před sebou 3 filmy na telefonu. Při přeletu Grónska vykouknu z okna, kde se naskytne nádherný výhled na ledovec. Je to nádhera. stevardky nám dávají vyplnit celní prohlášení.
Konečně se blíží přistání v Las Vegas (počasí pod mrakem a teplota 22C). Vše máme připravené na výstup a další sérii kontrol. Vše probíhá v pořádku a paní na imigračním odhaluje náročnost našeho domacího mazlíčka na poškrábané ruce. Čekáme na kufr u výdeje a padá nám kámen ze srdce, že teď už se nemůže stát nic hrozného a že jsme skutečně tady. Beru z pásu kufr a jdeme. Poslední kontrola na celnici a už jsme venku. Nasedáme na bus, který nás veze do velkého centra půjčovny aut. Zde Jirka zjišťuje, že nemá peněženku a matně si vzpomíná, že jí dal do přihrádky v letadle. Přichází tedy otočka a jedeme opět na letiště ke Ztrátám a nálezům. Paní v okně je velmi milá a ochotná a po chvilce nám sděluje, že se peněženka našla a už nám jí nesou. Hurá, hurá, hurá Všem děkujeme a jedeme opět pro auto. Máme dostat Jeep Patriot nebo něco podobného. Po vyřízení papírování odcházíme na parkoviště, kde si máme auto vybrat. Bohužel Jeep mezi nima není. Volíme tedy Buicka Encore ( v Evropě Opel Mokka). Do navigace dáváme adresu hotelu a vyrážíme. Jirka po vyjetí zjišťuje, že auto má hodně jedovaté brzdy, takže pojedeme opatrně. Cestou k hotelu ze začíná stmívat a všechna casina a hotely začínají rosvěcet obří reklamní obrazovky a lampače. Na pokoji si prohlížíme vybavení je skromné, ale na 2 dny to stačí.
Po osvěžení se vydáváme na první prohlídku města. Jako první potkáváme strip bar, který je hned vedle hotelu a poté tradičního bezdomovce s nákupním košíkem. Hledáme nějakou restauraci nebo fastfood na večeři. Po chvilce hledání přícházíme k občerstvení Johny Rockets. Burger je výborný a po dlouhé cestě přišlo vhod i osvěžení ve formě místního piva. Vydáváme se na cestu zkrz první casino, kde sedí u automatů a herních stolů velký počet lidí a s radostí prohrávají svoje peníze. Po východu z casina se ocitáme na Stripu a hned před Casinem Bellagio. Stojíme před jezerem, kde stál i Danny Ocean v Dannyho parťácích a čekáme na vodní podívanou. Z hlášení se dozvídáme, že bude až za půl hodiny a tak jdeme dál. Cestou potkáváme velké množství značkových obchodů okolo kterých procházíme s patřičným odstupem. Počet mega hotelů/ casín je ohromující. V jednu chvíli se z noci udělal den, když na mega obrazovce přes ulici běžela reklama na nějakého kouzelníka. Jdeme kolem Eifell tower restaurant a zastavujeme se u MGM Grand (další casino z Dannyho parťáků). Je už pozdě, tak se otáčíme a jdeme druhou stranou stripu zpět k hotelu. Procházíme Hard Rock cafe shop, kde si chce Jirka koupit novou mikinu, ale nakonec si to rozmyšlí a nechá to na další den. Jako další vcházíme do shopu Coca Cola, kde mají reklamní věci z touto značkou. Moje manželka dostane blok s Coca Cola ledním medvědem a propisku. Ceny radši nebudu psát. Nezbytné selfie u velkého M&Ms panáka a jdeme na hotel. Bohužel začiná trochu pršet, ale snad to nebude nic velkého. Je 10 večer a město žije. Všude skupinky turistů a přeplněné restarurace a casina. Před hotelem je už otevřený strip club, ale to radši necháme. Jsme hodně unavený a těšíme se na postel. Tím končí první den v Las Vegas. Na co se můžeme tešit dále..... to se dozvíte opět v dalším článku.
