Článek
Ten byl sice zařízen skromně, ale jak bývá u Italů zvykem velmi elegantně.
Jelikož jsme si z dostupné nabídky ubytování nemohli vybrat a taky jsme trochu vyčkávali, jaké bude počasí (měsíc březen je v těchto končinách docela nevyzpytatelný), objednávali jsme ubytování přes Airbnb až ráno před odletem a měli jsme trochu strach, zda bude dům dobře vytopen. Měli jsme štěstí, jelikož dům pronajímala agentura a slíbili nám, že tam někoho pošlou, aby topení zapnul.
Na ubytování jsme dorazili pozdě večer, a i když se nedá říci, že by v domě bylo super teplo, nebyla v něm ani úplná zima, takže v papučích, mikinách a se sklenkou italského červeného se v něm dalo vegetovat.
Chybová hláška
Ráno jsme vyrazili na celodenní výlet a když jsme se vrátili do vily, čekalo nás nepříjemné překvapení. Vevnitř byla kosa a baterie studené jak psí čumák.
Kontaktovali jsme tudíž agenturu a dostali velmi rychlou, ale suchou odpověď, že termostat se nachází nad klavírem a tam že si můžeme nastavit teplotu, jak bude potřeba.
Hláška na termostatu, která na úvodní obrazovce vyzývala ke kontaktování technické podpory nevěštila nic dobrého a i když číslo na technickou podporu jsme na samotném kotli našli, bylo nám jasné, že v 9 večer se asi talošům nedovoláme a že nás na rozdíl od nich nečeká dolce vita večer.
Vzhledem k tomu, že se regulací topení profesně zabývám a i žena má s obsluhou plynových kotlů určité zkušenosti, rozhodli jsme se (v půlce láhve Barola), že se pokusíme topení poléčit samostatně.
Žádná dolce vita
Ryba smrdí od hlavy a nefunkční topení od kotle, takže jsme si na netu stáhli manuál a začali študovat chybové hlášky. Brzy jsme přišli na to, že na vině je nízký tlak v kotli. Z toho zjištění jsme měli velkou radost, takže jsme dorazili víno a našli příslušné hejblátko pro dopuštění vody. Jeho otočením jsme topný systém natlakovali na potřebnou úroveň a kotel se ihned dal do kupy.
To samé se bohužel nedalo říci o termostatu, který vyžadoval přenastavení teplotních režimů a okruhů. Naštěstí hoši z instalační firmy nechali heslo pro vstup do programovacího menu v základním nastavení bez hesla, takže jsem měl možnost si s termostatem pohrát.
Nastavení se ukázalo jako velmi jednoduché, jelikož celý dům (4 místnosti) byl vybaven pouze 1 termostatem a ventily jednotlivých baterií v místnostech se regulovaly pomocí obyčejných manuálních termohlavic. Vzhledem k těmto omezeným možnostem jsem nastavil celý dům jako jednu topnou zónu, zvolil manuální ovládání a nastavil jsem na termostatu 26 stupňů.
Termohlavice v jednotlivých místnostech jsem poté natočil na pětku, takže vzápětí začaly příjemně hřát a my jsme se, sice ještě stále ve studeném domě, ale s pocitem, že do rána neumrzneme a jací jsme machři, že jsme topení samostatně opravili, spokojeně ulehli ke spánků.
Bez zónového vytápění už nikdy
Mysleli jsem si, že tímto jsou naše peripetie z topením u konce, ale opak byl pravdou. Uprostřed noci, když se mi zrovna zdálo, že se sluním někde na pláži, se mnou třepe žena, že je jí strašné vedro a že má hlavu jak balón. První jsem se lekl, aby to nebylo z toho vína, ale pak jsem také rychle zalapal po dechu. Naše ložnice byla přetopená jak hotelový pokoj na Uralu a na baterii by se dala smažit vajíčka. Hned mi bylo jasné, v čem je zakopaný pes. V jednotlivých místnostech totiž chybělo jak měření, tak jakákoliv automatická regulace teploty. V obyváku, ve kterém se jediný termostat s příslušným teplotním čidlem nacházel a ve kterém navíc táhlo od podlahy, bylo samozřejmě s teplotou vše v pořádku. Zato v malých ložnicích ve druhém patře bylo vše naopak. Nedalo se nic dělat. Musel jsem ručně hlavice přivřít zase zpět hezky do minima a obě ložnice s napůl uvařenou ženou a dětmi šel pořádně vyvětrat.
Ráno, po napůl probdělé noci jsem hned začal analyzovat, jak bych regulaci topení vyřešil na dnes již dostupném multizónovém ovládání (iNELS Wireless). Multizonální termostat (RFTC-4) umožňuje k jednou termostatu připojit až 8 topných okruhů. V daném případě by úplně stačily 4. Do pokojů by pak stačilo přidat 4 bezdrátové termohlavice, které měří teplotu v jednotlivých místnostech a sami ovládají ventil baterie. Takové termostaty mají navíc umožněn vzdálený přístup přes aplikaci či cloud, takže jsou velmi vhodné pro takové sdílené bydlení. Agentura či vlastník nemovitosti může s pomocí takového termostatu aktivovat potřebnou teplotu vzdáleně a navíc s pomocí chybového hlášení hned vidí, že je s topením něco v nepořádku, když zóny netopí na požadovanou teplotu.
A přitom řešení je jednoduché. Takže z poslední dovolené jsme si kromě krásných fotek a vzpomínek odvezli zkušenost, že bez kvalitního zónového vytápění už ani ránu. Doma ho samozřejmě máme, ale hned jej (konkrétně tu bezdrátovou verzi) jedu instalovat i na přímotopy na chatu.
