Článek
Oba čelní představitelé těchto hnutí se vyznačují rétorikou agresivní mluvy, teatrální gestikulací, xenofobním smýšlením, odporem vůči uskupením jako EU či NATO, a – což je nejnebezpečnější – absolutním bagatelizováním ruské vojenské agrese.
Konečná nemluví, jak chce, ale jak musí
Umíte si představit, že byste deset let pracovali v továrně na zpracování třešní, pobírali nadstandardní plat, přitom byli alergičtí na třešně, a každý den po směně byste před továrnou rozkládali stánek s peticí proti třešním? Říkali byste kolemjdoucím, že třešně ve vaší vlastní firmě jsou špatně zpracované, že jsou shnilé, že po nich umřete – a přesto byste druhý den přišli do práce a očekávali výplatu? To je přesně způsob, jakým se živí Kateřina Konečná jako europoslankyně.
Můžete si zkusit něco podobného v běžném zaměstnání – ocitli byste se venku rychleji, než byste mrkli. Této komunistce nebylo hanbou před pár lety uspořádat happening KSČM na ulici Milady Horákové – téže Milady Horákové, kterou její vlastní strana před lety popravila ve vykonstruovaném procesu. Dnes kandiduje do Poslanecké sněmovny pod hlavičkou hnutí STAČILO!, kde kromě komunistů kandiduje i část bývalé ČSSD (nyní Soc. Dem.), strany, která se na bohumínském referendu zavázala, že s komunisty nikdy nebude spolupracovat.
Ale co by člověk pro šanci na politické „korýtko“ neudělal, že?
Máme tu dnes neskutečně nebezpečné uskupení, které chce znárodňovat, vyhošťovat, vystoupit ze společenství, která nám zaručují ochranu, stabilitu a růst; uzavírat se před světem a poklonkovat Rusku a Číně – pod záminkou, že to je jediná správná cesta pro náš lid.
Na otázku, co dělat s opakovanými ruskými drony či stíhačkami nad státy NATO, se Konečná vždy zmůže na opatrné krčení rameny a blábolení o diplomacii. „Chraň bůh“ sestřelit tyto agresivní letouny – to by prý byla provokace vůči mírumilovnému Rusku, které už tři roky pomalu zabíjí tisíce ukrajinských mužů, žen i dětí. Podle její rétoriky máme držet ústa a krok, nechat si nad hlavou kroužit ruské stíhačky, a hlavně nic nedělat. Úžasné, že?
Slyšet od ní, že je Putin nepřítel? Ani náhodou. Při každé nepříjemné otázce se vyvlékne jako had. Jakmile se však mluví o EU, oči jí vzplanou a nebrání se tvrdým slovům. Otázka se nabízí sama – platí ji lépe Evropský parlament, nebo Kreml?
Okamura slibuje nemožné, aby se do vlády nedostal
Tomio Okamura – jak jsem psal již v předchozím článku – je celoživotní politický podnikatel. Nikdy mu nešlo o to být ve vládě, ale vždy chce být v Poslanecké sněmovně – mít mediální prostor bez skutečné zodpovědnosti. Dokonalé.
Okamura se, podobně jako Babiš, neřídí svými názory, zkušenostmi nebo morálkou, ale tím, co si myslí jeho voliči. Proto nesnáší uprchlíky, Ukrajince, drahé pivo a práci. Ano, nebojím se to říct napřímo.
Voliči SPD mají totiž absurdní představu zakořeněnou z dob socialismu: stát se má o své lidi postarat. To není samo o sobě špatné – stát by opravdu měl zajistit, že v benzínkách bude dost pohonných hmot, elektřina půjde, regály budou plné a na úřadech práce víc nabídek než uchazečů. Ale voliči SPD zastávají názor, že stát by měl své lidi obsluhovat tak, že nebudou platit daně, pivo bude za 3,50 Kč, výplaty budou 2× vyšší, a do důchodu půjdeme v 60 letech. Kde na to vzít? Stačí, když politici nebudou krást, sníží platy, vystoupíme z EU a NATO a vše zajistí ruská levná ropa – nebo Okamura.
A že se tím zadlužíme na generace dopředu? Nezajímá je to. Zajímá je jen to, aby se měli dobře oni; o ostatní jim nezáleží.
Podobný program, podobná vize
A tady se to krásně spojuje – vystoupení z NATO i EU, vyhoštění Ukrajinců, nákup jen českých brambor a mléka, ruský plyn a ropa zadarmo, a Česko pod vedením SPD a STAČILO! bude do dvou let nejbohatším státem v Galaxii. Když se jedna strana chlubí tím, že jsou demokratická, a druhá sedí na levici jako komunisté v Evropském parlamentu, tak jim to vlastně dohromady sedne – protože jsou na tom stejně. A to je pořádný oxymóron, panečku.
