Článek
Na letošní ročník Tmou jsme byli za tým Letní Me2di 🐻 náramně připraveni, hlídání zajištěno, nikdo nebyl nemocný, v podobných sestavách jsme letos na podzim prošli Lamolamy (poprvé na bedně, pro nás neuvěřitelné 3. místo 🥳) a iNulu (nakonec 10. místo jako Night Wolves 🐺, ale na náš vkus příliš mnoho deadů).
Sdílím poslední info před hrou a Martin dává k dobru měsíc starou noční můru o podzimní šifrovačce, kde musel s týmem přeplavat Svitavu za Albertem na Tkalcovské 😅. Ve snu na plavky zapomněli, tak plavali v oblečení a pak odpovídajícím způsobem promrzli (styďte se, orgové, takhle děsit účastníky plavkama 😉, pak z podobných nápadů nemají mít noční můry).
4.11. Dita píše, že nakonec nemůže 😐 a rozbíhají se pokusy sehnat pátého člena. Celkem jsme oslovili dobrých 20 lidí a až dost na poslední chvíli se domluvili s Mirou H. Vedlejším produktem našeho snažení bylo oprášení kontaktů na roky neviděné kamarády, prohodili jsme s nimi aspoň pár slov a s některými možná konečně po čase zajdeme pokecat🍻 (tímto bez ironie děkuji Ditě, bez jejího odstoupení by k takové sociální aktivitě z naší strany zaručeně nedošlo).
Cestou na start na Obilňák potkáváme podezřele málo lidí, v trolejbuse jednoho Imperátora, asi víc účastníků přichází od České, my jdeme od Úvozu a přemýšlíme, jestli by nějaká šifra mohla využít náhradního žluté značení na vozovce, kde z původních přechodů zbývá jen jeden, a to ještě posunutý. Na startu zkouším prohodit pár slov s kamarády a potkávám jen část Rychlých krychlí, které jdou letos jako krychledump a Kruhovou jednotku, oba týmy letos došly mnohem dál než my, smekám🎩a blahopřeji.
A už se rozeznívají repráky a stovky hlasů zpívají zpaměti hymnu Tmou, je to tu! 😎 Potkáváme se konečně v kompletní sestavě a vrháme se na startovní minišifry. S Věrkou F. si každý vybíráme ty pro nás nejtěžší, takže je nakonec odkládáme a spíš luštíme s ostatními. Nakonec dolušťujeme ty těžší tomu druhému a už se skládají šestiúhelníky. První cesta k sýru je v pohodě, ale ty další se nějak nedaří poskládat, což, zdá se, nějak záhadně souvisí s tím, že jsme si půlku šestiúhelníků schovali bokem pro strýčka příhodu 🤣 Nakonec je vytahujeme, doluštíme a konečně se odlepujeme od startu.
Vodojemy na Žlutém kopci jsou famózní. 😍 A že jsme měli možnost se podívat do všech 3 z nich (před lety jsem byl s Věrkou F. pouze v 1 z nich a vypadalo to jako docela podivínská akce) a ještě si v nich zaluštit - prostě mazec 👏. Věrka Ž. a Martin velmi ocenili portálovou píseň ve vodojemu s portály, takže i za ně tímto díky 👍 Zdravím Evu z týmu Nosálata, s nimiž jsem byl před 18 lety na své první Tmou. Věrka Ž. se od Věrky F. učí pojem „kakáč“ 😁 používaný v její rodině pro nočník, který byl v expozici, a chvíli se zdá, že by mohl patřit i do 1. křížovky. Pro skrytý hint PIVO se vracejí postupně 2 členové, ale pak už to máme.
Cestou na 3. šifru si trochu pokecáme a přemýšlíme, které šifry jakých šifrovaček jsme v okolí luštili. Tvrdý papír a opět trocha stříhání, na což začínají být někteří členové mírně hákliví 😉 Luštění je celkem rychlé, hezky nám to odsýpá a generálsky pobitevně viděno nám možná mohlo dojít, že když je to na tvrdém papíře a byla to rychlovka, tak by se ten papír mohl hodit i později. Zvažujeme, jestli půjdeme cikcak anebo po sjezdovce (na 5 se dozvídáme, že jsme volili správně). Už před 4. šifrou se objevuje mlha a vlezlý chlad od Svratky, míjíme u pole pohozenou stočenou matraci a divíme se, že na ní zatím žádný tým neluští. 😆
Noemova archa na 4. stanovišti nás baví 😊, zapojují se všichni, líbí se nám některé nečekané dvojice (rys-ryska, chobotnice-chobot) a zdá se, že jen Věrka Ž. je u nás v týmu obdařena dovedností poskládat papírovou lodičku 👍. Na její popud hledám, zda existuje úzus pro značení levoboku a pravoboku a kupodivu zjišťuji, že existuje (vlevo červená, vpravo zelená). A už si to štrádujeme k Hrochovi.
Kapitán ⚓ předávající šifru je skvěle oblečen a v dobré náladě, což oceňujeme (23:36). Trochu nás udivují 2 otevřené bary, kde se dá jednak ohřát a jednak popíjet a pojídat, kterýžto komfort nám ke Tmou jaksi neladí. 🙃 Potkáváme Toma (Babřik kačoty), který doporučuje chleba se škvarkama, protože až prý budeme mrznout někde u Tišnova, ještě rádi si na něj vzpomeneme. Luštíme venku, chvíli i vevnitř. Led, vodu a páru objevujeme rychle, zjišťujeme, že existuje i desublimace, ale co sakra máme tahat z toho batohu? Hexagony? Úhloměr? Nevíme. Cestou pro horkou čokoládu mi vypadává padesátikoruna, ale naprosto nekompromisně, žádné kutálení, prostě jeden tupý zvuk a je fuč kdesi mezi prkny v podlaze (možná jsem si tím právě nevědomky zaplatil „parkovné“ na mnoho dalších studených hodin na přilehlém parkovišti). Písmena ve čtverečcích nám nic nedávají, tak volíme různé způsoby posunu např. podle změny skupenství o 1-2 dopředu a zpět v abecedě, případně nahoru a dolů ve čtverci. Nevím už, z jaké varianty to bylo, ale Věrka Ž. si označuje písmena, která vycházejí v Polybiově čtverci, tak z toho zkouším něco scrabblit a za použití všech označených písmen hlásím „Ahoj, špíny!“ 🤣 Prostě jasný hint na použití litru vody a taky jeden z mála vtipných momentů celého záseku. Pro jistotu zkouším namáčet kus zadání a poměrně snadno stírám šedé piktogramy, ale ukazuje se, že s tím drolím i papír, takže tudy asi cesta nepovede. Končí otvírací doba v areálu Hroch, a tak za laskavého pobízení pana kapitána postupně jdeme zase správně Tmářsky mrznout, ano, nebýt pobytu v teple, není tam teď taková zima 🥶(1:00).
Kromě řádků s piktogramy a akcemi převodu na jiné skupenství je tam strašně moc „balastních“ řádků. To tam je fakt jenom kvůli příběhu a popisu kroků? Karlík, Franta a Bóža nás vedou k bankovkám 💵, což sedí i na to, že tohle je jediné místo hry, kde jsme použili peněženku (díky týmu, který o bankovkách napsal do dojmů už před námi, aspoň vidím , že jsme nebyli sami, kdo se tím nechal poplést) 🙃, zkoušíme počítat součty peněz v balastních mezičástech, ale vycházejí moc podobná čísla na to, aby to mohla být zpráva. Kdyby místo Bóži byla Růža, tak bychom v tom už patrně hledali Kelvina, Fahrenheita a Réamura. 😆 V souvislosti s litrem vody v batohu docházíme k rovnosti kilo (Karel) = litr (Franta), ano pětikilo (Bóža) tam úplně nesedí. Googlíme, že litr vody má ve formě ledu cca 1,1 litru, zatímco ve formě páry 1700 litrů. Myslím, že ostatní se snaží luštit víc, já spíš pobíhám, abych se zahřál, a napadá mě jen číslovka 2 k páře, kdyby kilo (100) byl led a litr (1000) voda. Mira H. varoval, že mezi 2. a 3. ráno bude končit, protože v sobotu slíbil pomáhat u rodičů, nakonec vydrží až do 4:30 (díky Miro 💪, žes nás podporoval tak dlouho).
Po 5 hodinách konečně uznáváme, že máme zásek 🪓 a že se musíme pohnout, jednak abychom nemrzli u řeky a jednak, aby nás třeba konečně něco napadlo. Vydáváme se směrem přes most do Jundrova a postupně konvergujeme k zastávce Nálepkova, která už je dost daleko, aby nebyla obsazena žádným týmem. 😉 Sice to může vypadat jako přesun blíže k 6. stanovišti, ale spoiler: nebylo nám to nic platné. Luštíme dál, překvapivě někdy okolo 5:30 se otvírá protější garáž a týpek s taškou nasedá do přistaveného vozu svého kamaráda. Co tady takhle brzo ráno v sobotu někdo může dělat? 😯 To je přece stále čas vyhrazený jenom pro taxikáře, zloděje, párty lidi a účastníky šifrovaček. Zkoušíme luštit, ale spíš ve stoje či vsedě spíme 😴 a uprostřed vrávorání k zemi nebo šlápnutím kamarádovi na nohu se probouzíme. Pozdě ale přece vytahuju podvlíkačky, nikde ani živáčka, najednou ale přijíždí první ranní bus (5:58), takže kalhoty už natahuju pěkně v rychlosti 🤭. Chvíli ještě zkoušíme luštit, ale prostě nás nic nového nenapadá.
Přichází spásný nápad 👍 popojet někam MHD. Díváme se, co kam jede z Optátovy a Martina zaujme, že teď jede poslední rozjezd, který přes celé Brno jede přímo až k němu domů. Tak jo, sedáme do něj, kdyžtak aspoň Martina doprovodíme domů (6:38). V rozjezdu je kupodivu fúra lidí, většina asi míří do práce, s krosnami se tam sotva vejdeme. Teprve někde u hlaváku se uvolňují místa a všichni si sedáme a Martin s Věrkou Ž. pokračují v luštění. Po pár minutách po mě už chtějí tvrdý papír z Wilsoňáku, který rozmrzajícími prsty lovím ze složek, a brzy je jasné, že už jim z toho něco leze 🤩. PECKA, NEUVĚŘITELNÉ, NÁDHERA, 🥳��❤️ cestou od Hrocha na zastávku Vlkova právě Letní Me2di vyluštili kohouta (účes, ventil, drůběž), to nevymyslíš 🤣a kdybych to nezažil na vlastní kůži, taky bych nikomu nevěřil, že 5. šifru letošního Tmou vyluštil kdesi v Líšni.😁
Vystupujeme v Líšni a Martin váhá, zda má jít opravdu domů, když právě prolomil prokletou 5. šifru. Nakonec převáží 4 děti, které je potřeba odvést k babičce, a bydlení na dosah, takže nás 3 nechává pořád trochu překvapené z toho, že je vyluštěno, nasednout tentokrát už na denní linku a zase si profrčet celé Brno napříč zpátky do Jundrova (a prý, že se celodenní jízdenka spíš nevyplatí, pche 😆). Ke kohoutovi dorážíme v 8:20 a překonáváme tak náš historicky největší zásek v délce 8 hodin 44 minut 💪 (dle statistik delší záseky zvládly na této šifře 3 týmy: Antidopingová kontrola a Vlastík Šebesta - skoro 10h a tým piKSar - skoro 11h). Pro náhodné čtenáře neznalé šifrovaček - záseky samozřejmě nejsou účelem Tmou, ale když už k nim dojde, proč je neměřit, že ano. 😉
Šifra o kohoutkovi a slepičce se nám docela líbí, asociace nás napadají, jen občas vhodný adresát není na vhodné pozici. Docela brzo nám vychází PAŘÍŽ KDYSI TU HODY P, takže Věrky začínají googlit historii místních hodů a spíš z fotek zjišťují, kde se přesně konaly. Následně si už opravujeme Apple výrobky z „jablíček“ na „tablety“, což vede na PAŘEZ, načež nám Věrka Ž. nadšeně popisuje historii memu o hořícím 🔥 pařezu, ale nezdá se nám, že bychom měli dost písmen v textu, která by obhajovala přesun tam. 🤔Kontrolujeme, co máme špatně, kolem chodí důchodci se psy a vyptávají se, jak probíhá taková šifrovačka. Na sluníčku 🌞 je nám dobře, ale chce to posun, Věrka Ž. přichází na to, že opakující se slabikou nemusí být DY, ale může to být ŘE a že pivo v textu neznamená, že nemůžeme z Kozla přečíst L, takže hurá k pařezu. 🥳
Uvědomujeme si, že právě tady jsme před necelými 2 měsící úspěšně finišovali Lamolamy🥉 a trochu nelibě vyzvedávám veliké A3, které často smrdí rýsováním apod. Agenta 😎 odhalujeme brzy a s wikipedií a pomůckou, na jejíž vytažení už nyní nepotřebujeme 7h, brzy luštíme akvapark Kohoutovice. Teprve poté luštíme nadpis a není nám jasné, jak se měl dát vyluštit dřív než šifra, když k němu byla potřeba taky ta abeceda. Máme pocit, že tady už se plavkám 👙nevyhneme, ale vzhledem k blížícímu se konci hry je možné, že už nebude mít cenu ani do vody lézt. Cestou do kopce se příjemně zahříváme, neb busem bychom tam byli pomaleji.
K našemu překvapení není šifra v bazénu, ale u něj 😯 a nejsou k ní potřeba ani plavky. Duhové panáky 🌈 by jistě ocenily naše dcery, ale chuť nápojů už nikoliv. Zelená jahoda je odhalena jako první, u dalších to jde pomaleji a nejvíc váháme mezi borůvkou a meruňkou. Ovoce skládáme podle uspořádání na tabuli a nekecám - vycházím nám GXSIGMA🙄. Googlíme, přemýšlíme, jestli to může být gama krát sigma, gama ksí sigma, jaké kluby či firmy se sigmou zde sídlí. V pozadí pozorujeme úprk jednoho z týmů na zastávku, aby se stihl busem dostat k 9. šifře před koncem hry. Orgové balí stánek s kohoutky a Věrka F. nahrazuje správné řazení ovoce 👏, což vede zase k vodojemu (deja vu?). Sice už je po 13h, ale přesouváme se do kopce v naději, že zadání ještě nestihne nikdo uklidit. Cestou se díky konci hry na webu dozvídáme, že název další šifry je BLACKBOX a přemýšlíme, co by to mohlo v praxi být. Doufáme, že to nebude nějaký blikající bazmek jako v 8.šifře na Tmou 15. 😅
Věrka Ž. nakonec nasedá na MHD na kopci a nechává nás na kótu jít už ve dvou. Wow! Vrcholová kniha a luštitelný artefakt nám dělají radost. 🤩 (13:30) Usedáme opodál a značíme si na čtverečkovaný papír 16 protékajících kanálků. Po chvíli ze směru od Bystrce probíhá org z Lamolamů (pravděpodobně účastník Tmou). Zkoušíme pár variant mapování abecedy a zkoušíme něco číst. Když se hodně snažíme abecedy dávat, jak se nám to hodí, tak ob jedno písmeno vychází DALŠÍ, ale jinak nic moc. Balíme to a jedeme domů 🚎, unavení, ale spokojení a plní dojmů a zážitků.😊
Moc díky všem Letním Me2dům, jejich rodinným příslušníkům, orgům a ostatním účastníkům, bylo to famózní, dechberoucí, místy z toho člověka až mrazilo a rozhodně to stálo za to, takže nejpozději za rok zase na viděnou 😍
P.S. Z batohu doma vybaluju a za zmínku stojí: zcela netknutá 1,5l pet flaška ochucené vody a nepoužité, ještě teplejší rukavice.
