Článek
Zůstaneme-li u našeho milovaného domácího kontinentu (a v jeho srdci u naší milované země), mnozí Evropané jedí průmyslově zpracované a chemicky modifikované potraviny, žijí ve stále větším stresu (který rozpouštějí kdečím nezdravým), tráví celé dny v kancelářích, odpočívají u počítačů nebo telefonů a jsou obklopeni plasty i mnohými nežádoucími chemickými látkami. Navíc když ještě spermie mají, otcovství odkládají někam za první infarkt z pracovního přetížení. A konečně ti, kteří mají dostatek spermií, zase mnohdy neoplývají dostatkem financí, aby si dítě mohli dovolit. Evropa se zauzlila sama. Mnozí proto předpokládali, že Afrika – s mladou populací statných hochů s těly svalnatými jak pomlázka z dvanácti a tradičně vysokou porodností – představuje jakousi biologickou pojistku přežití Evropy. Jenže nejnovější vědecké poznatky tuto představu bourají. Ukazuje se, že krize mužské plodnosti je globální. A Afrika rozhodně není výjimkou.
Pokles, který už nelze přehlížet
V roce 2017 vyvolala mimořádný rozruch rozsáhlá metaanalýza publikovaná v prestižním časopise Human Reproduction Update. Vědci analyzovali data desetitisíců mužů a zjistili, že mezi lety 1973 a 2011 klesla koncentrace spermií u mužů ze Severní Ameriky, Evropy, Austrálie a Nového Zélandu přibližně o polovinu! Tehdy však chyběla kvalitní data z Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Někteří optimisté proto tvrdili, že jde pouze o problém vyspělých zemí s přešlechtěnými, vystresovanými a přepracovanými muži.
O pět let později ale přišla aktualizovaná analýza zahrnující údaje z 53 států světa. Výsledek byl jednoznačný: pokles počtu spermií se potvrzuje prakticky na všech obydlených kontinentech a tempo tohoto poklesu se po roce 2000 dokonce zrychluje.
Afrika není výjimkou
Afrika je často vnímána jako kontinent s vysokou porodností. To je pravda – průměrný počet dětí na jednu ženu je zde stále vyšší než v Evropě, což, přiznejme si, není nijak těžké překonat, protože kdyby evropskou porodnost nezvyšovali příchozí z východu a jihu, číslo už by nebylo ani k pláči.
Jenže vysoká porodnost automaticky neznamená zdravější spermie. Naopak. Studie naznačují, že i v afrických zemích dochází ke zhoršování parametrů mužského reprodukčního zdraví. Vědci upozorňují na pokles koncentrace spermií, zhoršení jejich pohyblivosti i kvality. Problém se týká mužů napříč různými regiony kontinentu, přestože dostupných dat je zatím méně než z Evropy. To znamená, že představa o „biologicky odolné Africe“ nemá v současné vědě oporu.
Proč se to děje?
Na tuto otázku zatím nikdo nezná jednoznačnou odpověď. Odborníci ale upozorňují na několik faktorů, které se pravděpodobně navzájem kombinují.
Patří mezi ně:
- chemické látky narušující hormonální systém (například některé ftaláty či bisfenoly),
- pesticidy a průmyslové znečištění,
- obezita,
- kouření a nadměrná konzumace alkoholu a drog,
- chronický stres,
- nedostatek pohybu,
- vyšší výskyt diabetu a dalších metabolických onemocnění,
- některé infekce a záněty reprodukčního systému.
Právě poslední bod může být v některých afrických regionech významnější než v Evropě. Na druhé straně evropské populaci více škodí vyšší věk otců při prvním dítěti, sedavý způsob života nebo epidemie obezity. Známe to z našich školek – člověk ráno v šatně školky neví, jestli zdraví tátu nebo dědu, případně i pradědu.
Nejde jen o počet spermií
Laická veřejnost často sleduje pouze jediný údaj – kolik spermií muž produkuje. Lékaři ale upozorňují, že stejně důležitá je jejich pohyblivost, tvar, genetická kvalita a neporušenost DNA. Muž může mít počet spermií v normě, ale jejich schopnost oplodnit vajíčko může být výrazně snížena. Právě proto odborníci stále častěji hovoří o celkovém zhoršování mužského reprodukčního zdraví, nikoli pouze o poklesu počtu spermií. K tomu je samozřejmě nutné zohlednit také zvyšující se neplodnost žen, ale tou se zde nyní nezabývám.
Proč Afrika stále rychle roste?
Na první pohled se nabízí otázka: pokud mají podobný problém i Afričané, proč populace Afriky stále prudce roste? Odpověď je jednoduchá. Plodnost jednotlivého muže a porodnost celé společnosti jsou dvě rozdílné věci. Africká populace je mimořádně mladá. Ženy mají děti v nižším věku než Evropanky, rodiny jsou početnější a podíl obyvatel v reprodukčním věku je výrazně vyšší. I kdyby se kvalita spermií postupně zhoršovala, vysoký počet mladých lidí zatím tento trend převáží. Evropa je v opačné situaci. Nízká porodnost, odkládání rodičovství a stárnoucí populace znamenají, že i mírné biologické zhoršení může mít citelnější demografické důsledky.
Časovaná bomba veřejného zdraví
Vědci dnes upozorňují, že pokles počtu spermií není jen otázkou neplodnosti. Muži s velmi nízkou koncentrací spermií mají častěji také jiné zdravotní problémy – od hormonálních poruch přes metabolická onemocnění až po zvýšené riziko některých závažných chorob. Proto řada odborníků považuje kvalitu spermií za jeden z ukazatelů celkového zdravotního stavu mužské populace. Jisté je jedno: Evropané jsou stále méně plodní a Afrika nás nespasí.
Zdroj:
Levine H. et al. (2023). Temporal trends in sperm count: a systematic review and meta-regression analysis of samples collected globally in the 20th and 21st centuries. Human Reproduction Update, 29(2), 157–176.
